vorheese

Zbytečně rozvleklý, ale na oko překrásný spektál, který si první větší překvapení přichystá až do závěrečných titulků. Ten šok, když zjistíte, že to nenatočil Cuarón, ale Iňarritu!

Sledovat jak se sexuálními odchylkami vypořádávají normální lidé, by bylo skvělé. To bohužel neplatí u nebetyčných retardů, kteří mají místo části mozku zodpovědné za rozhodovací proces hrací kostku. U nekončícího přívalu hloupých zvratů a rozhodnutí si budete jen klepat na čelo, a už vás nepřekvapí ani konec, který se snaží tvářit jako cool katarze, ale ve skutečnosti je esencí tvůrčího zoufalství.

Best of Tarantino. Ne, nikoliv jeho nejlepší film, ale best of kompilance všech jeho vychytávek a trademarků. A záleží na každém, jestli má radši best of kompilace (zn. našlapané, ale moc nedrží pohromadě), nebo si radši dá tu práci s poslechem úplně nového alba. Já spíš to druhé. Tak snad příště...

Spielbergova sluníčková studená válka. Na oko řemeslně mistrně zpracované, ale příběh a atmosféra zcela sterilní. Jediným originálním prvkem pro mě bylo vidět špionážní thriller s právě nulovou mírou napětí.

Hodně dlouho to vypadá, že Abrams dokonale zvládá mixovat inovace s nostalgií. Nakonec nostalgie trochu převáží a z filmu se stane spíš prostá kopie než pocta. A proč hlavního záporáka hraje disneyovská homokládí teen princeznička, to mi hlava nebere. Holt už mi není patnáct. I tak ale hodnotím veskrze pozitivně.

Citlivě udělaný animák s perfektním poměrem joy/sadness.

V tomto žánru se v posledních letech snadno sklouzává k divácky vděčné zběsilé akci před roztřesenou kamerou. O to víc patří poklona Villeneuveově citu pro atmosféru, podtrženou nervy drásající hudbou. Geniality je docíleno skzre poměrně prosté věci, třeba tichých přeletů kamery nad americko-mexickou hranicí.

Jedním z nejtěžších filmařských úkolů a je vrhnout se přímo nad propast plnou klišé a patosu a se ctí dobalancovat až na druhou stranu, ke konci. Povede se to zcela výjimečně. Hledáte příklad? Jste tu správně!

Jste-li slepí, je tu brail. Jste-li hluší, je tu znaková řeč. Jste-li emocionální roboti, je tu Beasts of No Nation...film, který vám neustále sděluje, jak se máte cítit. A navíc vás na rozdíl od normálního diváka nebude rozčilovat fakt, že všechna ta hluboká moudra padají z klučiny, co se sotva naučil mluvit.

Sice si moc nevybavuju M:I II, ale tohle musí být buď nejhorší díl série nebo sdílené poslední místo. Toporný záporák, trapné zvraty a absence scénáře. Snad jako kdyby Cruise házel kostkou s akčními klišé a McQuarrie kostkou s atraktivními světovými lokacemi. A tak si kluci naházeli přestřelku v opeře ve Vídni, honičku motorek v Casablance či únos premiéra v Londýně. A ve finále to za sebe náhodně poslepovali.