wampilenka

ze sbírky Panychida 

Topol.
Rozlitá rovina.
Na ní jak lodičky plují bílé domky. 

Hrouda, hroudy, hroudy... 
Sršící bělost oblaků
okrové balvany země za horizont žene. 

Ve dvěřích dní
bolesti v krystaly ztuhly,
krůpěje poslední. 

A s večerem
foforeskující dřevo soch,
gotická silueta. 

To viněta zvučící dějinami
jak škeble na břehu mořem.
To lesního rohu hlas, 

zesmutnělý,
do sebe schoulený celý,
z dáli do dáli

modlitbou tesknou
se rozeplál
a plane.

...

Kéž by už tenhleten den minul
není-li jiná pomoc, ať se nasytí
ten tok jednostejných minut
lvů řevem hlasitým
zámysl Tvůj-li
pro dnešní den jest
zkoušet mou vůli
pak rač mě cestou vést
v niž vryly reliéf otisky lvích tlap
doufá-li, zvítězí i ten kdo sám a sláb

Budu-li lhát, že se nebojím
ať zhebnu, zhebnu, zhebnu
ať vítězství dáš mně a nebo jim
dej, ať se rvu, dokud jediný prst zvednu

...

nejmenší z plev
co Tvé světlo lapou
prosí, ať lev
už sekne tlapou
a až se po mně lítě ožene
co chceš mi dej, jen slabost, Bože, ne

"Ano, takhle jsem si představoval české hastrmana, dobráckého šosáka, po selsku poťouchlého. I to démonství v českých vodách zatuchlo. Živoří, ubožák, v malých poměrech, nic nevěda o velikém světě, zaschlý konzervativec a snad dokonce klerikál, vždyť i sám čert je beztoho klerikálem!"

Tohle jsem čekala a lidi mě naštěstí nezklamali: http://www.novinky.cz/kultura/224999-turecka-telenovela-v-cesku-neuspela-nova-ji-presouva-na-podvecer.html

Ale tohle je skutečná tragédie: Většina televizních magazínů na příští týden je již vytištěna, diváky čeká rozmrzelost a zklamaní, že se vysílá něco jiného než je vytištěno.

Nevzroste počet sebevražd?

Chceš-li napsat seminárku,
musíš sáhnout po pohárku.

Experimentální próza vyžaduje experimentální čtení. První písmena od Milady Součkové mi začala dávat smysl až teď, když jsem je přečetla od konce. Hlavní motivy se konečně vynořily, propojily, usouvztažnily se s formou. Konečně můžu interpretovat, konečně mám klíč.

Tak se kdysi psaly úvody ke knize jména předků příbuzných patřičný místopis na začátku také nikdo nerozuměl kdo jsou manželé která je jejich dcera jak je příbuzná s Marií Burdovou. Všechno se plete teprve při dalším čtení při hraní divadelní hry se vyjasní souvislosti proč Kdo dělá motovítko úmřée, Kdo zabije černou krávu neúmřée. (s. 10)