JanaM.

Mohu s čistým svědomím řící, že horší film jsem ještě v životě neviděla. V popisu filmu stálo, že na ostrov poblíž tureckého pobřeží má přijít zemětřesení, část obyvatel se odmítne evakuovat a zůstanou izolováni na ostrově, začne se mezi nimi šířit záhadná choroba a šílenství. Jenže...o zemětřesení byla v celém filmu krátká zmínka a jednou se i zatřásla země... Obyvatelé izolováni na ostrově si jezdili tam a ven, jak je napadlo a choroba spojená s šílenstvím? Všechny postavy působily šíleně už od začátku... Hlavní hrdinka - podle svých slov boží stvoření - která se po celou dobu tváří neskutečně pitomě (ostatní herci za celou doby vystřídali někdy i dva výrazy), slouží ochotně, obětavě a s láskou svému zlému pánovi, ve volných chvilkách pak pobíhá po lese se svou kamarádkou s parožím na hlavě, halekají na sebe, chichotají se, radují se z přírody a z toho jak bůh krásně stvořil svět, až z ničeho nic jejich šťastné radovánky přeruší hromová rána a ... naskočila jiná scéna - zlý otec se odmítá starat o svého nemocného syna (který se mimochodem pokouší znásilňovat všechny ženy, které mu přijdou do cesty). Obě scény působí nesmírně kýčovitě a během celého filmu se stokrát opakují a drásají divákovi nervy, až se ten ke konci už jenom zoufale směje. Pro zpestření se občas objeví záběr na pádící koně, vlající hřívy, dusot kopyt... když v tom kůň padne najednou mrtev k zemi a pohřbívá ho divný chlápek. Aby se podtrhlo transcendentální vyznění (aspoň tak to režisér nejspíš zamýšlel) je každé střídání scén proloženo citáty snad z Bible nebo z Koránu... A vyvrcholení? Boží stvoření - hlavní hrdinka celou dobu řeší, že viděla v lese jelena, každý kdo to uslyšel se z toho náramně radoval no a na konci se opravdu objeví počítačem vytvořená, opelichaná zrůda... Hudba? pět tónů, zahraných na klavír, neustále se opakujících... Nebyla jsem sama, kdo na film hleděl z počátku s otevřenými ústy a pak si rval vlasy a modlil se jen, aby to už skončilo. Nevím, jestli bylo ve filmu obsaženo nějaké poselství, které jsem nebyla sto pochopit a nebo to byla jen hrozná slátanina. Každopádně přeji upřímně režisérovi, aby ho někdo přivázal do křesla a pustil mu to 5x po sobě, třeba by si příště rozmyslel točit podobné kousky. P.S. CHTĚLA BYCH SE ZEPTAT VŠECH, KTEŘÍ HODNOTILI 5,4,3 HVĚZDIČKAMI, CO SE JIM NA FILMU LÍBILO. JSEM JEN HLOUPÝ A CELKEM OMEZENÝ ČLOVĚK, TŘEBA JE FILM SKVĚLÉ DÍLO PŘESAHUJÍCÍ MOŽNOSTI MÉHO CHÁPÁNÍ. ;)

Film jsem viděla na 49. ročníku Mezinárodního filmovém festivalu v Karlových Varech v sekci Pocta Eliovi Petrimu, velmi mě potěšil, hodnotím jej pěti hvězdičkami. Skvěle vybrané téma - ubíjející práce a život dělníka v době kdy v Itálii teprve začínají odbory bojující např. za osmi hodinovou pracovní dobu. Dělníci jsou rozděleni do dvou hlavních skupin, jedna se přidává ke komunistům, druhá chce lepší podmínky, ale odmítá extremistická hnutí. Značná část filmů se odehrává přímo v továrně a působí velmi realisticky a tvrdě, objevuje se také pohled na soukromý život dělníka a problémy, které přináší práce do které se chodí a vrací za tmy. Zároveň je film proložen scénami s originálním, sarkasticky působícím humorem. Musím také zdůraznit kvalitní výkony herců, osobně se mi líbila nejvíce Mariangela Melato v roli temperamentní italské manželky, která je zároveň samostatnou ženou. Při působivé scéně, kde se vyslovuje proti komunismu a argumentuje tím, že miluje norkové kožichy, které si za svou tvrdou práci zaslouží (celé to dokresluje Verdiho Grand March) se usmívali všichni v kině. Za zmínku stojí také výborná hudbu od Ennia Morriconeho.