Solifuga

Není to filmový portrét Československé filmové databáze. Je to portrét jednoho úhlu pohledu. Taková perspektiva opravdu existuje a je dobré vidět se zvenčí. Kouzlem nechtěného jsou samotné reakce uživatelů zde, které jsou opravdu zajímavé z psychologického a sociologického hlediska. Možná by se hodilo sebrat komentáře a použít je pro další dokument. To ovšem nebyl záměr autorů (a jestli ano, tak jim všichni křivdíme). Dokument působí dojmem, že cílem bylo ukázat kontrast mezi filmovou akademickou obcí a širokou internetovou veřejností. Tohoto plánu se pevně drží a dopouští se proto mnoha prohřešků. Jedním z nich je účelové zkreslení odpovědí uživatelů ČSFD. Dovedu si představit, že odpovědi akademiků byly do jisté míry také zkreslené. Někteří uživatelé ČSFD si to zřejmě vzali osobně (komentáře akademiků logicky neznáme), ačkoli dokument o nich vlastně vůbec nebyl a myslím, že nebyl míněn osobně. Autoři, jak tu bylo mnohokrát napsáno, o ČSFD nic nevědí a tedy popisují „průměrného“ uživatele, který podle mého názoru na promítání Holubice nebyl a zřejmě netuší, že dokument 50 % existuje, tudíž se ho nijak nedotýká. Nezájem o Holubici (jako zástupce nemainstreamových filmů) je tedy demonstrován na jediné skupině uživatelů, která o ní zájem má, mohla by mít zájem s akademiky komunikovat a možná se s druhým táborem i částečně překrývá. Demonstrace rozdílu mezi diváckou základnou Holubice a Godzilly je jedním z hlavních motivů dokumentu, nicméně právě na této části je možné popsat jeho neschopnost (nebo neochotu) skutečnost popsat. Snaha dokumentu ukázat dvě extremity jednoho tématu tak spíš sama napodobuje praxi sociálních sítí, kde jsou většinou slyšet pouze dva oponující si tábory, a ukazuje, že stejný princip převedený do jiné formy nefunguje.

Co můžete dělat, když je Vám šestnáct a zjistíte, že jste těhotná? Můžete si například pustit do sluchátek hudbu na největší hlasitost a přesvědčit pár kamarádek, že je to ta nejlepší věc a ať jdou do toho s Vámi. Dítě je pro dívky ve filmu způsob, jak začít nový život, utéct problémům, osamostatnit se. Paradoxně působí až inspirativně. Možná se trefuje do moderní doby, kdy se mateřství většinou odkládá. Vkrádá se pak myšlenka, že není na co čekat, není potřeba přemýšlet, jen se vrátit do puberty. Chcete kariéru a pohodlí? Je to fuk. Partner je nezodpovědné budižkničemu? No a co. Rozjedeme to a přemýšlet budeme pak. Téma je velmi dívčí/ženské a lehce pochopitelné, přesahuje problémy náctiletých těhotných a dotýká se obecně ženské nezávislosti. Z toho hlediska je film dokonale zpracovaný. Na druhou stranu dost aspektů vůbec neřeší a tak se vše odehrává ve zbytečně plochém světě.

Docela divoká kombinace na český film z 80. let. Z dnešního pohledu jsou tam některé momenty, které mě bavily, ale původně to tak určitě myšlené být nemělo. Takže jedna hvězda je určitě za kouzlo nechtěného. Ačkoliv nejsem fanda "historického" sci-fi, tak tohle je docela milé.