Patr8ick

Vzpomínky přicházejí, ale neodcházejí
Slyším ozvěnu, která mi buší v hlavě

Všechno co slyšíš je tvůj vlastní hlas,
pohánějící iluzi v tobě

Nejsi otrávený z hraní her?

Otrávený z žití jako kdyby ti svět nikdy nedal života definující den?

Nic necítím

...Mám své problémy, které nechci řešit
Mám své starosti, které jsem ještě nesdílel
Mám své démony, které bych měl dát k ledu
Mám svá traumata, na která nejde zapomenout

Spálil jsem za sebou mosty, ale ještě nejsem připraven je znovu přestavět

Nejistoty, se kterými mi jsem se ještě nevypořádal
Budu první, kdo přizná, že jsem osamělá duše
A poslední, kdo přizná, že potřebuju ruku, kterou bych mohl držet

Ztrácím naději a směřuju to po nebezpečné cestě
ale vím, že je to zvláštní, ale nejlépe se cítím, když...

...žiju ve své agónii

Milý Vesmíre, prosím tě, vyslyš mě
Vím, že už je to pár let

od doby, kdy jsem se ozval a pozdravil tě

Vsadím se, že si říkáš, proč se pořád
trápím a stresuju všemi maličkostmi,
zatímco bych měl raději žít a vstřebávat vzpomínky

Vím, že jsem byl sobec, přiznávám
Je to neomluvitelné, což je pravda

Visím v jednom kuse na vlásku a takhle žiju

ale nevím proč, ale cítím se mnohem lépe

Když žiju ve své agónii
Dívám se, jak moje sebedůvěra chytá v plamenech, a chovám se, jako by mi to snad bylo jedno a co si myslí ostatní

popravdě vím, že tohle je ta nejvzdálenější věc

Pravdou je, že potřebuju pomoc, ale nedokážu si jednoduše představit,
kým bych byl, kdybych byl šťastný

ale jsem příliš hrdý na to, abych se ti otevřel a zeptal se tě,
abys mě pozvedl a vytáhl z téhle díry, ve které jsem uvězněn

Mám pocit, že něco není v pořádku, když nemám depku...

Je to prostě genetické, je to vepsáno v naší DNA
Je to symptomatické, alespoň to říkají lékaři

Je v naší přirozenosti nalézat temnotu v nejjasnějším dni

Protože jsi byl stvořen z hvězd, abys žil život, který bys nikdy nemiloval

Byl jsi stvořen z jizev, abys žil život, nad který se povzneseš

Jsi vepsán v příbězích, živoucí mistrovské dílo

Nepotřebuju symfonii
Chci jen tvůj hlas a melodii
Nepotřebuju tvoje diamantové prsteny
Chci jen tvou lásku, přestaň mě prodávat
Nepotřebuju vítr, který je pod tvými křídly
Chci jen vědět, kdy přistaneš

V poslední době se mi daří lépe
než poslední chladný prosinec, který si pamatuji

Našel jsem svou mysl, cítím se příčetně

i když je to někdy drsné
Už je to nějaký čas, ale nacházím svou víru
Ale pokud je všechno dobré a skvělé, proč sedím a čekám, až to bude pryč?
řeknu ti, vím, že toho mám dost
Ale v noci zase jsem vzhůru a přemýšlím, že by mohlo být všechno jinak 

Mám historicky zlomené srdce
Topím se ve svých vlastních emocích

Vždycky odcházím s prázdnýma rukama
Nikdo nechce poškozené srdce
Znám jen lásku, která mě zklamala a srazila dolů

Souboj zírání se zdmi
Poddávám se svým vtíravým myšlenkám

Co když nikdy nenajdu nikoho, koho bych mohl milovat?
Nebo konečně dostanu šanci a všechno to poseru
Protože se nemůžu zranit, když jsem první, kdo odejde

Protože se cítím jako v pekle a jediné na co myslím
je že možná láska není pro mě

Ale mám všechny ty hrozné zvyky
O naslouchání hlasům v mé mysli

Teď jsem tady v osmadvaceti

Ríká se že "Čas zahojí všechny rány" ale tyhle rány jsou tak hluboké
že časem se musím naučit s tím žít 

Je dnes v noci nad mnou postelí mrak, když spím?
Je tam díra uvnitř mé hrudi?
Kde tlouklo moje srdce?

Vím, že se bojíš ublížit svým blízkým

Vím, že mé srdce bylo zlomené, pohmožděné a kousky se ztratily

Ale jestli zboříš všechny své zdi, přísahám, že to napravím

Občas slyším hlasy ve své hlavě

A vím, že na cestě k lepším dnům to může být těžší

Co se stane, když zemřu?

Moje bolest je mým uzavřením

Příliš otupělý na pláč

Promarnil jsem všechny své roky?

Bledé rty

Kdyby se mé naděje a sny spojily
Probudím se jednoho dne a budu se cítit lépe?

Přichází a odchází, ale když to cítím každý den

Nemocný a unavený stárnutím
Pořád se ztrácím a snažím se najít svou cestu
Hledám lásku v každém koutě

Na mém telefonu je zpráva
Je to moje matka, která říká: "Miláčku, prosím, vrať se domů"

"Bojím se nejhoršího"

Dala jsi mi mé jméno a barvu tvých očí
Vidím tvou tvář, když se podívám na tu svou

Když já jsem nemohl, vždycky jsi ve mně viděla to nejlepší
Ať už to bylo dobře nebo špatně, vždycky jsi byl na mé straně

Tak jak mám říct sbohem
Někomu, kdo se mnou byl celý můj zatracený život

Minulost je místo, kam patříte

Snažíš  se chránit a vždy se bránit

Je tvoje srdce omotané obvazem?

Kolik slz musí vyprodukovat mé oči?

Kolik let to bude trvat?

Kam mám běžet, abych to zvládl v jednom kuse?

Sotva jsem se dostal do boje

Proč se cítím tak daleko?

Naučil jsem se odpouštět, ale nezapomínat

Tohle je můj vzkaz v láhvi

Doufám, že se  nikdy nenajde
Drží všechny zbytky lásky 

Nebudu utrácet svou lásku za ztracený případ

Tohle je moje poselství 

Cestuje prostorem a časem

Minulou noc jsem čekal venku ve tmě

Uvědomil jsem si, že jsou věci, které se nikdy nedozvím

Existuje naděje pro lidi se zlomeným srdcem?
A proč se cítím tak daleko?

a přitom tak blízko 

A i když všechen zármutek přicházel a odcházel, stále jsem se držel

Protože všechny ty jizvy a modřiny
Jsou tím, co z tebe dělá člověka

Nemůžu lhát, zlomené srdce je to, co nacházím, takže vím
Že si nemůžu pomoct

Jsem trochu nejistý
Jsem uvnitř trochu ztracený
A mé srdce zůstává těžké
Neříkám, co se mi honí hlavou

A myslím, že se to začíná projevovat

Cítím se, jako bych byl zlomený, je tu tolik kousků
Nevím, jestli mě někdo dokáže opravit

Může někdo snést tuto bolest?

Protože jsem zkusil všechno

kouření a drogy, ztrácel čas

Z anděla přímo do monstra?

Říká se, že ďábel si z nás bere to nejlepší

Myslím, že jsem vždycky věděl, že nejsem jako ostatní 

Jsou tu dobří, špatní a mezi tím já

všichni padáme...

Přemýšlím nad tím co se honilo hlavou Chestru v posledních minutách 

Byl jsem si tak jistý, že přesně vím, kdo jsem

aspoň část mě...

Ďábel nesmlouvá

Jen ti zas zlomí srdce

Vytahuji cigaretu,
přikládám ji ke rtům
Dýchám a odtlačuji kouř pryč, stejně jako to dělám se všemi svými blízkými 
V mém pokoji jsou...
...záclony jsou zatažené, okna zavřená

stejně jako já se uzavírám před všemi

Jako by celý svět nebyl tak jasný, dokud nenajdeš další opojení
V mém srdci je tolik bolesti
A se to snažíš přehlušit čímkoliv, abys zaplnil prázdnotu

Ale věř mi, kámo, máš na to
Vždycky jsi byl v hloubi duše nejsilnější
Ale nebudu slibovat, že to nebude bolet
Ležel jsem v koupelně

Chtěl jsem to mít za sebou 
Skoro jsem si myslel, že jsem se ztratil

Chtěl jsem aspoň trochu něco cítit 
Protože snaha otupit bolest ji jen zhoršuje
Ale nevzdávám to 

Nemůžu strávit zbytek svého
života v téhle temnotě

Pana, potřebuji abyste vyplnil tenhle psychologicky test 

Nasrat, tohle mě nedefinuje 

Zazpívej mi zkurvenou ukolébavku

Jsem znechucený předstíráním

Nezapadám do společnosti

Sebevražda čeká na lince

Asi jsem urazil nějaké kurvy

Takže říkám, "jdi do prdele"

Podej mi aspon cígo než mě ošukáš

Rád si zakouřím potom co mě ošukáš

Myslel jsem si, že chci lásku.

Dokud si mi neukázala co to znamená
Nikdy jsem nebyl svatý, ale slibuju, že jsem se snažil

Je to požehnání a prokletí, aby to bylo lepší, musí to být horší
Nepřál bych to nikomu, je to depresivní
Chvíli je to lepší, pak zase horší

Můžeme si o tom promluvit

Jsem vzhůru celou noc, pojídám prášky jako by to byly lentilky 

Přeji si, aby slunce nevyšlo
Probouzím se uprostřed noci s tím že nemůžu dýchat

Nevím moc o svém otci
Možná to je ten důvod, proč nedělám věci jak bych měl
Potřebuju nějakej "lék" na to, co se děje v mé hlavě

Občas mi přijde, že je to jednostranný
Jako nějakej typ neopětované lásky

Nechávám to temným

Většinou nejsem ten typ, co zůstává celou noc vzhůru

Většinou přemýšlením nad někým jiným
Je těžký být v pohodě, když jde o tvoje srdce
a pravda je že si procházím peklem

Protože v mé hlavě 
držím srdce v mých rukou

Jsem zoufalý, protože ho nikdo nechce vzít ode mě 

Už mám dost hraní her sama se sebou
Už mám dost hraní, jako by tu byl někdo další

Ty hlasy v mé hlavě a nemůžu se toho zbavit

Snažil jsem se to stokrát přepsat

Proč vždycky jsem to byl já 

Jsem pod vodou jak Poseidon

Jako tetování a lítost, slova, která jsem tak nemyslel

Strávil jsem tak dlouho život v pekle

Říká se, že můj životní styl škodí mému zdraví

Něco uvnitř mě je zlomené

Jsem ztracený případ

Držím se všeho, co mě osvobozuje

Všechno to brání prášků a kouření je beznadějné

Ale je to co jediné pomáhá 

alespoň dočasně od toho utrpení 

Zachraňte mě někdo, mě před sebou samým

Život rozbil mé naděje a mé sny

Jsem tak poškozený, že se to nedá opravit

Co kdyby na noční obloze chyběla hvězda?

Všimnul by si toho někdo?

V měřítku pro vesmír jsme jen smítko prachu

Jsem jen dlouhovlasý syn hříšníka

Protože mě dělí od ďábla jen jeden drink

Tyto pilulky předstírají, že jsou mým přítelem

Mám pocit, že mizím

Mohl bych tu jen ležet a říkat, že až moc si se mnou vyjebal

Když chci vytrhnout všechny dveře z tohoto místa

Nejradši bych to tady podpálit to a pak odejdu 

Takže cítím cokoli jiného než jenom bolest 

Abych cítil cokoliv jiného, než tuhle zátěž

Všechny ty lži a přemýšlením nad tím jak jsem byl ponížen 

Čím starší jsem, mám pocit, že se snažím zachránit čas
Mluvím s hlasy v mé hlavě, kvůli nim přemýšlím dvakrát

Bojím se, že se jednoho dne vzbudím a budu se divit, kam zmizel čas

Jen potřebuji chvíli v mém vlastním prostoru

Někdy přemýšlím o těch starých dnech
V nesmyslné konverzaci se starým já

Pokud chceš důvěru, budeš muset dát kousek ze své

Pokud chceš milovat, budeš si muset projít bolestí

Ptáš se mě, jak se mi daří, říkám "dobrý"
ale není to pravda 

Tak k čemu to všechno je?! 

Dítě z jiný planety, dávno nejsem jako ty

Dítě plný svobody, teda možná před lety

Dávno nevěřim už světu, seru na autority

Tam kde kdysi hračky staly tak dneska krabička ciga

Tam kde byli city zůstala už jenom díra

Jediný co zůstalo je že pořád často snívám

Kdybych byl sociopat tak budu policajt
Kdybych byl psychopat budu ředitel  
Kdybych byl fakt zmrd budu politik 

Říkali "Dodělej si školu, najdi si normálni práci
Už dávno nejsi kid tak teď už nemůžeš hrát si

Co tě baví tě neuživí…
Když radost ti dělá jen to že je zas něco v akci"
Říkali "Neber drogy nebo jednou dopadneš fakt špatně…

…Škoda je že na to už je pozdě 

Jediný co zůstalo je že reality splývají