KanjiVital

Bohužel nedoceněný a přehlížený diamant české kinematografie. Vladimír Menšík exceluje.

Jako televizní film - dobrý. Ale myslím si, že tento fenomenální a nepřekonatelný kytarista by si zasloužil daleko víc. Nejde totiž přehlédnout, že peněz na tento film moc nebylo. Doufám, že mé očekávání splní nový připravovaný snímek.

Nejlepší film s Lambertem v hlavní roli. I Sean Connery zahrál velmi obstojně a k tomu všemu nesmrtelné písně legendární skupiny QUEEN z mého oblíbeného alba A Kind Of Magic. "There's no time for us... There's no place for us... What is this thing that builds our dreams yet slips away from us... Who wants to live forever... Who wants to live forever....? " Tato překrásná píseň mluví za vše. Škoda, že následné díly Higlandera už nedosahovaly kvalit prvního kultovního dílu.

Palachův čin byl reakcí na okupaci vojsk Varšavské smlouvy a ukončení veškerých ideálů, které jsou spojeny s obdobím uvolnění - Pražského jara. SSSR se odhodlala k tomuto radikálnímu řešení, aby posílila svou moc, která již nebyla tak dominantní. Strašlivá, sebeobětující a až mučednická smrt Jana Palacha a dalších (na které se nepochopitelně zapomíná!) se ale nedokázala vůbec rovnat se zrůdností komunistického režimu. Někdy je ale třeba odvážných činů, aby lidé prozřeli a nenechali se nadále manipulovat všeobecnou lží, která se jim jeví jako správná. A to ať už ze strachu, či prosté pasivity. V této třídílné minisérii se podařilo brilantním způsobem zachytit tíživou atmosféru společnosti, která je ovládaná totalitním politickým režimem. Když k tomu přidáme skvělé herecké výkony a příběh, který není vycucaný z prstu, tak je třeba uznat, že snad v žádném dosavadním českém filmu se to takovým způsobem nepodařilo.

Řečeno s velkou nadsázkou: "Schindlerův seznam po Africku". Neobyčejně silný lidský příběh a pravý důkaz toho, že lidstvo ve 20. století se moc od prvobytně pospolné společností příliš nezměnilo.

One Woman Show

Takhle si představuji moderní film nového tisíciletí. Gilliamův perfekcionismus a postmoderní přístup mě fascinoval už od prvních minut filmu. Chvílemi mi připadalo jakoby se Terry vrátil do éry Monty Pythonů - svých futuristických animací. Samotného mě vždycky udivovalo, jakou neuvěřitelnou představivostí oplývá. Možná tak člověk pod vlivem LSD či jiných halucinogenních látek se mu může vyrovnat, ale otázka zda by to dokázal předal dál. Je totiž až neuvěřitelné, co za fantaskní světy je schopen před kamerou vytvořit. Já osobně jsme na tento jeho dar vždy pohlížel s naprostým uznáním. Příběh celého filmu se točí kolem tajemného Dr. Parnasse (Plummer to zahrál na jedničku s hvězdičkou), jehož poklidní mnišský-vypravěčský život je narušen příchodem hravého ďábla s tváří démonicky skvělého Waitse. Od tohoto momentu budeme svědky jejich vzájemného soutěžení. Faustovské téma je na místě a Gilliam si ho přetvořil podle svého gusta. Zasazení zubem času oškubaného kočovného Imaginária do současného Londýna byl nápad vskutku geniální. Můžeme zde sledovat záměr režiséra složit jakousi poctou kočovným společnostem, jejichž existence je v dnešním přemodernizovaném světě minimální a odsouzena k zapomnění tohoto krásného řemesla. Imaginární svět je vskutku vizuální orgií. Už v úvodu, kdy se Dr. Parnassus zpodobní do role Boha a nabízí alkoholikovi cestu vykoupení vstupem do ráje. Ten však zvolí ďábelskou cestu lemovanou lihovými nektary a tudíž propadne k zatracení (další zatracenec do mnohočetných řad hříšníků). Neodpustil bych si, kdybych se opomenul zmínit o Heathovi Ledgerovi. Všechna čest jeho památce a hereckému umění, kterým rozdával, nám filmovým maniakům, radost. Zemřel mlád na svém vrcholu. Tento fakt je skvěle zobrazen v imaginární sekvenci s Johnnym Deppem, kde v řece „Věčné slávy“ plavou lodičky a na nich fotky nezapomenutelných osobností (princezna Diana, James Dean …), kteří se stáří stejně jako talentovaný Australan bohužel nedožili. Johnny Depp, Jude Law, Colin Farell (sžil se skvěle s rolí) se zhostili role svého zesnulého kamaráda fantasticky a lepší uctění památky si Heath nemohl přát („Film od přátel Heatha Ledgera“). Odlišné podoby v různých imaginací dodávají filmu další rozměr. K Avatarovi chovám naprostý respekt, ale Imaginárium na mě působí daleko lidštějším dojmem a jsem zcela přesvědčen o tom, že jeho kvalitu, geniálnost a nadčasovost docení filmový divák až časem. Je to totiž film určený náročnějšímu publiku, kterému nevadí nesčetné množství symbolů, které na něho kreativní mozek režiséra vychrlí a které ho ho donutí si film pustit několikrát opakovaně znovu. Například závěr mi šrotoval v hlavě i po druhém shlédnutí a naskytlo se mi několik otázek. Je už Dr. Parnassus svým stářím, smutkem a přílišnou konzumací alkoholu natolik zničeným starcem, že se ztratil ve své vlastní představivosti, a nebo se probudil a ocitnul jakožto žebrák v realitě? A co když je úplně celý příběh jen výtvorem jeho bohaté fantazie?!

Můj nejoblíbenějš díl Indiana Jonese. Sean Connery a Harrison Ford ve vrcholné formě, na okamžik mi opravdu přišlo, že jsou otec a syn i v reálu, očividně si to tihle dva pardové totiž užívali. Spousta nezapomenutelných scén mezi něž řadím především tu jak jsou otec se synem k sobě přivázaní k jedné židli a následné utíkání před ohněm a nebo "výborná" znalost cizíchh jazyků "špióna" Marcuse, či Hitlerův autogram Indymu. Vrchol dobrodružného žánru. Smekám pánům Spielbergovi a Lucasovi.

Tímto filmem Robert Downey Jr. potvrdil návrat do první ligy. Spolu s Temným rytířem vrchol roku 2008. Režisér se snažil o co nejrealističtější zobrazení a povedlo se mu to výborně. Tonyho Starka si zkrátka zamilujete... jeho charisma, sarkasmus či náklonost ke krásným ženám a alkoholu Vás zcela uchvátí a určitě i mile rozesměje. Moc se mi líbila scéna, ve které se Tony učil létat a scéna ve které tvořil svůj oblek. "Božský Dude" Jeff Bridges zahrál svou postavu křivě a zákeřně, tak jak se na pořádného záportáka sluší. Při závěrečných titulků jsem si s chutí vychutnal, po skvělé zábavě, stejnomenou píseň od legendárních Black Sabbath.

Krásný a vizuálně nejlepší film, co jsem viděl !