Evora

Toto je jeden z filmů, které si nejlépe vychutnám, když na ně koukám sama. Nedoporučuji sledovat film nešťastně zamilovaným, je to jako otáčet nožem v ráně. Nejpůsobivější jsou zpívané monology. Nejsou to hudební vsuvky jako v jiných muzikálech, o kterých přemýšlíte, kdy už skončí, jsou to spíš nosné scény, které posunují děj dál. Kamera je velmi sugestivní. Když Avigdor vyleze z vody nahý, oslněný zezadu sluncem, zamilovávám se společně s Yentl.

Je to kýč jak bič. Mám dojem, že Jan Svěrák chtěl dalšího Oskara, tak tam nacpal všechno, co by se podle něj mohlo akademikům líbit. Nejspíš nás má za blbce. Připomíná mi pouliční umělce v Salzburku, co vyhrávají na klávesy Mozartovy neprofláklejší melodie, a myslí si, že se z toho pose.em. Ne, normálně nejsem takhle sprostá, ale takový vypočítavý brnkání na citovou strunu mě uráží. Kdyby aspoň k tomu nezneužil námět skutečného osudu válečných hrdinů. Nacpal tam všechno, přátelství, lásku, zradu, vlastenectví, smutného pejska, obětavost, lágr, napraveného nacistu, mučení, směšnou scénu na kolech, melodickou píseň, pár mouder a mužných rozhovorů atd atd. ...to je zrůdnost.