Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Pohádka
  • Drama

Recenze (51)

plakát

Dětská dopravní policie (2016) (pořad) 

Původní 1. série z roku 2016 je super pořad pro děti dospělé. Scénář a režie jsou dobře zvládnuté, případy vypointované, jsou tam vedlejší vtipné zápletky. Prostě mini verze kriminálek.  Navíc má docela slušné herecké obsazení. A u toho je jen tak mimochodem trochu  vzdělávací a výchovný. A co je hlavní, děti to moc baví. Tento pořad je ve svém žánru velmi podařený, a je škoda, že má tak nízké hodnocení. Nechápu, proč má řada lidí potřebu hodnotit pořady, který vůbec nejsou určené pro ně, jako pro diváky. Bohužel 2. série z roku 2021 je otřesná. Slabé obsazení a herecké výkony, scénář zcela bez pointy, je to bezduchý osvětový pořad, kde se citují poučky z encyklopedie, a každý díl je zakončen násilně  ubohým pokusem o rap.    Zatímco první série je vytvořena profesionálně na úrovni velkých krimiseriálů, sama se bere s nadhledem poněkud parodicky, a je propracovaná, tak druhá série je obyčejný výchovný pořad podle tradičního televizního receptu, že když je  někdo moc mizerný autor pro dospělé, tak má dělat pro děti, protože tam se snese vše.  Chudáci děti. Je těžké najít seriál, s tak rozdílnými úrovněmi jednotlivých sérií.     BTW: i kulisy jsou v první sérii mnohem propracovanější - doporučuji pročíst si detaily nástěnky.

plakát

Stepující stonožka (1977) 

Z francouzských válečných komedií možná nejlpší film. Na rozdíl od jiných, které jsou dnes k smti nudné a zdlouhavé má film svižný děj, a nemá hluchá místa. Humor je možná trochu jednoduchý a prvoplánoviný, místy lechce lechtivý, ale myslím, že netřeba být přehnan uplatý. Je to veselá komedie na kulturní téma, která je o mnoho úrovní výš, než třeba Kameňák, nebo různé snímky ze spojených států, kde se za humor považuje to, že se celý film prdí a krká. Z válečných komedií mi příjde nejlepší, i když kvalit snímků jako Muž z Acapulka nebo Zvíře nedosahuje. Srovnání se snímky Les Charlots ale snese dobře, většinu předčí.

plakát

Tik Tak (2012) (seriál) 

Báječné příběhy pro předškolní děti. Pohodové, příjemné, ale zárovň se pořád něco děje. Nechápu, proč se někteří dospělí pohoršují nad tím, že je pořad nezaujal. Příjde mi to absurdní, ale říká to víc o nich, než o pořadu.

plakát

Agent Ploutvička (2009) (seriál) 

Seriál hodnotím velmi kladně z následujících důvodů: -malé děti velmi baví -je zcela bez stresu, násilí, agresivity atd., vždy přátelský a pohodový, a přitom rozhodně ne nudný, ale naopak zajímavý a poutavý. -navíc je i osvětový a vdělávací Dalo by se mu sice asi vytknout, že občas jsou nápovědy nejsou úplně logické, ale pravděpodobně jde někdy spíš o problém překladu. Pro školkové děti výborný pořad, a dá se na to dívat i celá rodina.

plakát

Můj soused Totoro (1988) 

Krásný klidný dětský příběh. Svým duchem mi to připomíná české filmy pro děti. Narozdíl od většiny japonské tvorby pro malé děti to není akčí, nehrozí zničení světa atd. Největší zápletkou na konci je, když se jedna z dcer ztratí. Klidný rodiný přípěb...možná ale bude děti i nudit. Po výtvarné stránce je to dobře zvládnutý standard. btw: sestry mají trochu podobná jména - jenda je Mei, druhá Satsuki. Jenže Mei se čte stejně, jako se řekne anglicky květen, a Satsuki je mimojiné starý japonský výraz pro květen.

plakát

Až na dno zrady - Emanuel Moravec (1997) (TV film) 

Film je zajímavý tím, že je jediný na dané téma. Bohužel dost trpí tím, jak se v něm střídají celkem věcné a objektivní vyjádření různých historiků s velmi neprofesionálním jednostranným tvrdě odsuzujícím průvodním slovem.

plakát

Černý prapor (1958) 

Velmi nevšední snímek,který na jednu stranu navozuje realisticky atmosféru cizinecké legie a na druhé straně má jen velmi chabou zápletku s triviálním příběhem o "typickém" českém naivním troubovi a apriori zlém esesákovi (který má však paradoxně za dobu děje filmu vlastně ze všech legionářů jedno z nejlepších chování a není mu co vytknout), která by se hodila do jakékoliv jiné politické agitky z 50. let. Stejně, jako hordy prohnilých peněz lačných navzájem se vraždících imperialistů. Na snímku se rozhodně dobře projevila práce odborných poradců, zejména pana Peláše, bývalého příslušníka cizinecké legie, zběha a veterána armád Mao Ce Tunga i Ho Či Mina. Také výtvarná stránka, scéna, kostýmy, kamera, hudba, zvuková kulisa, výprava jako celek atd. jsou v mezích možností na řemeslně překvapivě dobré úrovni a a ačkoliv se celý snímek natáčel v Československu s použitím hlavně rekvizit z druhé světové války, působí celkem autenticky a přijatelně navozují atmosféru, i když při pohledu na samoúčelně před kameru zapíchané bambusové tyčky se člověk těžko ubrání úsměvu. Obdobně se podařilo obejít nedostatek vietnamských herců zapojením skupinky vietnamských školáků, kteří v té době byli v ČR, nápadně mnoho dospělých "vietnamců" je však snímáno tak, že jim není vidět do tváře. Materiální nedostatky výpravy jsou tak vidět, ale atmosféru nekazí, naopak překvapí velkoryse pojatá pevnůstka,kterou vystavěli na barandoských kopcích. Hudba sestávající ze dvou melodií na harmoniku se mi velmi líbila. Velmi nevšední postup v rámci snahy o maximální realističnost je,že jednotlivé postavy mluví celou směskou jazyků, které se v rámci cizinecké legie vyskytovaly. Mísí se tak francouzština, němčina, angličtina a čeština (a řada dalších jazyků okrajově). Vše bez překladu či titulků. Dojem je sice v tomto směru výborný, ale bohužel jen málokterý divák tak může porozumět všem dialogům a slyšet tak celý film. I sledování děje je tak trochu obtížné. Velmi detailní rekapitulace děje je na německé wikipedii, ačkoliv jsem film viděl vícekrát, stejně jsem tam nalezl některé okamžiky, které mi unikly. Jen z neznámého důvodu v ní zcela chybí scéna zastřelení seržanta a odvedení Gerharda. A pro čechy může být trochu zvláštní označení jedné ze záporných postav jako "německy mluvící Čech" - vsadil bych se, že autoři chtěli zpodobnit záporného sudetského Němce... https://de.wikipedia.org/wiki/Das_schwarze_Bataillon Z věcného hlediska je tam celá řada nesmyslů, největší hned na začátku, kdy přilétá mimořádný spoj Vietnam - Praha, což je v roce 1950 zhola nemožné. Stejně tak vedlejší zápletka o plánování útěku a získávání kompasu a mapy je dost nesmyslná, jelikož Vietminh opravdu nemuseli hledat s mapou a kompasem, aby se mu mohli vzdát. Nepřekvapí, že film nezahrnuje žádné zločiny partizánů, a hrdinní vietnamští vojáci mají v celém filmu pouze 4 oběti, zatímco legie několik desítek - to se u propagandy očekává. Spíše mě překvapilo, že vyjma zastřelení skupinky dětí (o němž p. Peláš později v jednom rozhovoru uvedl, že je to dle skutečné události, kterou viděl) tam nejsou žádné zločiny na civilistech, kterých bývalo dost a veškeré násilí se tak odehrává uvnitř legie - legionáři se vraždí navzájem. Ani prostituce se tam neobjeví. Všem které film zaujme doporučuji seznámit se se skutečnými příběhy zajatců cizinceké legie, kteří se vrátili do ČSR, které v posledních letech zveřejňuje historik Kudrna na základě vyšetřovacích spisů StB i osobních rozhovorů s nimi. Zajímavost: je velká pravděpodobnost, že jde o film, který zmiňuje Manuel Van Eyck jako jeden z důvodů, proč emigroval z Československa aby se přihlásil jako dobrovolník do americké armády do Vietnamu k boji proti komunismu. V diskusi tu také bylo zmíněno, zda bylo možné, aby příslušník SS sloužil u legie. Legie to samozřejmě dnes odmítá, a je fakt, že spousta jejich německých příslušníků nebyli už ani veteráni z durhé světové, ale mladší ročníky stižené nezaměstnaností v poválečném německu. Přesto jsem v knize "Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne", což jsou vzpomínky francouzského důstojníka, který se na konci WWII vztoupil k SS, a ačkoliv neměl tetování, byl po válce odhalen, odsouzen a uvězněn, narazil na to, že vzpomíná, jak k nim do věznice přijela cizinecká legie verbovat, a nabízela jim, že mohou odčinit své dřívější činy v indočíně. Nikdo se ale nepřihlásil). Na závěr bych dodal, že osobně nemám moc rád otevřené či nejasné konce.

plakát

Symboly krásy (2010) (seriál) 

Seriál se věnuje řadě různých tradičních řemesel a uměleckých technik, jde, na rozdíl od povrchních zahraničních cestopisů, o japonský seriál určený původně japonským divákům, který jde opravdu do hloubky výroby a historie jednotlivých předmětů, navíc jím provází populární japonský komik.

plakát

Seitokai jakuindomo - Seitokai jakuindomo (2010) (série) 

Anime založené na základě původní mangy. Ta je složená z tříobrázkových krátkých stripů, což se projevuje i na anime, které je vlastně jen sledem těchto tříobrázkových příběhů. Příjemně mě překvapilo, že se takovýto formát vůbec podařilo přijatelně adaptovat do anime. Veškerá konverzace se sice vždy skončí u nějakých sexuálních vtipů, ale vizuální forma je naopak přísně puritánská. Opravdu tu na vás nevyskočí žádná prsatice ani kalhotky. Vzniká tak zajímavý rozpor, který podtrhuje poněkud svérázný humor.

plakát

Bohové jsou pořád šílení (1991) 

Třetí pokračování, narozdíl od předchozích dvou vyrobených v produkci se západními zeměmi pro západního diváka, je film produkován Honkongským producentem a vytvořen pro diváka z Číny a jejího kulturního okruhu. V ČR je dost nepopulární, protože lidé většinu vtipů nepochopí (kdo zná v ČR čínské pověry o mumijích?) a český divák je tak většinou odkázán jen na opakující se vtípky z předchozích dílů. Dle mého názoru jde o celkem povedený film,pouze prostě pro zcela jiného než českého diváka. Je v něm celá řada povedených vtipů a pokud jste vyrostli v Číně, výborně se u filmu pobavíte.