orkadimenza

Svými kvalitami nelze Svatojánský věneček vynášet do výšin, je to jen další produkt z výrobny na televizní pohádky, kterými jsem se přesytil ve svých 10-12 letech. Ale i přesto, že se od Jiřího Stracha nepochybně jedná o vedlejší projekt vyplňující mezeru mezi řemeslně zručnými dvěma díly Anděla Páně, působí na mě pohádka v celku mile. Jednak mám slabost pro Jirku Mádla, druhak pro matematiku a úspěšnou třetici uzavírá skvělý italský učitel Ivan Trojan. Ačkoliv obsah „Výpravná pohádka o kuchaři Ondrovi, který se toužil stát plavcem, o princezně Verunce, kterou bavila matematika, a o věnečku, se kterým připlula po vodě láska.“ působí jakkoliv komicky, nakonec jsou tři hvězdy uděleny poměrně přesvědčivě.

Ten tučňáčí dabing je šíleně komický (česká verze). Ale i přesto, člověk by neřekl, co takový tučňák císařský musí podstoupit, aby jeho druh nevymřel. Jak samec, tak samička. Obdivuhodné.

První polovina je velmi stereotypní a zdlouhavá a divák na ní může ocenit akorát styl animace a forma, která ze začátku drtivě nad obsahem vítězí. Jakmile však přichází krysí invaze a na plátně se objevuje krysař, snímek dostává rozměr i po příběhové stránce a dokáže zapůsobit. Kdyby tenhle kraťas někdo zkrátil 30 minut, doporučoval bych ho maturantům jako osvěžení knihy (nikoliv nahrazení!) před ústní zkouškou. V tomhle případě však úvodní část nekopíruje věrně knižní předlohu a mohla by studenty zmást. Jinak 30 minut na prostý příběh, jakým Krysař je (před pár lety jsem ho zhltnul během pár hodin), by rozhodně stačilo.

Poprvé to bylo při poslechu písní kapely System of a Down a následně Serje Tankiana, po několika letech při čtení knihy Ladislava Zibury "Už nikdy pěšky po Gruzii a Arménii". Hovořím o mých letmých kontaktech s tématem arménské genocidy za 1. světové války, na níž mimochodem Turci dodnes nepřiznali vinu. Se dvěma pozitivy - Christianem Balem v jedné z hlavních rolí a motivací se o arménské genocidě trochu dovzdělat - jsem usedl k televizní obrazovce a nadšeně začal sledovat Příslib-ný film. Na konci se pozbyl dojmu, že zůstalo pouze u prvního pozitiva. Bale, ač nedostal tolik prostoru, odvedl opět skvělou práci, jenže z historického hlediska mi snímek v podstatě nepřinesl nic nového. Pro tvůrce totiž byl přednostnější milostný trojúhelník, a i přestože jsem fanoušek romantických filmů, v tomhle případě mě upozadění hlavního motivu na vedlejší kolej docela mrzelo. Jinak je Příslib slušně zpracovaný film, je však potřeba neočekávat od něj něco extra.

Absolutně nepobírám tenhle trend. Znění nejlajkovanějšího komentáře: "Sheenova flow je hroznej fire." WTF, proč? Protože "xanax, marihuana, deja vu?" "Novej Wu Tang - Yzomandias?" Tak to leda hovno. Stydím se, že Víno Mikulov účinkovalo v tomhle klipu. A na 67% jeden z těchhle dvou letos vyhraje Anděla za rapové album... Tak to asi pořádně zafandím Hugo Toxxxovi, i přesto, že toho taky úplně nemusím.

Skvělá píseň, která je pro Mikulovčáky srdeční záležitostí. Na rozdíl od toho debilního seriálu.

Doufám, že si zapamatuji datum, kdy jsem tenhle dokument hodnotil a že se k němu budu moct v budoucnu vracet. Už jen proto, abych si mohl říct, že jsem vyrůstal v éře Eda Sheerana. Tohle byla JEHO dekáda a já jen doufám, že zdaleka nekončí a bude dál dělat co ho baví...dál motivovat miliony lidí, bavit je a přinášet jim do života radost svou muzikou. Živý důkaz rčení "V jednoduchosti je síla." Jedním slovem: Fenomenální! Pro mě osobně jeden z nejvíc "moving" dokumentů co jsem kdy viděl.

Herecký výkon v klipu je obdivuhodný, ovšem takhle zprasit skvělou akustickou písničku (která nejlépe zní nalooperovaná naživo!) je zklamání. Vážně jsem poslední minutu odpočítával čas do konce.

Písnička je to skvělá, ovšem klip je jeden z největších bizárů, co v poslední době na Youtube vzniklo. Mnohem raději mám akustickou verzi a ještě raději poslech naživo z Letňan! #dividetour

Lépe už se rozloučit nešlo! S veškerou úctou, odpočívejte v pokoji.