Person

Asi jediné, co mě na tomto westernu oslovilo, bylo téma proměnlivosti života a lidských priorit a hodnot. Například scéna, kdy zlomená opuštěná matka upustí Bibli a obejme pytel zlaťáků, je opravdu působivá. Jinak ale šlo většinou jen o neustálé násilí a výstřiky krve. Dlouhodobě to na mě jako celek moc nezapůsobilo - na rozdíl od Tarantina, který podle mě umí lépe balancovat na hranici vážnosti a nadsázky.

Příjemný a osobitý pohled na přírodu a její zapálené objevovatele a zachránce. Musím se také zmínit o výborném hudebním pozadí, které skvěle dotvářelo už tak silný zážitek.

Nečekal jsem, že by pro mě tento film mohl být tolik poutavý, ale nakonec byl opravdu vynikající. Vyprávěl, mimo jiné, příběh o souboji zaslepeného zoufalství a velkorysé lidskosti. Zdá se, že skořápka naší osobnosti je velice křehká a cokoliv jsme, je výsledkem souhry všeho, co je kolem nás i v nás.