jarecek

Po přečtení zdejších komentářů mi to nedalo. Musel jsem se na ČSFD zaregistrovat a naklikat si 200 filmů, abych se mohl za Scoopa postavit. Myslím, že se spousta lidí s filmem zcela filozoficky minula. Woodyho témata jsou, pravda, opět více méně ta samá (s podobnými výrazovými prostředky - nikoliv však stejnými), nad jiné ale tentokrát vyčnívá vyrovnávání se se zánikem člověčího života. Allen, jak je dobře známo, se s tímto tématem pere vnitřně celý život a svůj boj i snahu o smíření s marností a pomíjivostí vlastní existence filtruje právě skrze jeho uměleckou tvorbu. Nikde se ale doposud se smrtí nedostává tak těsně. Vždyť svoji postavu nechává zemřít, navíc postavu, která je mu velmi podobná (Woodyho záliba v kabaretu, kouzlech, kartách), což je rozdíl například ve srovnání s Love and death, takže charakter ze Scoopa působí mnohem více autobiograficky. A ze závěru je tak přímo cítit naléhavost, s jakou si Mistr uvědomuje, že už nám mnoho filmů nenatočí. Scoop je vyrovnávání se umělce s nejtěžší částí jeho dráhy, s jejím koncem. A já Woodyho za všechno, co pro nás filmové fanoušky v posledních čtyřiceti letech udělal, podpořím. "Můžeme být sice zesnulí, ale nebuďme znechucení. A neberme smrt jako hendikep" :)