Sólokapr

Další ze (skoro)geniálních filmů Woody Allena... Tentokráte transponovaný do britské prostředí a stylizovaný coby napodobenina moderních produktů BBC (které tenhle film skutečně koprodukovala). Jistý posun v evoluci Allenovské filmografie se ale nabízí - tím jak postavy, které ztvárňuje sám Woody, pozvolna opouští ohnisko příběhu a stávají se jen jedněmi z několik hlavních představitelů, jeho filmy také malinko pozbývají oné intelektuální výlučnosti a Allenovské exkluzivity, stávají se sice masově akceptovatelnějšími, ale také ztrácí gloriolu události, jsou jen dalším vynikajícím filmem geniálního scénáristy a režiséra Allena. Ale že pozbývají na vtipnosti?! Kdeže! Cituji jednu náhodně vybranou repliku:,,Jakého jste vyznání?" ,,Vyrůstal jsem v židovské rodině... Ale později jsem konvertoval k narcismu..." (27.04.2008)

Scénář: Woody Allen .. Vlezdoprdelkové žvásty o Londýnu a jeho obyvatelích, dlouhé jednozáběrové pasáže plné onanistických dialogů o ničem, neurotický kouzelník, skoroneurotická studentka žurnalistiky, dogmata smrti, egocentrismus… Je to vlastně bezduchá (i když duchů se dočkáme) slátanina, jenže svým způsobem neskutečně vtipně odzbrojující. Předcházející Match Point mne víceméně zklamal a od Scoop jsem čekal totální propadák, jenže vše je podané takovým okouzlujícím způsobem, s neskutečnou porcí humoru, že jsem se chtě nechtě po celý film velice příjemně bavil a nemohl se zbavit širokého úsměvu. Nutné brát jen jako komedii, pak Vás téměř nemůže zklamat. Co se ti vlastně podařilo, kromě možného těhotenství? 75%. (27.01.2007)

Napoprvý se u Woodyho filmů vždycky jenom chechtám, až padám pod sedadlo, a ani u Sólokapra to nebylo jiný. Prostě už jsem dávno přistoupil na allenovskej pohled na svět a ještě jsem nikdy nebyl zklamanej, protože mi jeho filmy připadaj buď skvělý, nebo dokonalý (zatím s jedinou malou výjimkou, navíc hodně starou). Podstatná věc při vnímání tohohle filmu je, že Sólokapr je úplně jinej žánr než Match Point, i když na první pohled hodně láká ke srovnávání, hlavně místem děje a tou tak trochu detektivkovou stylizací. Ale zatímco Match Point bylo vlastně regulérní drama, který nad žánr povznášel hlavně Woodyho těžko napodobitelnej humor, kterýmu se málokdo umí třeba jen přiblížit, Scoop je klasická Allenovská groteska plná obskurních a nezřízeně vtipných postaviček, který se ve velkej většině chovají jako naprostý paka, ale sypou při tom z rukávů jedno eso za druhým v podobě neuvěřitelných hlášek. Nejlepší je, že když to pečlivě sledujete od začátku až do konce, dojde vám, že každá věta je vlastně vtipná a má ve filmu svoje daný místo, navíc Woodyho práce s pečlivě vybranými herci (tady hlavně originálně a nečekaně obsazená Scarlett Johansson) vytříská z domyšlenýho scénáře vždycky ještě něco navíc. A na kouzelníka Splendiniho jsem se koukal tisíckrát radši než na cokoli od Davida Copperfielda. (10.12.2006)

„Slyšel jsem, jak se topíš. Tak jsem dopil čaj, dojedl koláčky a hned jsem přišel.“ Tak s Match Pointem to jistě má některé věci společné, ale Sólokapr je hlavně komedie, což dává v celkovém vyznění kapánek něco jiného. Film mě začal moc bavit už na lodi Smrti a hned při první scéně s Woodym jsem zajásal, že svého oblíbence zas po delší době uvidím v jeho osvědčené poloze. A samozřejmě si zase vložil do úst pár parádních hlášek, které v jeho podání zkrátka umí mířit do černého. Ale hlavně se dala brzdy do kupy kouzelně nesourodá dvojice a začalo jejich vyšetřování, které mě bavilo, a zároveň místy napínalo, to když se „otec s dcerou“ pohybovali na tenkém ledě (jinak nepřekvapivě převládala pohodová atmosféra). A závěr se mi svou „poťouchlostí“ moc líbil. Škoda jen nižší koncentrace opravdu kvalitních hlášek a sem tam hluššímu místu, proto „jen“ solidní 4*. „Dal mi kombinaci k sejfu. Ale nemám ponětí k jakému.“ – „Žádný sejf jsem neviděla.“ – „No a dosáhla jsi tam vůbec něčeho, kromě potenciálního otěhotnění?“ (13.07.2016)

Celkem pohodová a příjemná taškařice s kriminální zápletkou, která sice není nijak originální, ale o to u Woodyho přece ani nejde. Hlavní tu jsou opět dialogy, které se sice kvalitativně předešlým Allenovým počinům přiblíží jen zřídkakdy a občas se mi zdálo, že v některých momentech mistr jen unaveně vykrádá sám sebe, přesto ale nemohu tvrdit, že bych se nudil. Oproti Allenovým starším filmům působí Sólokapr poněkud prázdnějším dojmem, co se myšlenek a děje samotného týče a v porovnání s "neallenovskou" a brilantně vystavěnou žánrovkou Match Point se jedná o velký krok zpátky, přesto bych Sólokapra ani náhodou neoznačil za špatný film...nazval bych ho lehkou jednohubkou, po jejíž konzumaci nehrozí žádné střevní potíže a po několika hodinách si ani nevzpomenete, jakou že to měla chuť. 65% (29.11.2008)