Recenze (300)
Zažít Woodstock (2009)
Výborná první polovina s ucházejícím tempem, skvělými postavičkami a zajímavými segmenty (zejména pro někoho jako jsem já, kdo by si přál Woodstock zažít a poslouchá 60s a 70s hudbu) je poněkud rozmělněna v druhé polovině, ve které jsou tripové sekvence, tempo se ztrácí a vůbec film směřuje tak nějak do nikam. A i ty některé výborné postavy (tranvestita) v té druhé půlce vlastně už jen sedí, kouří a čumí.
2Bobule (2009)
Začátek je jedním slovem příšerný, ale postupně se ty komediální situace docela rozjíždí a faktem je, že v druhé půlce je pár momentů, kdy jsem se jakože pousmál. Jednička je ovšem o úroveň lepší.
2012 (2009)
Vlastně nemůžu být zklamaný, protože jsem dostal NAPROSTO všechno, co jsem od toho filmu očekával. Při únicích na poslední chvíli jsem byl nervózní a ty letadla, lidi a auta tlačil silou vůle, aby to stihli. Velkolepost, hollywoodské emoce, všechno tam prostě bylo. Možná škoda, že těch klišé tam bylo až tak moc (ovšem zase, to k tomu patří a nečekal jsem nic jiného) a doufal jsem, že to bude místy i vtipnější (Emmerichu, Den nezávislosti byl stejnej, ale navíc i dost vtipnej!). Potěšilo pár momentů, kdy si 2012 dělala legraci sama ze sebe.
3 sezóny v pekle (2009)
Vizuálně pravděpodobně nejhezčí český film vůbec. Obsahově ovšem utopený ve filozofických básničkách a snaze být revoltní, i když ani trošku není.
Anvil! The Story of Anvil (2008)
Ultimátní hudební dokument, kterému není rovno.
Austrálie (2008)
Nebýt toho natahovaného konce, je to jasně za pět (a napodruhé už klidně může být). Baz Luhrmann sakra pořád umí!
Bathory (2008)
Politováníhodný maglajs, ve kterém je skučení Jirky Mádla ještě to snesitelnější.
Čistá práce (2008)
Docela slušně odsýpající jednohubka, která začíná jako legrační heist movie, aby se docela nečekaně přetvořila v drama s mrtvolami. Proč ne? + retro atmosféra je senza.
Dead Set (2008) (seriál)
Whooow! Nejúžasnější televizní zážitek roku 2008.
Den, kdy se zastavila Země (2008)
První polovina má senzační atmosféru, ale jakmile začne převládat lítost nad mrtvým tatínkem a pozitivní humanistická poselství, jde to do kopru. Pár bezva momentů tu kopu happy klišé nezachrání.