Falconica

To mě podrž! A já myslela, že se toho nikdy nedočkám! A ono to nakonec přišlo v modro-červeným podání! Nikdy jsem nebyla výhradní fanynka pavoučáka, ale ku*** TOHLE BYLA KOMIKSOVKA JAKO SELE! Nádherně přehnaná, přeexponovaná, kýčovitá, patetická, božská! Zmatený letový scény, z kterejch skákal žaludek, ale i machrovinky a vtípky. Hlavní hrdina, kterej je taky doprčic jenom člověk a tak občas potřebuje hodit ráhno, ale přitom je to pořád maník, s kterým můžete stokrát hodit o beton a stejně žije- jenže z toho betonu nevstane s namachaným výrazem Terminátora, ale se zmučeným pobořeným ksichtem... Měla jsem chuť křičet radostí, ale neměla jsem to srdce!:-D A teď jenom čekám, až dorazí domu banda čsfd-pokrytců, co budou buzerovat a brát jméno komiksu do huby nadarmo:-D A přitom maximálně jeden z deseti z nich někdy držel v ruce hero-komiks. A já jim na to vzkážu: houby s voctem!:-D Bylo to daleko lepší než maquireovskej Spídy, mnohem...ten byl sice dobrej, ale něco tomu chybělo...až doteď:-D Asi si zase vezmu do ruky bublinkový obrázky a osvěžim si paměť:-D

Byla to tahle minisérie a McAvoy, co mě kdysi donutilo přečíst si Herbertovo původní megadílo, takže tu minisérii prostě miluju, jasný?:-D I když samozřejmě vim o tom, že je plná nedokonalostí a odlišností od originálu:-D Že je oproti knížkám naivní a trochu prkenná:-D Ale stejně jí budu navždy milovat a nehodlám se snažit o objektivitu:-D

Chtěla bych poukázat na fakt, že málokterému filmu bez gigantickejch příšer a telepatickejch maníků ze současnýho prostředí dám tolik hvězdiček. Nejlepší romantika, kterou jsem viděla v posledních...nevim, prostě za hodně dlouho. Škatulka "komedie" je tak nějak podivná.

Pamatuju se, jak jsem jednou zmeškala díl a byla jsem z toho na zhroucení:-D

Nemohla jsem se přestat smát. Je to překvapivě věrohodná adaptace knížky, přestože jsem předtim ani za mák nevěřila, že by se něco tak děsivě chaoticky exotního jako Pratchett dalo zfilmovat. Jediný, co mě teď napadá, co vážně film nenahradí, je "psychologickej" efekt Smrťovy CapsLockový řeči:-D Jinač já Smrtě vážně miluju, takže to byl perfektně vybranej kousek pro zfilmování.

Jako dítě jsem tenhle předpotopní flák vážně absolutně milovala, přestože jsem z toho měla nejednu noční můru:-D

U poslední scény jsem málem měla orgasmus:-D Konečně fantasy bez naivity... ani to nepotřebuje další komentáře.

Oh gosh! This is the kind of movie that really GETS YOU IN:-DD Od první scény proletu mezi mrakodrapy po závěrečný titulky totální audiovizuální orgasmus. Už dost dlouho jsem myslím neviděla něco tak prachsprostě málo postaveného na ději, aniž by nějak utrpěla stravitelnost celého toho divadýlka. Nicméně jsem vážně více než ráda, že mě napadla ta prozíravá myšlenka doplnit si předem znalosti o starého Trona, protože takhle zčerstva to bylo úžasné srovnání. Ty snímky jsou dost rozdílné a přesto shodné zároveň. No ale co naplat, Falcony je závislák na efektech, takže i přes půvab starého dílu tohle byla prostě jiná sorta. Při cestě z kina mi na rtech uvízl de-cent-ně přiblblý úsměv a při následném kličkování mezi regály v krámě jsem chvilkami byla přesvědčená, že když se ohlédnu, uvidím si za zadkem světelnou lajnu:-D Škoda že něco takového si už člověk nikdy tak naplno neužije na malé obrazovce počítače...Ale tak abych jen neperfekcionizovala, možná musim říct, že na můj vkus se to dalo udělat ještě o něco "bitovější":-D Narážím kupříkladu na Flinnovo sídlo plné knížek či na Zuseův klub, který ať si většinou takovému srovnávání v mezích možností bráním- mi trochu nepříjemně připomínal Matrix a Merovingianovu párty. No ale jinak vzhledem k tomu, že z tohohle kousku byla unešená i má sci-fi nesnášející kamarádka... Vážení, za mě prostě 90%. Děkuji ti ČSFD, díky Pomo. Sejdeme se na Green Hornetovi (doufám:-)...a teď hurá pro soundtrack.

Zničený, zatracený, prokletý, vyvržený společností kráčí pevným krokem vstříc osudu, který sám nezná a nechápe. Prochází životní zkouškou, jež mu dá pochopit, kde je správná míra mezi jeho chtivým a krutým starým já a odříkavým novým já. Poznává rozdíl mezi vraždou a hrdinským bojem. Jeho cestu vyznačuje alej mrtvol. Některé zanechává sám, jiné jeho nepřátelé. Nyní však již ví, kteří nepřátelé jsou ti správní. Příběh zrodu hrdiny skrze bláto a krev. (Tenhle typ hrdinů prostě naprosto a totálně miluju...)

ty lidi jsou talentovaný tak, jak si běžnej smrtelník může nechat zdát...