maneki_neko

Začíná to nevinnou myšlenkou nadaného studenta Lighta Jagamiho stát se bohem nového, lepšího světa. K tomu se mu náhodou naskytne příležitost, když najde na zemi na první pohled obyčejný zápisník. Ze zvědavosti ho zvedne a začne si ho pročítat. Zprvu nechce uvěřit ničemu, co je v něm napsáno. I přesto si ho však bere domů.  V televizních zprávách se zrovna mluví o jednom zločinci. Light tedy dle uvedených instrukcí zapíše jeho jméno do zápisníku. Zločinec vzápětí zemře na infarkt. Light neváhá během dalších pěti dnů zapsat jména ostatních zločinců, a to nejen z Japonska, ale z celého světa. Po té době ve svém pokoji spatří boha smrti Ryuka, který mu sdělí, že to on je původním majitelem zápisníku smrti a jeho povinností je Lighta doprovázet až do jeho vlastní smrti. Light se ho překvapivě ani nebojí. Už od začátku je patrné, že Light není obyčejný člověk. Způsob jeho uvažování a silná psychická odolnost se zcela vymyká lidskému chápání. Po nějaké době si hromadného zabíjení zločinců všimne policie, která to začne vyšetřovat. Později se toho dokonce ujme i Interpol, který však na nic kloudného nepřijde. A tak jim nezbývá nic jiného, než povolat geniálního detektiva jménem L. Začíná napínavá bitva mezi Lightem a L, jejichž uvažování je jakoby vzájemně propojené. Lighta a L od sebe odlišuje snad jen to, že zatímco Light zvládá ukázkové chování ve společnosti, na L je znát, že v této oblasti pokulhává. Přesto ale mají ti dva velmi podobný způsob uvažování. Rivalové, a přesto jsou si svou inteligencí nesmírně podobní, téměř vyrovnaní. V seriálu se opakovaně polemizuje nad tím, zda je Kira dobrý či špatný člověk. Vzhledem k tomu, že Light od začátku usiluje o to, aby se stal bohem nového, lepšího světa jen s čestnými a laskavými lidmi, může se zdát, že Light zde není jednoznačným záporákem. V seriálu se z něj postupně stává masový vrah, ale zpočátku začínal s dobrým úmyslem. Jen chtěl změnit svět k lepšímu. Ocitl se však v nesprávnou dobu na nesprávném místě, a byl zcela pohlcen neuvěřitelně zlou schopností zápisníku zabíjet. Myslel si, že tak zbaví svět zlých a prohnilých lidí, a všichni budou šťastní. Neuvědomil si však, jak fatální následky by to mohlo přinést. Po zhlédnutí tohoto seriálu si troufám říct, ačkoli je to zcela subjektivní názor, že se jedná o jeden z nejlepších počinů ze světa anime.

Kultovní anime s fůrou skvělých hlášek, momentů a hlavně nezapomenutelných postav. Onizuka, praktikující poněkud neobvyklé, leč velmi účinné metody výchovy na svých studentech, zde válí na plné čáře. Hned mi padl do oka. Mít takového učitele ve škole, tak mám dokonalou docházku. Seriál se podle mě ani moc neliší od reality. Věrohodně odkazuje na věčný spor mezi učiteli a žáky, který se dosud ve školách nevyřešil a pokud se ve školách nezačnou objevovat učitelé jako Onizuka, tak se ještě hodně dlouho řešit bude. Co na tom, že dnešní děti jsou drzé na učitele a neuznávají takové autority. Ono také platí, že mince má vždy dvě strany. Všechno je to o přístupu. Jak někdo může vystudovat pajdák a pak toho celý život litovat a zlost si vybíjet na studentech? Na tom přece není založeno povolání učitele. Když už musí studenti a učitelé spolu trávit každý den osm hodin denně, tak proč si ten společný čas strávený ve škole nezpříjemnit s takovým přístupem ke vzdělávání jako Onizuka? Vážně, takový učitel jako je Onizuka by vážně změnil celý tenhle zpropadený pseudo-vzdělávací systém k lepšímu. Eikichi je vážně něco. Je bývalým členem gangu motorkářů. 7 let studuje vysokou školu třetí kategorie a sotva jí absolvuje. Pak se náhodou dostane na prestižní střední školu, kde začne dělat třídního učitele třídě plné delikventů. Žádný z předchozích učitelů, kteří vystudovali vysoké školy první kategorie, nebyli schopni své studenty zkrotit a obrátit k lepšímu. A pak se na scéně objeví Onizuka, 22-leté ucho téměř bez jakýchkoli předchozích pracovních zkušeností, a všechno srovná. Zastaví šikanu, zvedne svým studentům sebevědomí, pomůže jim vypořádat se s dospíváním a vybuduje si v nich velkou důvěru. Je pro ně jako bezvadný starší bratr, jenž je učí nejen výuku ve škole, ale dokonce i výuku života, která je stejně mnohem důležitější. Vidíte tu ironii? Můžete mít sebelepší vystudovanou vysokou, ale pokud se jako učitel nepokusíte vcítit do svých studentů, tak k čemu pak sakra ty studenty učíte? Leda tak tomu, aby vás nesnášeli. GTO je prostě pecka se vším všudy :)

Mám takový pocit, že v devadesátých letech byla celkově pro asijskou produkci doba nějakého osvícení nebo co. Tahle adaptace mě fakt dostala. Ztvárnění Naokiho a Kotoko mi v podání Kašiwabary a Sató neskutečně přirostly k srdci. Obě hlavní postavy dělají nějaké chyby a vzájemně se doplňují, aby si pomohli naleznout svůj smysl života. Tohle je bezesporu jedna z mých největších srdcovek.