Slepejsek

Slepejsek

ivan chocenský

okres Kolín

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 11.1.2020  21:30
    Pod vodou (2020)
    odpad!

    Kam až se dá klesnout? Obávám se, že ani dno Mariánského příkopu není dost hluboko nato, aby skrylo tuhle slátaninu. Neoriginální nápad a braní kde se dá by se snad ještě dalo pochopit. Zoufalé plácání se v ničem nebo spíš v něčem, co nemá šanci přežít aniž by divák před vstupem do sálu neodložil mozek, je u hollywoodského spektáklu víc než trapné. Tápání ve tmě se dalo očekávat. Horší je tápání v logice, fyzikálních zákonech, respektování toho, co již bylo vyřčeno. Hrdinové jsou ploší, nezajímaví, nijak nevyprofilovaní, naprosto zaměnitelní (stejné jsou i herecké výkony). Většina podvodních scén je nasnímána tak, že netušíte, která bije - takže v tu chvíli vlastně ani nemáte čeho se bát, čemu věřit, komu fandit, co prožívat...

    • 26.1.2020  18:49

    Červená knihovna jak vyšitá. Patřičně zploštělý příběh, dokonale šablonovité postavy, konfekční slzy. Není to ale až tak hloupé, jenom zoufale chtěné... Děsivý dabing mužských postav - do konce jsem se nezbavil pocitu, že na scéně je nějaký neviditelný... PS: Nejzajímavější na celém filmu tak pro mne je, že navzdory všem hlasům volajícím po genderové vyváženosti překvapivě potvrzuje, že jako největší pipiny vycházejí ženy z filmů, které o sobě zplodily samy...

    • 23.1.2020  14:17

    "Tenhle je náš. Vy ho máte támhle." Je to takové aprílové počasí - originální fóry (dvd jako film s reklamou, "proklepněte mi je", večeře) střídají profláklé (policejní inteligence), překvapivé (rukojmí) očekávané (patolog), nekorektní (kafe) klišovité (uklízečka), intelektuální (portréty pachatele) přízemní (prohlídka počítače), některé fóry sedí (technici), některé jsou tak roztáhlé až se stávají otravnými (odchod manželky, kolega encyklopedie), některé nevyužité (kanál) a jiné profičí bez povšimnutí... Podtrženo-sečteno: major Maisner zůstává vzadu, ale do české parodické klasiky je ještě daleko...

    • 3.11.2019  11:41
    Abstinent (2019)
    *

    Už z traileru jsem měl strach a film tohle očekávání bohužel naplnil. Je hodně špatný, tak nějak nevěrohodný a hlavně zoufale didaktický, poučný. Samotný děj přitom není až tak ztracený. To, co ho sráží je jeho zpracování. Nejsem odborník ani na mládež ani na alkoholismus, ale nemohu se zbavit pocitu, že tu někdo míchá hrušky a jablka, že zaměňuje hodinky a holínky. Alkoholismus má různé fáze - stejně jako láska - od počátečního okouzlení až po fyzickou závislost. Autoři jakoby v tom měli zmatek, takže u svého hrdiny míchají příznaky jednotlivých fází jako barmanský zajíc jednotlivé alkoholy. Vznikají tak scény, nad kterými se divák může jenom pousmát - vysrkání basy piva vs. lití tvrdého jako vody; rozhodování "pít či nepít" na školním záchodku či později dokonce na stužkovacím (?) večírku - mimochodem jenom absolutní hňup na takový večírek s předpokládanou konzumací jede vlastním autem. Mimochodnost těchto scén ještě podtrhuje následující léčebna s hrdinovým tvrďáckým postojem "mám to pod kontrolou" a faktem, že v léčebně nemá naprosto žádné fyzické problémy provázející závislost (opět "vtipná" scéna se vzpomínkou na pití na záchodku). Léčebna je vůbec kapitola sama pro sebe - její potenciál (alkoholici) je zoufale promrhán (zúžen do scén dvou příjmů delírií) a nahrazen dlouhými nicneříkajícími pohledy do tváře hrdiny. A tady se dostávám k největší slabině filmu, a to je Josef Trojan. Jeho tvář rozhodně není okno do duše. Nedokáže odzrcadlit duševní pochody a nechává diváka, ať si sám myslí, co si myslí. A může to být cokoli. Místy mám pocit, jakoby Trojan i vypadl z role a do jeho výrazu se vloudil úšklebek nad tím, že sám neví, jak z těch rozpaků ven, a střihač to tam nechal... Mohl bych pokračovat výčtem dalších much, ale rozumnější bude spláchnout to všechno pořádným panákem...

    • 27.10.2019  01:31
    Ad Astra (2019)
    **

    Jako sci-fi hodně dietní, s prostoduchým dějem, bez nápadu. O jediné vzrušení se starají odbočky, které s dějem de facto vůbec nesouvisejí (ať už je to nesmyslná honička na Měsíci či záchranářská zastávka na norské lodi - kdo si v tu chvíli nevzpomene na Nostromo?). Řekl bych, že vesmír tu hraje jenom kulisu a všechny ty řeči o filosofování o lidstvu jsou jenom prázdné kecy. Stejně dobře to mohlo být moře nebo poušť. Jako psychothriller naivní. Povrchní. Doslova. Přesto, že ve filmu se několikrát opakuje monitoring psychického stavu hlavního hrdiny, o jeho vnitřních pochodech se dozvíme jen málo. Zvraty se projevují jen na chování a reakcích sledovaných zvnějšku. A když už se konečně objeví široký prostor (dvoutýdenní samota na cestě vesmírem), odbude se to sotva minutovým screeningem. Nebo mám věřit tomu, že emočně umrtvený chlápek, kterému v životě nestoupl tep nad 80, letí přes celou galaxii, aby svému domněle mrtvému otci řekl "mám tě rád, i když jsem si myslel, že tě nenávidím, protože jsi kvůli práci utekl ode mne a od maminky až na druhý konec vesmíru" a dokonce uronil slzu při mávání na jeho poslední cestu, a pak se vrátil na Zemi jako emoční opak svého dřívějšího já? Vivat happy end! A co si mám myslet o těch příšerných scénách, které mi cukaly bránicí a hlavou hnaly myšlenky, že James Bond se posunul do kosmu? Třeba šplh po startující raketě zakončený úspěšným vstupem na palubu, snahu posádky bez dýchacích přístrojů zlikvidovat chlápka ve skafandru vypuštěním smrtícího plynu nebo veleskok ledovou beztíží u Neptunu (včetně průletu meteoritovým pásem) z jedné kosmické lodi na druhou? Vážně to někdo může myslet vážně? (PS: nechápu, jak něco takového může v CINEMÉ dostat 100%)

    • 16.11.2019  18:13
    Amnestie (2019)
    ***

    Bezprostřední dojem z filmu je velmi silný. Děj je sice dlouho roztříštěný, takže divák musí dávat bedlivý pozor, aby se neztratil nebo neusnul, ale nakonec se všechno protne v jediném odhalení: mocipáni nového světa nejsou o nic lepší než mocipáni včerejší. To mne vede i k hlavnímu otazníku - a tím je samotný název filmu. On totiž onu historickou havlovu amnestii a následnou vzpouru vězňů v Leopoldově zase až tolik neřeší. Vlastně jsou to pro něho jenom takové kulisy, do kterých svůj spektákl zasazuje. Odvolání na skutečné události jakoby mu poskytovalo štít, kterým kryje svůj pohled na revoluční kvas (žádné oslavy, žádná idealizace, jenom sex, prachy a moc - v tom je blízký třeba 10 let starému snímku IrenyPavláskové ZEMSKÝ RÁJ TO NAPOHLED). K zamyšlení pak zůstává, zda název filmu neodkazuje na nějakou hlubší paralelu mezi děním před a za zdmi věznice. PS: 1) Není náhodou, že film jde do kin pár dní před oslavami 17.listopadu 2) Není nic děsnějšího, než Marek Vašut hovořící po slovensky

    • 13.10.2019  10:58
    Blíženec (2019)
    *

    Hodně slabé akční béčko (i když akční je tu vlastně jen kolumbijská honička na motorkách). Zoufale primitivní scénář s trestuhodně odfláklým využitím motivu klonu - takhle je z toho tak trochu romantický cajdák (i slzička mi ukápla). Hrají tady jenom Smith a Owen, ostatní jsou jen toporné loutky do počtu. Aspoň dík za ten fór s odpravením záporáka...

    • 28.10.2019  14:21

    Milan jezdí pracovat do Německa. Doma, na slovenské vesnici, tráví pouze omezené chvíle volna. Tentokrát dochází k tragické vnější události (spolužák jeho staršího syna skočí pod vlak), která nabourá idylu a vše otočí naruby. Film je velmi silný v tom, jak postupně stahuje hlavního hrdinu, a s ním i diváka, pod pokličku idyly. Kamenem - chcete-li katalyzátorem - při tom je hrdinův starší syn, který chtě-nechtě platí členské příspěvky v jakési mládežnické domobraně. Ta přitom funguje podle jasného hesla: kdo nejde s námi, jde proti nám. Kdo nejsi náš, zhyň. Falešná/vesnická solidarita, zaslepenost zaštítěná národem a Bohem vs. rozum a svědomí. Přes to, že vývoj je jasně daný, film nás udržuje v napětí. Bohužel v okamžiku, kdy má šanci přejít od obecných proklamací ke konkrétní společenské výpovědi, jakoby mu došel dech a koule. Škoda. Mohla z toho být bomba. Takhle jde jenom o velmi solidní rozehrání...

    • 1.12.2019  10:38

    Poněkud nudná variace na Sněhurku a sedm trpaslíků. Jenom bez prince a bílého koně. Na pohádku bez ponaučení, na povídku bez pointy. Nebo mi něco hluboko(S)myslného uniklo? PS: že by Oskar pro veverky?

    • 18.1.2019  11:04

    Tak na jednu stranu musím přiznat, že po všech těch slzavých peripetiích filmu jsem ze sálu odcházel pozitivně nabit, takže by se mohlo zdát, že film míří mezi ty lepší. Jenže opak je pravdou. Může za to děsivě vykonstruovaný scénář a ústřední teze: rodiče, kteří nezvládají své životní vztahy, na první pohled fungují negativně a egoisticky, divně až nesvéprávně, jakoby byli schopní volit vždy jen ta nejhorší rozhodnutí, vše komplikovat a ztěžovat versus jejich děti čisté a správné - bohužel (dominantně) reprezentované šestnáctiletým párem, který uteče před svými rodiči z domova, protože v té pakárně se nedá žít, kamsi do jakési techno-hippie kolonie mimo oficiální společnost (= tedy nejen z domova, ale i ze školy a od vší případné životní zodpovědnosti), kde se jenom tančí, chlastá, kouří a šuká, aby se v okamžiku, kdy zjistí, že jejich nevázaný život došel (nevyhnutelných) důsledků, stali zodpovědnými dospělými (na základě čeho je asi paní soudkyně zplnoletnila? posudku ze zmiňované komunity?) a vrátili se zase k těm nesnesitelným rodičům a jejich pomoci...

    • 28.9.2019  10:45

    Tak trochu intelektuálský Tarantino… Na Mistra je příběh poněkud rozvlekle vyprávěný (přes pouhých 90 minut délky dělá dojem dvouhodinové šichty), postavený hodně na dialozích a slovním humoru (bohužel tytam jsou čistě partnerské záležitosti, tady je to převážně o americkém stylu života, což ne každý Evropan kouše). A pak už jsou tu jenom Woodyho lásky - hudba (navozující spíš nostalgii než retro - ale na druhu stranu ji lze vnímat i poněkud rušivě pro její neférovost vůči některým postavám) a New York (okouzlení je naštěstí promítnuté do detailů a ne profláklých panoramat). Podtrženo-sečteno: v kontextu toho, co je dneska v kinech příjemná, lehce nadprůměrná oddychovka; v kontextu Woodyho tvorby jenom takové dědečkovské povzdychnutí "a to jsem měl taky rád..."

    • 24.8.2019  23:07

    Kult ani klasika z toho nebude. Zápletka není úplně hloupá, ale kousek tomu chybí, aby to diváka chytlo. Hodně nevyrovnané herecké výkony - na jedné straně Preiss a pánské sudičky, ale na druhé ) banda zombíků (Urban a jeho milovaná). Podtrženo-sečteno: nemastné, neslané, ale aspoň tu nikdo nepiští a nekvičí...

    • 3.11.2019  13:14
    Hra (2019)
    **

    Upřímně řečeno odcházel jsem z kina s rozpaky "co to vlastně mělo být?". Režisér provinčního divadla chystá premiéru nové hry a současně prochází manželskou krizí. Takže myslivecká historka o honění dvou zajíců najednou - s tím, že přitom stihne obskočit nadrženou zaječici, která mu ale samozřejmě taky uteče? Jenže paralela mezi oběma světy zůstává jen u toho, že oba jsou stroze bez emocí a oba se hroutí - režisér svou hru vlastně neřídí a manželé si jen otráveně předávají plod své lásky alias přítěž, jež jim brání v rozletu. Žádná z epizod (kromě sexu) nedostává tolik prostoru, kolik by potřebovala, takže vyznívají poněkud ploše a jediné emoce, které z toho vzejdou jsou hysterické výlevy. Jak paradoxně tady vyznívají nové obzory proti "nechci se vrátit k našemu starému životu". Navíc pseudoartový nádech s členěním do dějství/kapitol, které jakoby odkazovaly někam jinam, a závěrečný epilog v jedné posteli, který jakoby vše završil otázkou, jestli to nebyl jenom zlý sen, který - až se probudíme - bude pryč...

    • 23.11.2019  16:21
    Joker (2019)
    ***

    ..."Míváte nějaké negativní myšlenky?" "Mám jenom negativní myšlenky."... Vážně působivý depresák. Komu by nad Arturem neukápla slza pochopení a soucitu? Kdo by necítil v hrudi chvění při jeho zmrtvýchvstání na sociálně rozjitřené ulici? Kolik to stálo úsilí udržet se v řadě a nikdo to neocenil. A jak málo stačilo, aby se dočkal aplausu? Jenže všechno je příliš jednoznačně nalinkováno dopředu. Přes všechny barvy klaunské masky a převleku si od začátku do konce vystačí s černou a bílou. A když k tomu přijdou místy ještě po lopatě servírované pravdy, ztratí se možnost na hlubší zamyšlení nad osamělostí jedince postaveného mimo společností/většinou vymezené hřiště jako Gotham v dýmu a plamenech sociálních nepokojů. PS: Dobrý výběr hudby. Jaksi rušivý dabing.

    • 28.10.2019  12:16

    Celkem zábavný napínák s poněkud bezradným finále. Od začátku je cítit, že všechno je trochu jinak (ach ty rodinné tradice) a že pod dokonale načinčaným povrchem se skrývá cosi, co se má ke svatebnímu veselí asi jako rozpálená pánev ke šťastným a veselým z pohledu mladého dobře narostlého kapra. pokud si načtete plakátované anonce, nemusíte se bát rychlé smrti a o to víc v klidu očekávat, co a jak autoři vymyslí, do čeho svou nevěstu namočí a jak ji z toho zase vytáhnou. Nutno říci, že se jim to vcelku daří bez křečí, zásadních přešlapů a totálních trotlovin (i když tu a tam jim nožka samozřejmě ujede - jakože slyšet někdy je a někdy není, čas je relativní a důsledky zranění jakbysmet). Možná by to autoři nemuseli brát zas až tak vážně a mohli na diváka pomrkávat dřív a častěji (viz třeba tarantinovské OD SOUMRAKU DO ÚSVITU) - některé momenty si o to přímo říkají. Výrazněji mi vadily jen dva momenty: jaksi nadbytečně vnucovaný satanismus (včetně v českých poměrech zcela jinak zapsaného "šém hám fóráš") - a pak ono již zmiňované kečupové finální zúčtování. Jako pěst na oko. rychlé a efektní, ale jaksi úplně mimo, bezradné. Jakoby celý film shodilo se stolu mezi hloupé frašky. Škoda.

    • 26.3.2019  20:32
    LOVEní (2019)
    *

    Nuda k ukousání - být léto, tak jsem si ohryzal i nehty na nohou. Bez nápadu, bez šťávy, bez chuti a zápachu, bezkrevní herci.

    • 18.2.2019  21:22

    Vzhledem k tomu, že je únor, mám pocit, že je tu nový filmový termínus technikus - letní komedie = trochu povědomá (přijela pouť), trochu jako ze života (Bareš v dílně či hospodě), trochu blbá (když Artur promluví anebo sledujete rodinné účtování zámecké honorace). Trochu se zasmějete, trochu pousmějete, trochu poučíte (česky ala Hollywood). Hlavně nezapomeňte vypnout mozek a ono to příjemně prošumí kolem a nic to nezanechá...

    • 11.1.2020  19:40

    Taková módní báchorečka z červené knihovny aneb co poudali bába Futeř o popelové děučici. Osa příběhu není zcela hloupá, jenom špatně zpracovaná. Místy rozvleklé (sezení kámošek), místy naopak netrpělivě přeskakující (vývoj operací), místy psychologizující a místy povrchní, tu a tam časově zmatené (těhotenství, svatba, rozvod), tu a tam naivní (zamilovaný podnikatel). A hlavně bohužel s nemastnými neslanými hereckými výkony (roztěkaná Cibulková, křečovitá Kostková, jaksi "studená" Svátková - nejlíp mi z té bídy nakonec vychází Rašilov).

    • 11.1.2020  22:41
    Na nože (2019)
    ***

    Pokus o zábavnou detektivku plnou nečekaných zvratů... Autorům bohužel příliš brzo dochází dech a film se pak stává jen nekonečným čekáním na to, jak z toho nakonec se ctí vybruslit. To se sice jakž takž zdaří (řešení případu není nepřijatelné, leč citelně pokulhává za očekáváním vytvořeným v úvodu), ale to nic nemění na tom, že výslechem podezřelých vystřílený prach zůstane už jen smrdět v ovzduší, místo aby odpálil další zvraty. Zatímco herecký ansámbl drží celkem jasnou detektivní basu, místy hodně přehrávající Daniel Craig balancuje až na hraně parodie (jakoby se nedokázal zbavit bondovské manýry), což filmu bohužel spíše škodí. O půl hodiny zkrátit druhou půlku, mohli jsme mít adepta na nejzábavnější film roku.

    • 14.2.2019  14:56
    Na střeše (2019)
    ***

    Ráz filmu udávají excelující Švehlík starší a vedle něho bohužel zcela průhledný vietnamský představitel Songa (připomnělo mi to ty starý pornáče, kde horké dialogy reprodukoval tak totálně znuděný mužský hlas, že zvuková linie fungovala jako dokonalá antikoncepce). Šel jsem do kina s obavou, že půjde jen o další poplatnou agitku o tom, že pes a kočka patří do stejného pelíšku. Takže jsem byl příjemně překvapen. Je to totiž jenom příběh jednoho nerudného osamělého dědka, který se probudí ze stařecké letargie (přičemž nehraje žádnou roli, jestli jeho budíček je bílý, černý, žlutý anebo hastrman) a na chvíli se krmí dojmem, že se z té osamělosti nemusí zbláznit. Na rozdíl od svých amerických kolegů Nicholsonů a Eastwoodů se ale nesbližuje se svým okolím a pořád si obdělává jenom svůj píseček. (Částečně je to vina výše zmíněného mizerného hereckého výkonu představitele Songa.) Slabých míst je ve filmu bohužel víc (ať už je to místy skřípání ve scénáři - některé skoky, zvláště ze začátku, jsou skoro o život - tu a tam uletí nějaký detail - třeba Songovo volání domů nějak nekoresponduje s řečmi o rodině, která tam v dáli živoří - tu tam to vypadá spíš jak začátek reklamy na prostenal), ale na druhou stranu jsou tu i momenty, na které se nezapomíná - zejména otcovo účtování se synem (!) či naprosto originální žádost o ruku...

    • 15.9.2019  02:21

    BOHUŽEL znám knihu a tak nemohu režisérovi odpustit úpravy (tu a tam něco vypustil, tu a tam přidal, tu a tam upravil). Bohužel tím film strašně zjednodušil, zredukoval na pouhou obrazovou ilustraci, která samotná neobstojí. Kniha je za 5 hvězdiček, film za dvě. Řadu věcí totiž nedokáže přetlumočit, řadu věcí zjednodušením posunuje jinam. Je mi z toho smutno. Humbuk kolem filmu a jeho uvedení v Benátkách považuji za laciný reklamní trik - kdo ví jestli tam vůbec někdo ze sálu odešel. Právě uhýbající kamera je jedním z mínusových prvků. Neviděl jsem žádné fascinující černobílé záběry (okouzluje jen nezvyklost na ČB formát). Podobně prázdné je spoléhání na "němé scény", které nezasvěcenému divákovi mohou vyznít jako tápání. Herecké obsazení je sice mezinárodní a hovoří se o bůhvíjakém úspěchu castingu, ale na plátně to není vidět. Snad jenom že známé české tváře by komplikovaly uvěřitelnost postav. Průšvih začíná vlastně hned úvodní scénou s prchajícím chlapcem s jakýmsi zvířátkem v náruči. Scéna domyšlená - v knize je upálení veverky popisováno poněkud odlišně. Nesmyslně nadsazený zvuk (těžké oddychování těžko patří šestiletému chlapci a zvuk kroků odkazuje spíš na splašeného slona). Výsledkem bylo, že dobrou půlhodinu mne film nedokázal vtáhnout do děje a po zbytek jsem neustále vypadával...

    • 28.1.2019  19:56
    Narušitel (2019)
    *

    Základní osa filmu by nemusela být špatná. Ale nesměl by ji rozvádět dětsky naivní scénář na hony vzdálený reálnosti s plochými postavami, které dělají právě a jen to, co od nich scénář potřebuje (včetně stejně plochých hereckých výkonů)(příběh 4 kamarádů, z nichž dva jsou přesvědčení komanči a dva otevření antikomanči ?!? vážně by mohli fungovat jako kamarádi? jak jejich kamarádství ukazuje film - jakože se spolu nebaví, jen ožralí nekomanči si stěžují komančům na komančství a ti komanči je nejdou nabonzovat jenom mlčí a dokonce dědečkovi otevřou vrata k útěku na západ, ale přesto se jim nedá věřit?!?), zato v současném ideologickém hávu (měl jsem pocit, že sleduju naruby otočenou komančskou agitku z 50.let)... Uf! Čest práci, antisoudruhu svazáku!

    • 28.9.2019  11:51

    Když jsem odcházel z kina, chytl jsem dva bezprostřední ohlasy: "My tak nějak nevíme, jak to vlastně uchopit." "No jak? I takhle žijí lidi." Co třeba LOVE-STORY, vole? Ten chlápek možná v dnešním korektně globalizovaném světě vypadá jako poněkud neotesaný neandrtálec, možná to dokonce měl být antihrdina, ale na plátně dopadá lépe než všechny ty společensky úspěšné amorfní améby okolo. Důvod je až nebezpečně prostý: má totiž něco, co jim chybí - KOULE. A to i tam, kde to bolí. Nebo WESTERN? Takže každej, kdo je má - nebo aspoň chce mít - taky, nemůže, než mu držet palce. PS.: Nevěřte všemu, co do vás valej. A když už nemáte koule, mějte aspoň srdce...

    • 27.10.2019  01:08

    Situační komedie vystavěná na osvědčeném vzorečku cizinec v českém prostředí. Pak už stačí jenom domalovat pár schématických figurek (údržbář=hypochondr, hospodyně=alkoholička, kastelán=ojebávač, manželka=panička a ještě k tomu americká, šlechtický původ a rodinné sídlo, které se rozpadá) a o smích bude postaráno. A navrch samozřejmě morální happy end (protože tak se to v hollywoodu nosí). Ber kde ber. Na plátně z toho vychází něco mezi satirou Dikobrazu a lidovostí Kameňákova. Umělá sladidla se mohou tvářit jako cukr, ale cukr z nich nikdy nebude. Celým filmem se jako červená niť linou nářky na to, jak je rodina bez peněz, ale na jejím každodenním životě žádné strádání vidět není (pokud by nemohlo být zdrojem srandy- jako třeba telefonáty do Ameriky, spása ve formě vstupného od zbloudilé milenecké dvojice či narážka na bezplatné školství). Celkem přesně tyhle rozpory vystihuje otec, který jeden den bohorovně pustí dceru na projížďku s mladým sousedem na koních bůhvíkam, aby o pár dní později ostřížím zrakem rozehnal jejich nevinný polibek na štaflích u vánočního stromu. Komedie, která není o nic lepší než ty ostatní z posledních let. Ale taky o nic horší. Takový jednooký šeroslepý standard doby.

    • 22.2.2019  13:22
    Potomek (2019)
    **

    Na můj vkus trochu moc prvoplánových lekaček na úkor psychologického mrazení. Některé lekačky sem při tom zas až tak úplně nepasují. Lépe šlo rozhodně propracovat "souboj" duší - tady jsou některá místa víc úsměvná než dramatická (např. boj o jméno vetřelce). Film hodně drží Taylor Schilling (v roli Sarah), naopak zcela bezradný mi přijde malý Jackson Robert Scott, který svůj dvojatý zjev nedokáže nijak promítnout do ostatních poloh své postavy. Podtrženo sečteno - slušné béčko.

    • 11.10.2019  23:09

    Ač se tomu hlavní hrdina brání, co může, výsledkem je chtě-nechtě jakási variace na Kafku. Praha sedmdesátých let tady hraje jenom kulisu, a to kulisu vymalovanou v comicsových barvách. Bohužel mi to došlo pozdě, ale bohudík přece. Tohle není a nemůže být realita. Už jenom proto, že divákovi ji zprostředkovává spisovatel paranoik a zhrzelá hysterka. Ona tak trochu kulhá i logika - hlavní hrdina plánuje cestu do Prahy, účel tedy už musí být dán - nakonec si ho i několikrát potvrzuje s českou spojkou (bonviván Pavla Kříže) - teprve pak se dozvídá o nějakém rukopisu, ale v Praze to najednou vypadá, že o nic jiného než o rukopis nejde... - původní cíl - konspirační schůzka s Václavem Havlem z toho nakonec vychází jako úsměvná parodie špionážních klišé, která jakoby byla z jiného světa a přesto je - možná nechtěně - malým komickým vrcholem filmu. Jinak je to spíš smutný pokus udělat z komára velblouda. Paradoxně z toho všeho dramatického nejzajímavěji vypadá monolog ministra kultury. Iluze svobody nebo dekadence?!?

    • 24.8.2019  23:10
    Přes prsty (2019)
    ***

    Klasická vztahovka (se všemi klasickými klišé) tu a tam opepřená kolečkovskou nekorektností. Stačí to na letní plážovou oddychovku. Nic víc, ale taky nic míň.

    • 28.9.2019  11:32

    Pažout na abiturientském večírku rozvedených? Ne, že by člověku nepřeběhl úsměv po rtech. Ne, že by si bránice nedala pár pohybů. Tenhle film sice není víc než snůška starých otřepaných klišé, ale i stokrát opakovaný vtip může zabrat. A některé jistoty prostě člověka uklidní a přeladí do pohody (aspoň v tu chvíli zapomene na svoje starosti). Takže když nic, tak aspoň dík za proužkované oblečky Mirka Etzlera (že by nová módní retro vlna?) a pevně zafixované kozy Jitky Čvančarové při tango mortale...

    • 19.1.2019  21:52
    Skleněný (2019)
    *

    Naprosto bezzubé finále ("toto není zúčtování"). Rozvleklé, zoufale bezradné, ubohé vytloukání kapitálu ze starých čísel, těžce pošroubované, aby se to nerozsypalo a nerozprsklo. Unavený a místy nelogický pokus o vyvrcholení - jenže kde nic není ani tráva neroste.

    • 20.3.2019  22:19

    Hrozná, až křečovitá snaha za každou cenu natočit "světový" film (angažování zahraničních herců, výběr knižní předlohy, natáčení přímo ve vile Tugendhat…) se bohužel hroutí autorům pod rukama - scénář rozbíjí knižní předlohu na oschlé vyzobané rozinky plné klišé (dějových i filmařských), naprosto promrhané prostředí - film nedokáže prostor vily vůbec prodat, mohl by se odehrávat v posledním domku v Kotěhůlkách a nic by to na něm nezměnilo; tendenčně vymalované politické pozadí, herci napomádovaní, ale bez života...

<< předchozí 1 2 3 4