Vestor

Žil byl v SSSR soudruh Tarkovskij, který toužil natočit scifi o magické Zóně. Jenže nemaj děngy, takže udělal pár úsporných opatření. Zaprvé najal kameru, která pamatovala ještě Stalina, takže půlka temných záběrů je ve stylu "černoch v tunelu". Zadruhé musel šetřit na hercích, takže kromě úvodního komparzu motojednotky Národní bezpečnosti nám většinu filmu musí stačit jen trojice herců, ochotníků z lidového divadla na Sibiři. No a protože pak už opravdu došla vodka, musel seškrtat i veškeré efekty projevů tajemné Zóny. Herci se tedy plíží šnečím tempem ruinami rozpadlého kolchozu, pořád melou o nebezpečí Zóny, ale nic se neděje, ale lautr nic. Maximálně si několikrát ustelou v blátě a pak se jim zdá o černém psovi a o vodní hladině. Aby byly tyto drobné deficity vyrovnány, je divák zásobován kýbly nesmyslných životních mouder, za která by se nemusela stydět ani věštkyně Jolanda. No a teď vážně. Chápu že ve své době a kór v SSSR to mohla být přelomová myšlenka. Začátek je našlápnutý, ale pak film zpomalí až skoro zastaví, délka skoro 3 hodiny slouží jen k uspání i těch nejaktivnějších šťouralů. Jediná možná forma shlédnutí je v domácím prostředí, kdy si zrychleně přetočíte zhruba půlku filmu. Místní navoskovaní hulibrci by měli přiznat barvu a ne se tvářit "všichni říkají, že je to kult, tak tomu dám taky aspoň ****, ať jsem za yntelechtuála". Jediným bonusem je, že film nechtěně přesně předpověděl, jak bude za 7 let vypadat Pripjať a Černobylská zóna.

I přes své stáří je to stále impozantní válečný film a to dokonce i po stránce trikové. Tvůrci museli použít obrovský komparz a tucty kusů skutečné válečné techniky. Market Garden byla přehnaně ambiciózně naplánovaná operace, které se navíc od začátku sypal písek do motoru, ovšem kdyby vyšla, mohlo to zkrátit válku o měsíce. Ve filmu doslova cítíte zoufalství vojáků, který byli shozeni do vosího hnízda, ale snaží se s tím nezvratným osudem nějak se ctí poprat.

Jako celek to není tak vtipné jako třeba Život Briana, nicméně je tu samozřejmě spousta nesmrtelných scének, třeba souboj s temných rytířem, který na useknutou ruku odpovídá "to je jen škrábnutí".

Tak jsem konečně uzřel toto slavné dílo. Asi není úplně fér hodnotit film z roku 68 dnešní optikou. Honička je fakt dobrá, dalo by to práci natočit i dnes, natož s tehdejší technikou. Příběh už trochu slabší - drsný polda sám rozplétá komplikovaný případ, hodí padouchy, odhání otravné soudní úředníky a ještě řeší existenciální dilema, jestli sám není tou špínou už moc nasáklý.

Varování - tento film může fandům vojenské historie přivodit srdeční zástavu! Robert Shaw hraje sice svého náckovského oberleutnanta výborně, ale film tahá ke dnu historická nevěrohodnost. Viděl jsem jen cca polovinu, když to dávali odpoledne na Nově, ale vidět to znovu nemám odvahu. Že Němci jezdí v šedě natřených tancích M47 Patton bych ještě pochopil. Skutečný King Tiger nebyl k dispozici a i jistá vzdálená podoba tam je. Stejně tak přetřený M3 half-track co si hraje na Hakl. Ale proč ten Skopčák na korbě třímá v prackách americký kulomet M2, proč mu tam nenamontovali MG42, který se pár scén předtím ve filmu objevil? Američané sice v době Arden měli lehké tanky M24 Chaffe, ale proč se tam neobjeví žádný Sherman, kterých tam jezdilo třikrát víc? A naprostý fail je finální bitva, která se najednou záhadně odehrává kdesi v poušti. Kde sakra zůstaly zasněžené ardenské lesy?!