m4k

Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha.

Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí.

Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“.

Ďalší z radu krátkometrážnych filmov neprekonateľného českého surealistu, rozdelený do troch kapitol (Raňajky, Obed, Večera). Kým ráno si vystačíme s pár drobnými a automatom na jedlo, pri obede v reštaurácií bude nutné najprv zaujať pozornosť nevšímavého čašníka. Mávali ste niekedy taký hlad, že ste boli ochotný zjesť čokoľvek vo vašej blízkosti? A nakoniec Večera, v štýle "ste to čo jete" dá už poriadne zabrať mozgovým bunkám. Typický Švankmajer a všetko čo od neho očakávate - kombinácia hraného a animácie, logika i absurdnosť, zmysel pre každučký detail, odhalenie toho, čo sa v nás skrýva a o čom sme doteraz ani nevedeli, originalita a tiež správna (alebo vysoká?) dávka perverzity.

Aj keď meno režiséra evokuje ďalší z jeho krátkych filmov, v skutočnosti ide iba o videoklip pre Hugha Cornwella k rovnomennej piesni.

Minútový snímok netradičnej lásky, ktorá tak rýchlo ako začala aj končí. Švankmajer ani nemôže byť viac švankmajerovskejší. Hudba z rádia, tanec a vášeň milencov, sex v tanieri s múkou v podaní dvoch plátkov zamilovaného mäsa... Život je niekedy príliš krátky a preto ho treba naplno využiť.