Vilem_Dojiva

Při opětovném zhlédnutí po (relativně) delší době jsem uvažoval, zda hodnocení nezvednout na plný počet. Nakonec jsem ho ale nechal tam, kde je, ač mohu říct že Covenant je jeden z mých oblíbených filmů. Ano, je to snímek vizuálně krásný, parádně odsýpající, s fabulí plnou zvratů a (alespoň na poprvé) překvapivých odhalení. Můžeme v něm vidět Michaela Fassbendera v jedné z jeho, troufám si říci, nejlepších rolí - scéna s flétnou mě ohromí kdykoli film uvidím; Scottovi se také podařilo rozšířit lore univerza ve velmi dobrém směru, který navíc vysvětluje některé nesrovnalosti z Promethea. V čem film ovšem pokulhává jsou postavy. Ne že by se chovaly bůhvíjak nelogicky, nebo byly přehnaně patetické či zbytečně stylizované (viz Prometheus a Vetřelci), ale je jich zkrátka příliš mnoho. Kouzlo původního filmu z roku 1979 spočívalo částečně v tom, že i při prvním sledování měl divák z první poloviny filmu dobrý přehled o postavách, jejich vlastnostech a naznačených vztazích mezi nimi; na základě těchto vědomostí si potom mohl v druhé polovině filmu snadno odůvodnit jejich chování ve vzniklé krizové situaci a bylo mu jich líto, nebo naopak nebylo, když postupně umíraly. Toto v Covenantu ale nemůže fungovat, protože je zde postav prostě příliš mnoho. Ne všechny jsou důležité - některé se prostě objeví, jen aby hned zemřely a mnoho "dvojic" postav se mohlo sloučit do jedné (například Farris a Karine). To vše je ještě zkomplikováno matoucími partnerskými svazky mezi členy posádky a divák se začne ve všech těch jménech ztrácet, natož aby vyčetl nějaké jejich vlastnosti. Trochu nelogicky také umírají postavy, kterým se zrovna kamera posledních pár chvil věnovala - takže ke konci filmu vidíme ve sprše Rickse a Upworth jako jedny z mála přeživších a můžeme si říct "kdo to je?", protože se na plátně skutečně objevili jen řídce. Posledním hřebíkem do rakve je pak plně CGI xenomorf, který, ač nevypadá tak špatně jak například ve třetím a čtvrtém filmu, je pořád identifikovatelný jako počítačový výtvor. Takže skutečně velmi čistých 80%

Ač se při hodnocení chci vyhnout nějakému srovnávání s prvním filmem, občas to prostě není možné. Asi do poloviny, ač se nic zásadního na plátně neděje, odsýpá film vskutku výborně. Paranoidní atmosféra nočních můr v klidném prostředí stanice perfektně navazuje na úzkostlivě působící první díl a vysloveně se nabízí ozvláštění jeho schématu. Jakmile se děj ale přesune na LV-426, nahrazuje napětí hloupě předvedená akce a na scénu přichází vyloženě otravná dětská postava - patrně povinný prvek každého osmdesátkového filmu. Kauzální hybatele scénáře jsou přinejmenším silně nepravděpodobné a korunu nasazují trapné hlášky mariňáků. Sice nemůžu snímku upřít jeho zásadní vliv na sci-fi žánr (a zejména mnou tak milovanou 𝘋𝘦𝘢𝘥 𝘚𝘱𝘢𝘤𝘦 sérii), ale při jeho sledování mám občas pocit, že jde o Cameronův špatný vtip. 60%

Zatím druhá nejpřesnější reprezentace psychedelik v moderní kinematografii (po Slunovratu). Škoda jen, že od této epizody jde kvalita s každým dalším dílem dolů.