Rejže

Rasistické výlevy bych mazala, nechápu, proč to csfd nehlídá... Utáhnout finančně jedno dítě v dnešní době je docela těžké, ale stále reálné. Dvě děti jsou ještě mnohem náročnější, protože vezměte si v potaz všecky ty vymoženosti, které budou vyžadovat. Oblečení, kočárky to je první pálka, ale pak přichází na řadu hračky, brzy na to elektronické vymoženosti a ve finále studium. V případě paterčat si myslím, že tam půjde ale o jinou psychologii. Budou to sourozenci, kteří potáhnou za jeden provaz a můžou být docela silným elementem ve spolupráci, takže se z finanční krize pak vymaní mnohem lépe... než kdokoliv jiný jedináček :-) Jinak z pohledu dramaturgie se jedná o vynikající projekt. Každý z dílů má nějaké podtéma. Hlavně to není taková ta klasická trapárna, jak jsme zvyklí z jiných reality show. A to je plus!

Film, který mne odrazoval svým trailerem. Mělo by to být naopak. Film, který jsem házela do škatulky ,,protekční". Jenže zvědavost mi stejně nedala a podívala jsem se, neboť jsem si chtěla připomenout, že i já jsem snívávala o kameře. Co je ještě zajímavější, film, který kluci uvnitř příběhu natáčí, se vlastně nenatáčel na kameru, ale na digitální zrcadlovku(y). A co mi zase uplně rozšířilo tvůrčí rozměr? Snad to, že amatérský formát celého filmu, kdy stylizace záběrů samotného filmu působí amatérsky. Najednou mi to nevadilo. Žádná pravidla, schválné chyby v kameře až chvílemi nás to nutí film vypnout. Tou hlavní dimensí je příběh. Vynikající, mistrnný, uvěřitelný a perfektně zahrané konfliktní scény, které konečně jednou nepůsobí uječně či trapně, ale realisticky. A závěr příběhu by možná na papíře působil jako jedno velké klišé, kdyby se nepoužily záběry skutečné postavy neherce, které diváka uvádí do mrazivé katarze. Film mne překvapil, šokoval a nabil nečekaným překvapením. Co se týče scénáře a dramaturgie, vidím v Mádlovi nový talent. Nadějný.

Já věřím, že Případy 1. oddělení jsou kultem, který až se znovu objeví na televizních obrazovkách i za spoustu let, budou stále bavit diváky jako dnes. Zajímavé případy, obsahem pestré, chuti náročného diváka barvité; skvělé dialogy, u kterých se hlasitě smějete na celý barák; pěkní kluci na obrazovce, parádní lokace Prahy, když jimi procházíte, máte pocit, že jste ve filmu... Přiznávám, že při uvedení premiérové první řady jsem nestíhala všechny díly vidět poctivě celé a při zapnutí TV v několikáté minutě na mne dýchla zase ta depka tipu - zase vraždy a už jsem nevnímala ty dramatické vztahy na policejním pracovišti... Ne, to byl báječný omyl! Při boomu tlačících fanoušků na tvůrce, aby udělali další sérii, jsem si poctivě oprášila tu první. Ač jsem filmař samouk a nejsem takový ten fanoušek kritik, který se baví rozborem každého filmu do detailu, u Případů mi to chytlo a hrozně bavilo! Klidně bych Případy zařadila mezi učebnicové příklady -> takhle se to dělá. Takhle se točí. I Korejsovo "Tos posral" mi bude chybět!

Roztomilý film, trošku ale malinko nejasný v proměně pokojské v ptáčka, ale jinak roztomilý, hravý... Jediná snad výtka - ptačí část filmu mohla být minimálně o dvacet minut kratší... krásné záběry, pokud nepracoval počítač a FX, tak velice věrně natočené záběry. Natočit tak pěkně ptáka? To klobouk dolů.

V dnešním světě 3hodinových filmů, bychom si dali klidně delší verzi! Komiks na plátně, hraně-grafická lahůdka. No Lojs Nebel byl na české poměry báječný, ale Sin City technikou je přecijen o kus dál! Bravo! A i ženský si prostě Evičku Green užívaly, tak jako Mickyho Rourka taky! :)

Bylo zvláštní, že tak depresivní film na mne nenechal dýchnout své chmury! Název je spíš poeticky ironický oxymoron. Expozice filmu mi ale nedávala smysl a je škoda, že tím úvodem nemohl pokračovat celý film. Nejkrásnější je ale na tom neztrácet naději i v tak ošklivých končinách světa jako je Norilsk.

Nejprve musím pochválit celkem slušné FX triky! Působí přirozeně, není z nich cítit PVC jako v kdejakém US blockbusteru dělaném narychlo, už už aby to bylo v kině. Ke kauze Karkulka si počká na Matěje, nechápu co by na tom mělo být pedofilního. Každý má přeci i v tak malém věku o šílenou spoustu let starší idoly. Dobře a casting je trošku průšvih. Na druhou stranu ač TV NOVA si šmelí kamarády z ČT, musela jsem se pobavit u čtvrtiny osazenstva ze dvanácti měsíčků a všichni mne odsoudí za to, že mne to až tolik neuráželo, když si kluci z Případů 1. oddělení odskočili do pohádky... prostě :-) a jednoduše :-D Viděno na KVIFF 50th, takže po těch dramatech musela přijít pohádka!

Slovo depresivní má miliony barev. V depresi lidé hledají múzu. Dokonce i divák ji zde nachází. Toto je barva poetické deprese. Jako správný masochista to musím přiznat. A nestydím se za to. Kdyby V Tichu nebyl spracován tak mistrnným způsobem, byl by to kýč, a přece ne. Kamera, rytmus, hudba a monology odehrávající se v duších hrdinů na pozadí obrazu. To je ta poetika věci, poetika vyprávění, které uvede diváka do koncentračního tábora s otevřenou náručí

Ale jo, mrzí mi, že film nemohl být ještě na trošičku lepší úrovni. Klasická dramaturgie: Kolize, Krize, Katastrofa... Což tvůrcům neberu, je to jedna souvislá rovina, děj ryze srozumitelný. Chválím nápad - udělat romantickou komedii, která je ještě trošku střízlivá na rozdíl od těch bláznivých Béček. To je velké plus. Přecijen tvůrci ještě pracují s citem, i když se jedná o absurdní situace, které často až bolí. Na druhou stranu chápu, že když se člověk zamiluje... přichází o rozum.

Čekala jsem něco mnohem méně. Ale vůbec se nejedná o trapnou podívanou, kostýmní paráda se opakuje jako před lety, choreografie akce se snaží vyrovnat původní verzi a historickým původním bijákům, přičemž vášnivé scény jsou předělány pro současného diváka. A tak ženy si musí poplakat u romantického p...éčka. Pochvala též pro superkřištálovej obraz kamery... a ty tajemné tóny barev... škála barev.... Jen ale "nový" Joffrey de Peyrac vypadá na šedesát, pakliže 17letá má mít 29 letého? Lanvinovi je skutečně 64 let...