Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční

Poslední recenze (505)

plakát

Antigona (2019) 

Antigona je hloupý film. Hlavní hrdinka je sice premiantka třídy, dostane stipendium, ale zároveň si neuvědomuje základní morální principy nebo důsledky svých činů a dokonce za ně v určitých momentech odmítá nést zodpovědnost. Problém s celkovým morálním vyzněním filmu je, že zákony jsou od toho, aby se dodržovaly a jedním ze znaků dospělosti, je přijmout zodpovědnost za svoje skutky, což nedokáže nejenom Antigonin bratr, ale ani ona sama, protože ať řiká, že je vinna sebečastěji, stejně se ve finále pořád snaží dostat ven z vězení a kromě přijmutí zodpovědnosti, tak má ještě problém s domýšlením důsledků svých činů, což opět, na to, jak je chytrá, nedává smysl, i když pořád budu brát v potaz, že to je prakticky ještě dítě. Za svoji tohou pomoc rodině si neuvědomuje, že jí zároveň také škodí a ubližuje, čímž ztrácí hlavní poselství a myšlenka filmu touto nechtěnou kontradikcí zcela na hodnotě. Antigona jedná nelogicky, nemorálně a nedá se s ní, ale ani s žádnou jinou postavou (možná snad jedině s Hémonem), nijak ztotožnit. Navíc mám k tomu ještě osobní odpor, protože nesnášim feťáky a i když jsou součástí rodiny, tak je pro mě jejich obhajoba nepochopitelná a ona udělala daleko víc než jen obhajobu. A jak sama Antigona říká: "Mám ho ráda, neptej se proč, prostě to tak je." Lidi má člověk rád na základě nějakých kvalit, ne jen proto, že spadají do stejné sociální skupiny jako jsem já a zastávat se někoho, kvůli komu mohou umřít nevinní lidé a dokonce ho pustit na svobodu, je pro mě z morálního hlediska nepřijatelné - rodina/nerodina. Pomsta typu oko za oko, zub za zub je naštěstí už zapomenutý přežitek, ale ten film ho vytahuje a dokonce obhajuje. Jeden z civilizačních pokroků je moderní právo, jak ho máme a známe dnes. A lidi, co stále žijí v tomhle oplácecím světě, jsou podle mě zaostalí. Co fungovalo možná v Antice už dnes prostě nefunguje. Postavy jsou vykresleny jako hrdinové, ale ve skutečnosti jsou to antihrdinové, které bychom rozhodně neměli obhajovat nebo s nimi soucítit, což je zřejmě věc, která mi na celém snímku vadí nejvíc. Antigona nutí sympatizovat s postavami, co nejsou schopni přijmout zodpovědnost za svoje činy a tím se stává nemorální.

plakát

Rande (2010) (amatérský film) 

Stále dost slabé.

plakát

Neznámý voják (2017) 

Jako výroční sedmitisícový film jsem si zvolil celkem náhodně tento, pro mě neznámý, tříhodinový finský epos a musím říct, že lepší volbu jsem udělat nemohl. Neznámý voják není tradiční válečný film, jedná se opravdu o historický epos týkající se bolestných finských dějin. Je krásné vidět, že každá válka je v podstatě pořád stejná - nejdřív tam a pak zase zpátky a ani tady se nekoná výjimka a kdyby bylo v žánru navíc i roadmovie, nedivil bych se. Doporučuje 10 vojáků z 10 z bratrstva neohrožených.

Poslední hodnocení (7 637)

Mo-Do - Eins Zwei Polizei (1994) (hudební videoklip)

10.05.2021

Andy na pochodu: Lamí drama (2013)

07.05.2021

Yes-People (2020)

06.05.2021

Burrow (2020)

06.05.2021

Scrub Me Mama with a Boogie Beat (1941)

06.05.2021

Little Red Riding Hood (1925)

06.05.2021

Fatboy Slim: Right Here, Right Now (1999) (hudební videoklip)

06.05.2021

Fatboy Slim - The Rockafeller Skank (1998) (hudební videoklip)

06.05.2021

Little Red Riding Hood (1997)

06.05.2021

Reklama

Poslední deníček (1)

O hodnocení a jedinečnosti filmového prožitku

Neměnit hodnocení má svůj důvod, věřím v to, že při vědeckém experimentu neexistují nikdy 2 absolutně stejné výchozí podmínky a podobně je tomu i u filmu. Vždy, když vidíte film podruhé, tak je více než pravděpodobné, že se vám bude líbit jinak. A to nejen díky tomu, že už znáte pointu, ale jste ovlivněni i jistými subjektivními hodnotícími činiteli (ten termín jsem si teď vymyslel), které ovlivňují (byť nepatrně) hodnocení, jsou to třeba věk, prostředí, aktuální nálada, společnost, atd. Tyto činitelé jsou proměnné, které nelze nikdy zcela napodobit. Soudím tak podle sebe, ale i při četbě různých komentářu jsem se setkal s podobnými větami typu: "kvůli tomu s kým jsem na to koukal dávam tolik a tolik", "viděl jsem to jako malej, dneska dávam ale jenom tolik a tolik", ap. Kdyby měl člověk takto měnit hodnocení u každého filmu, zbláznil by se, protože by hodnocení musel neustále poupravovat. Proto nemá cenu hodnocení měnit a tím pádem ani koukat na film víckrát (z hodnotícího hlediska). Já dávám na první dojem, ne proto, že by byl nejsprávnější nebo nejobjektivnější, ale protože je prostě první.

Co myslíte vy?

Reklama

Reklama