detektiv

Je to už trapné, ale já stejně musím zmínit nejprve Heatha…je to jeden z mých nejoblíbenějších herců (podle mě i nejkrásnějších), ovšem v tomto filmu představuje ztělesněné zlo, doslova. Jakmile se na plátně objevil, zamrazilo mě v zádech a bála jsem se i dýchat, aby mi neublížil. Celý film se ale netočí jen kolem něho, pochopitelně. Bale je jako Batman úžasný, neuvěřitelně vystihl rozpolcenost svého charakteru…Christopher Nolan se bezpochyby stává jedním z mých favoritů ve světě kinematografie. Celý film je fantasticky promyšlený, nechybí mu nic, má spád, napětí, čiší z něj naprostá beznaděj a bezútěšnost, které jsou ale zároveň protkány láskou, něhou a žárlivostí.

Ach, Audrey – ztělesnění něžnosti, elegance, krásy a roztomilosti. Nemůžu se na ni vynadívat. Vím, že nejsem jediná, která je jejím šarmem naprosto okouzlena a je to jedině dobře, protože ona je opravdu úchvatná. A s ní i celý film, už jen to, že se to odehrává v Římě, v jednom z nejkrásnějších míst planety, za doby, kdy ještě nebyl zkažen turisty a nezkomerčnil se. Líbí se mi, že celý film má v sobě takovou lehkost, je vtipný, není zde žádné násilí. Gregory Peck má kouzlo osobnosti a když se tohle všechno dá dohromady, po zhlédnutí vám tento film zůstane v srdci už navždy.

Klasika nad klasiky. Už jsem je viděla snad stokrát a stále se na ně těším, až je uvidím znova. Vyskytuje se zde všechno, Problémy doby minulé, střet socialistického a imperialistického myšlení u obyvatel jednoho domu, které nakonec k sobě najde cestu, když zapůsobí vnější síla. Dále středoškolská láska a trápení, rodinné neshody…ale hlavně je to chytrá komedie, některé chvíle se nedokážu přestat smát a je to dáno samozřejmě scénářem, ale hlavně postavami. Nikoho ( snad kromě Jindřišky) bych nevyměnila, protože tady se sešlo několik skvělých hereckých výkonů najednou, z nichž na prvním místě je u mě Bolek Polívka a v těsném závěsu za ním Miroslav Donutil. Na jejich společné scény se vždy těším už dopředu..Jsem moc hrdá, že máme v naší kinematografii takový klenot.

Rob Marshall naprosto vystihl japonské prostředí, ten vnitřní klid, ta symetrie…Po prvním zhlédnutí jsem byla trochu zklamaná, ale to bylo jen proto, že jsem před tím už stihla přečíst knihu. Přesto jsem gejšu viděla již několikrát a s každým dalším zhlédnutím si film vychutnávám čím dál tím víc a všímám si i těch nejmenších detailů. A jsem ráda, že konečně někdo ukázal, co všechno se skrývá pod pojmem gejša a že to rozhodně není synonymum ke slovu prostitutka.