humblebumble

Tohle je krásný film o ošklivých věcech. (SPOILERY) Ačkoliv nám ukazuje hnusné životní situace a odporná zákoutí Tokijské drogové scény, dělá to takovým okouzlujícím způsobem, že z toho mám úplně chuť jet do Tokia dealovat emko (dělám si samozřejmě srandu. Dealoval bych DMT). Ale ve vší vážnosti. To, že pohyblivá kamera, přelety nad městem a "procházení" lampami a zátylky postav není pouze estetickou manýrou a nese to i důležitý význam, no to je naprosto geniální (význam nesou i "orgie" na konci, které dost diváků kritizuje, ale tak sakra, nese to význam, vždyť se o tom na začátku filmu mluví!). Koukání se z očí hlavního hrdiny Oscara, a to i po jeho smrti, je na tomto filmu rozhodně nejzajímavější prvek. Možná jsem zpomalenej divák, ale došlo mi to až na konci, a musel jsem se na to pak podívat podruhé (a rozhodně mám v plánu se na to podívat potřetí, počtvrté, popáté,...). Film nás už od první vteřiny vtáhne do svého neonového, psychedelického, surového světa neotřelými titulky, které nám přivodí epileptický záchvat a v lepším případě nás navnadí na tuhle parádní jízdu.

Původně jsem doufal, že tohle bude film z kategorie "so bad it's good", ale potom, co změnili design CGI Sonica na něco méně hororového, zbývá akorát nudná, generická, předvídatelná NUDA. Krom toho mi připadá, jako by se scénáristé vyloženě snažili udělat ze Sonica co nejvíc nesympatického spratka: chce se někam dostat, a přesto se aktivně snaží jakékoliv plány na svou záchranu překazit. Jedinou hvězdičku dávám za Jima Carreyho, který si roli evidentně užil. Kdyby z toho vystříhali Sonica a toho druhého blba, který hraje v příliš mnoho live-action filmech s CGI zvířaty, tak by to mohla být docela slušná scifi-komedie.