Recenze (176)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/530/163530764_be0e3a.jpg)
Weiße Fracht für Hongkong (1964)
Jeden z německých filmů toho typu, který přispěl k vykrystalizování žánru eurospy – barvité dobrodružství v exotických lokacích. Setkáváme se s dvojicí parťáků, kteří se umí ohánět pěstmi i užívat života v šedesátkovém stylu (některé dabingy je zřejmě označují za agenty, jiné ne). Jenže skutečným tahounem příběhu je padouch, který v rámci gangu pašeráků heroinu sleduje vlastní plán. O pár let dříve by to možná byla noirová detektivka, ale s přicházející vlnou 007 to filmaři zjevně zkusili jinak. A uspěli jen tak napůl – rozhodně servírují film, který je krásný, ulice Hongkongu jsou plné života a podané náležitě exoticky. Akce příliš neuvidíme, ale špatná není. Přesto všechno filmu nějak schází stylovost, ale zase dokáže zaujmout solidním příběhem. Takže jako eurospy neoslní, ale jako detektivka potěšit může.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/168/260/168260455_bua7nj.jpg)
Kiss Kiss... Bang Bang (1966)
Rozverný eurospy, který sází především na humor, který nám film servíruje správně šedesátkově eklekticky, postupně se dočkáme asi všeho – od slovních hříček, legrace, zoufalé snahy o legraci, parodií na žánrová klišé, ukrutných žánrových klišé, až po dost slaboduché vtípky. Pro samou palbu gagů se nějaké akce dočkáme až na konci, v lunaparku. Nicméně vše je podáváno náramně stylově, všichni britští agenti nosí buřinky, (anti)hrdina se střídavě odvolává na Jamese Bonda i Harryho Palmera. Při tom všem se však nejedná o žádnou levnou papundeklovou produkci, užijeme si kromě jiných míst i dobový Londýn či Benátky, k tom všemu slušný soundtrack
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/756/160756636_c62d9e.jpg)
Occhio per occhio, dente per dente (1967)
Jeden z těch eurospyů, kde se možná tvůrci snažili o nějakou vážnější notu – novinář vs. penězokazci. Nicméně ve výsledku nás zápletka vlastně nemusí zajímat, protože to, co si zaslouží chválu s příběhem nijak nesouvisí. Navíc novinář se zde od běžného superagenta se nijak moc neliší, takže klidně mohlo jít zase o nějaký paprsek smrti. Děj totiž slouží jen k tomu, aby se Jeff přesunul od jedné rvačky k druhé, z jednoho nočního klubu do druhého. A v těchto ohledech film rozhodně neselhává – akční scény jsou četné, ale i rozmanité, nápadité a tvrdé. Rovněž navštívené podniky se dramaticky liší – od malé taverny, přes diskotéku a noční kluby slušné i neslušné, stačí si vybrat. Ve výsledku: Nic světoborného, ale za shlédnutí stojí.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/426/426833_8285d8.jpg)
Il segreto del vestito rosso (1965)
Tak já jsem ten „60's spy-fanoušek“ z předchozí recenze a rovnou můžu říct, že nebýt nepodstatného MacGuffinu, se špionským žánrem by film nic společného neměl (a jistě nejde o eurospy, nepije se tam whisky, ale jen vermut :D). Jde o detektivku, možná by se chtělo říct, že jde o detektivku z lepší společnosti. Příběh plyne sice jen pomalu, ale přece jen nepostrádá napětí. Naštěstí toho film nabízí více. Plusem jsou drobní zlodějíčci a jejich „příběh“, ve kterém nechybí vtip a zajímavá prostředí. Když už zmiňuji prostředí nelze nepochválit kolik toho vidíme z Říma, a to nejen „povinná“ slavná místa, ale i ta banálnější (a možná i to zajímavější). Pochvalu si zaslouží i soundtrack. Ve výsledku tak máme film, který sice nevzbudí nějaké nadšení, ale pokud jste správně naladěni, nudit se nebudete.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/324/160324990_8d94e5.jpg)
Zarabanda Bing Bing (1966)
Film stejně rozverný jako jeho španělský název, lehounká komedie, která si něco bere z eurospy, něco z heistu a něco…kam asi zařadit souboj auta a bedny? Celé je to neuvěřitelná pitomost, ale pitomost oživená spoustou postav zábavných, sympatických i…těch jiných. Humor sice není kdovíjak chytrý, ale palba gagů je v podstatě konstantní, někdy překvapí, někdy se opírá o nějaké klišé, nicméně neklouže k trapnosti, která nejednou hrozí. A aby toho nebylo málo, Ibiza nabízí nekonečně mnoho krásných scenerií, v uličkách, na moři či v lesích a filmaři je těží, seč jen můžou. K tomu připočtěte slušné herecké obsazení (Daniela Bianchi nemůže nepotěšit) a krásný soundtrack.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/313/160313932_1c54c7.jpg)
Agent X 13 (1966)
Docela podařený eurospy. Příběh má sice své mouchy a je docela spletitý, nicméně smysl vcelku dává. Jde samozřejmě o vcelku běžný MacGuffin (nové palivo), ale všechno hemžení kolem něj je podáno docela zajímavě. Na film se navíc dobře dívá, ať už kvůli herečkám, nebo neokoukaným lokacím v Terstu. Docela mě bavily akční scény, které nepostrádaly nápad či vtip. Vlastně to jediné, co tento film kazí je neskutečně protivný soundtrack.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/168/069/168069121_cllrae.jpg)
The Cape Town Affair (1967)
Ani jihoafričtí filmaři nebyli v polovině šedesátých let imunní vůči módě špionážních filmů, nicméně místo vlastního hledání bondovské formule se rozhodli pro remake noiru (omlouvá je, že v JAR museli více zdůrazňovat komunistickou hrozbu a k tomu se lehký eurospy moc nehodí). Příběh kapsáře, který jednoho dne ukradne peněženku, ve které je mikrofilm s tajnými plány, se dá zpracovat různě, například…nezajímavě. O tomto filmu hodně prozradí soundtrack, který je podařený a krásně stylový, jen až příliš často selhává při vytváření atmosféry, kterou spíš nabourává. K docela slušnému konci se musíme prokousat přes hodinu scén, které by byly určitě dobré, kdyby – kdyby někteří herci hráli, kdyby bylo lépe budované napětí atp. Jednu hvězdičku film dostává za prostředí, přece jen Kapské město jen tak ve filmech (zvláště té doby) nevidíme a tady si jej užijeme docela dost.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/168/782/168782062_fzzzuk.jpg)
Harry Palmer: Případ Ipcress (2022) (seriál)
Případ IPCRESS. Kdysi mě uhranul film, uhranula mně i kniha. Teď tu máme seriál, který…a tady už je to složitější. Chtě nechtě se nabízí otázka, jak si poradil s příběhem. Lépe než film či hůře? Odpověď je, že si nejsem jistý. Seriál je mnohem konkrétnější. Zatímco v celé knižní sérii se jméno hrdiny nedozvíme, filmaři mu proto vymysleli „Harry Palmer“, nyní se dozvíme mnohem více a stačí na správném místě zapauzovat a vidíme v jeho spisech ještě více. V jednotlivých scénách vypadá seriál knize o něco bližší (celá část s jaderným testem) a řada z nich vypadá i lépe (ačkoli vybírat si mezi Soho a východním Berlínem…). Kamenem úrazu je ale celé to, KDO A PROČ. Tam se seriál vydal svou vlastní cestou a já nevím – smysl celé konspirační linky se mi vůbec nelíbil, ale vyloženě mě bavilo její rozplétání. The IPCRESS File je však i neskutečná pastva pro oči – jaro 1963 v něm přímo ožívá. Ulice, domy, oblečení, auta, nábytek bytů i kanceláří, technika i věci každodenní, luxus i bída, to vše je udělané s péčí a láskou. A taky zjevně s pořádným rozpočtem. Vyloženě mě pobavilo, že jako Bejrút té doby posloužil filmařům Split. Občasným divným úhlem kamery navíc složili hold svým předchůdcům z roku 1965. The IPCRESS File je seriál dost povídací, ale současně s docela vysokým tempem (vlastně se tam nikdy nemluví dlouho) a když už dojde na scénu akční, pak je vyloženě skvělá a až překvapivě nemilosrdná. A konečný verdikt? Zápletka ve mně budila rozpaky, ale současně mě bavila a ve výsledku se přiznám, že je to seriál, který jsme prostě chtěl, takže nemůžu jinak.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/458/458485_66211e.jpg)
Das Geheimnis der gelben Mönche (1966)
Stewart Granger se (nejspíš) vrací jako tajný agent (Geheimnis der drei Dschunken, Das (1965)), ale na rozdíl od předchozího filmu se nejedná o eurospy „německý“, ale tak nějak… „běžnější“. Místo dálnovýchodní exotiky jen zaprášený Jadran, i příběh je o něco horší a film vypadá levněji. Ale máme tady i velkou řadu výhod – přibylo humoru a přibylo akce, která vůbec není špatná. Navíc tu máme padoucha, který má na poměry žánru nevšední motivaci a k jejímu naplnění klášter s mnichy a zástupem pěkných dívek (jsou šedesátá léta…) i dalšími proprietami správného eurospy. K tomu přičtěme početný ansámbl osvědčených eurospy herců, dokonce se mihne i sestřička z Thunderballu. Ani zdaleka nejde o nějak mimořádně skvělý film, ale na poměry žánru rozhodně ujde.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/586/160586187_237905.jpg)
A 009: missione Hong Kong (1965)
Jeden z typicky německých eurospy filmů – slušný rozpočet, příběh má povahu detektivky (takže žádný superpadouch s vlastní jeskyní), na exotice se nešetří (Hongkongu si užijeme více než dost), šedesátkové stylovosti je pomálu a hrdina rozhodně není derivátem Jamese Bonda. Vlastně téměř naopak – dovolenou tráví tím, že popíjí doma a alkohol si vozí vláčkem. Něco takového by italské filmaře asi nenapadlo. Navíc neschází ani poskok, který měl být zřejmě komickou postavou (v německém stylu). Celé to však rámuje pěkný soundtrack a vlastně se na film pěkně dívá, takže si slušné hodnocení zaslouží.