Nightlysin

Famózní rivermovie (říční roadmovie) složená z prologu, epizod (zastávek na cestě) a finále. A právě tento koncept je nejsilnější stránkou filmu. S každou další zastávkou graduje napětí a atmosféra citelně houstne. Ne však kvůli tomu, co se děje na obrazovce a co divák vidí, ale proto, že se stále naléhavěji a se stejnou jistotou, jakou řeka plyne, blíží neodvratitelné. A tím je nutnost vyřešit morální dilema kapitána Willarda (Sheen), jasně dané hned v prologu. Jednotlivé epizody jsou pak oddělené jeho myšlenkami a přidáváním střípků do mozaiky jménem plukovník Kurtz (Brando). Ať už sympatie či zhnusení co se Kurtze týče, Willard zastupuje diváka a nedává odpovědi, ale ptá se. Samotná stopáž zde hraje svou vlastní roli. Je to jako kdyby Vám zbývaly 3 hodiny do konce života, zcela jistě byste si je vychutnali do poslední vteřiny. A to jsem taky udělal. Určitě doporučuji REDUX verzi, která krom jiného přidává epizodu s francouzskými osadníky. Je to poslední zastávka na řece, svým způsobem uklidňující a lehce stimulující, jediná, ve které válka neexistuje vizuálně, ale o to víc ideově a zcela nad rámec vietnamského konfliktu. Dává možnost divákovi v klidu vstřebat dosavadní dění a předem se rozhodnout, jaký konec asi bude ten správný...

Pádádááda ta ta, ta ta. Tohle je píseň, píseň z kosmu, kosmická píseň. Jedna z nich. "Mají svou drsnou lopotu, točí se, běží, svítí, sto tisíc mil vám přeběhnou pro kousek živobytí." Jan Neruda. Naprosto chápu a respektuji všechny, kterým tento film nezaimponoval. Básně taky nejsou pro každého a nikdy ani být neměly.

- Haven't we met before? Somewhere? - Only in my dreams. Snová látka převedená na plátno. Životní zážitek.