Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Mysteriózní

Recenze (20)

plakát

A pak přišla láska... (2022) 

Zvažuju, zda dát 3 nebo 4 hvězdičky. Bylo to dobré, bavila jsem se celou dobu, tenhle typ filmů mám prostě ráda - nenápadné, lidské, vztahové, jdoucí do hloubky. Vztah dvou hlavních hrdinek byl velmi lidský, uvěřitelný, trip na houbičkách top, (pozor SPOILER) finální reakce hlavní hrdinky (té starší) na nabídku slizkého kolegy na konci filmu zahřála - takhle má vypadat ten správný happyend. Jenže za týden na ten film zapomenu, ani vizuální stránka filmu a atmosféra příliš výrazná nebyla. Rozhodně za vidění stojí, ale trochu přísněji jen 3 hvězdičky.

plakát

Kokuhaku (2010) 

Kdyby film skončil po výpovědi učitelky, jak jsem si původně myslela, že končí, bez váhání bych dala 4 hvězdičky a zvažovala bych i pátou. Bohužel, děj se rozpíjel do dalších a dalších dějových linek, dialogy se vrstvily, obličej splývaly a ač bylo vše filmařsky zvládnuté tak, že se divák neztrácí a děj plyne, tak... je toho moc. Dojem zahlcenosti ještě umocňují zpomalené záběry, které jsou sice vizuálně krásné, ale opět, je toho moc. Film přesto stojí za to vidět, je to vizuálně hodně povedené, pro mě je to spíše 3,5 hvězdičky, poita je vycizelovaná, na konci se vše trochu spojí jako kompletní pomsta učitelky. Přesto jsem si občas v průběhu říkala, že už by to fakt mohlo skončit. A to prostě na 4 hvězdičky není.

plakát

Kde zpívají raci (2022) 

Zvažovala jsem 4 hvězdičky, a to především kvůli hlavní hrdince, která celý film táhne, bez ní by to byla jen velmi průměrná a prvoplánová romance. Knihu jsem bohužel nedočetla, nebavila mě, ale říkala jsem si, že se poitnu alespoň dozvím v jistě více stravitelném filmovém zpracování, hlavním motivem věnovat filmu čas ale bylo, že hlavní hrdinku hraje má oblíbená Daisy Edgar Jones. Její příběh a kontrast se společností mě velmi bavil, celá část filmu odehrávající se o samotě s ní i bez ní (záběry na krajinu) byly prostě jednoduše krásné. Milostné story okolo vyznělo ale dost ploše. Tu hvězdičku jsem si rozmyslela, protože ve filmu je poměrně dost nelogičností a prvoplánových napovídaček "hloupému divákovi", což by u opravdu dobrého filmu na 4 hvězdičky být nemělo. Škoda, celek je polovičatý, jako by film byl dílem dvou rozdílých autorů... mimochodem, ve filmu jsem "mysteriózní" neviděla nic, čili pro fandy mysteriózna - ne, mysteriózní to není.

plakát

Zaklínač (2001) 

Má to nízký rozpočet, místy hořce úsměvné zpracování a být fanoušek knižní předlohy, asi bych tomu tři hvězdičky nedala. Přesto na tom cosi je a ten seriál mě pořád baví (nepopírám, že částečně z nostalgie). Postavy mají charisma a minimálně jedna hvězdička patří hlavnímu hrdinovi, kterého žeru od svých -náctiletých let :) Minimálně kvůli němu nemám v plánu shlédnout nový seriál a bez něj by asi ani tenhle retro seriál nebyl ono.

plakát

Všechno je jinak (2019) (seriál) 

Drobné geniální dílko na jeden večer, jež má možnost si maximálně užít a vtipnost ocenit hlavně divák z oboru reklamy a marketingu. Na první pohled podivné dialogy a nesmyslné situace jsou bohužel realitou, kterou se lze výborně pobavit, pokud ji už divák sám na vlastní kůži zažil. Pro ostatní, kteří se již tolik nebaví, to může být alespoň zajímavá sonda do absurdária reklamních agentur - ano, toto se opravdu děje a proto je to tolik vtipné. Kryštof Hádek rozhodně baví nejvíc. Za mě jednozančně 5 hvězd, viděla jsem celou řadu už 3x a určitě ne naposledy.

plakát

Království (1994) (seriál) 

Odpočinkově nečekané zpracování od režiséra jako je Lars von Trier. Autor nabídne pro začátek gradující hororovou atmosféru a nezapomene divákovi prostřednictvím páru umývačů nádobí v suterénu stále připomínat, že kdesi pod nemocnicí dlí probouzející se temno a něco se stane. Nicméně přidává čím dál víc absurdních situací a nenápadného černého humoru, až divák zapomene, že by se měl (asi) obávat a začne se spíš bavit. Bála jsem se, zda si 2. a 3. série udrží podobný spád. Zbytečně, i přes zásadní změny v obsazení oblíbených postav je i 3. série skvělá, napínavá a finále je nečekaným a naprosto královským završením celého díla.

plakát

Příběh služebnice (2017) (seriál) 

Seriál byl u mě v nevýhodě, protože jako první jsem četla knižní předlohu. Ale tohle je přesně ten případ, kdy zpracování je natolik epické, monumentální, výpravné a povedené, že naprosto zastíní předlohu. Děj je napínavý, rychlý, nestagnuje, hodinová stopáž epizod je skoro málo. Zpracování skvělé, atmosféra silná, syrová, barevně laděná tak, že se to oku vizuálně nesmírně lahodí. I přesto, že si z některých epizod odnáším poněkud hnusné pocity kvůli syrovému a mnohdy násilnému ději, musím dát pět hvězd. Nechybí vůbec nic, je to kvalitka. Snad jen si přát, aby seriál včas a důstojně skončil a netahal děj donekonečna.

plakát

Zamilovaní blázni (2005) 

Z překladu názvu filmu jen protáčím oči a je mi opravdu líto, že se někdo více nesnažil, aby originální název „Mozart and the Whale“ přeložil tak, aby bylo jasné, že nejde o plytkou romantickou komedii. Protože to plytké rozhodně není a podle mě ani komediální. Jde o příběh ne úplně snadného vztahu dvou lidí s Aspergerovým syndromem, milý a laskavý film, občas trochu smutný, občas úsměvný (opět připomínám - nikoliv komediální), s poměrně reálným zobrazením toho, jaké potíže často musí překonávat lidé s poruchou autistického spektra ve vztazích a ve společnosti. Oba hlavní hrdinové a vlastně i ti vedlejší, jsou sympatičtí svou lidskostí a reálností a (POZOR SPOILER) ač nejsem zrovna příznivcem happyendů typu „vzali se a byli spolu šťastní až do smrti“, tady jsem to hlavním hrdinům přála. Je to odpočinkovka, která není hloupá a jednoduchá.

plakát

Bez doteku (2013) odpad!

Prozatím můj první a jediný „Odpad“. Nalákal mě plakát. Obsah filmu zněl ok, nevarovaly mě komentáře a hodnocení. Moje chyba, příště si dám pozor. Něco tak strašného už jsem dlouho neviděla. Pochopitelně existují horší počiny, ale ty si alespoň nehrají na to, že jde o psychologické drama s uměleckým přesahem. Film vůbec nefunguje. Začátek se nějak lehce vyvíjí, divák se trochu nudí a čeká co bude, ale blik, po skoku Jolany do budoucnosti se to vše rozsype a není NIC. A už to nezachrání ani můj osobně oblíbený Kryštof Hádek. Mám z celého filmu pocit, že skupina tvůrců chtěla „nejmladšímu režisérovi ve střední Evropě“ splnit jeho naivní náctileté představy o erotických potížích vrstevnice. A nedopadlo to, protože chybí zkušenost a prožitek, připomíná to příliš silně naivní spisovatelské pokusy čerstvých pubescentů, které ale nikdo rozumný nevezme a nezfilmuje.

plakát

Kámasútra (1996) 

Bůhví, co mě vedlo k tomu opatřit si tento film. Možná mě nalákalo erotické téma a exoticky vypadající Indky a Indové, možná mě k tomu vedla má občasná zvrhlá potřeba pustit si něco přiměřeně hloupého a trapného k nějaké nudné činnosti. Čili čekala jsem stupidní levný příběh bolywoodského stylu s maximálně vizuálně uspokojivou barevnou a erotickou podívanou. O to víc jsem byla překvapená, jak moc mě to bavilo. Pravda, příběh je jednoduchý, nikoliv však hloupý. Spíše minimalistický, stejně jako není třeba nic moc víc hledat ani na lásce a zamilovanosti. Příjemně romantický, ne ale přeslazený. To, kvůli čemu se rozhodně stojí za to věnovat filmu čas, je barevné a exotické prostředí, nepřepálená hudba a hlavně, HLAVNĚ, naprosto nádherná charismatická hlavní hrdinka. Prostě se mi ten film líbil a zůstal mi po něm příjemný lehký pocit. Odpočinkovka. Zařazuji si ho do své sbírky „Vidět znovu“.