anura

KOUZLO SE VYTRATILO! komentáře, s nimiž do písmene souhlasím viz Tetsuo, Radek99.

zima 2010, nechval dne před večerem... podzim 2010, utopická blbost... něco, proti čemuž ve skutečném světě bojujeme a co nakonec vždycky odněkud vyleze. Povrch, konzum a prázdnota. I v hereckých výkonech, bohužel

kde byl Hřebejk, dokud nestál na piedestalu. Kéž by zase spadl dolů, aby zase viděl dál, než kam vidí dnes...

Pěkné. Krásné herecké výkony o mnoho pozvedly úroveň filmu. Zapomeneme na padesátá léta, ve kterých film vznikal a můžeme také pominout omezené možnosti kameramana zejména v externích prostorech. Omluvíme detaily, kupříkladu požár národního divadla, jestliže hoří jeho papírový model a v protizáběru stojí deset uplakaných herců, jenž se záhy radují sběrem peněz na nové divadlo. Míjíme i fakt, že se vlastně o Alšovi mnoho nedovíme. Přesto nás mnohé situace zejména při střetu Alše s akademiky zvedají ze židle. A říkáme si, že je to stále tatáž situace střetu talentovaného jedince s umanutou byrokracií.

Je to už měsíc po skončení festivalu ve Varech a teprve tento film mne zaujal od počátku do konce. Svým scénářem, kamerou i hereckými výkony. A to i přesto, že jsem předtím měla tu čest vidět Inception.

Díky bohu za tento pořad, za toho člověka, za šéfa, byť by to byla reality show.

Alenku v říši divů a za zrcadlem napsal Lewis Carrol někdy na konci 19. století. Už v té době to byl značně surrealistický počin. O spisovateli se trvdí, že požíval nějaké drogy či co a nebo trpěl jednoduše schizofrenií. Kniha je mylně považovaná za literaturu pro děti, podobný omyl se opakuje například u Malého Prince. Jako surrealistická literatura přelomu 19. a 20. století spadá mi kniha spíše k estetice Jana Švankmajera, surrealisty- animátora, který se Alenkou volně inspiruje ve svých filmech, v Něco z Alenky a ve Žvahlav aneb šatičky slaměného Huberta. Docela vkusně se od estetiky jakéhosi žvatlání o bájném hradu a vorpálném meči nevzdálili ani Monty Pythoni se svým filmem Žvahlav, kde je tento "drak" takový, jakého bych si představovala. Alenka v říši divů byla na českém území přeložena dvakrát. Nejprve Jaroslavem Císařem v roce 1949, odtud také překlad původního Jabberwacky- Žvahlav, z tohoto překladu čerpají často i divadla, viz např. divadlo Husa na provázku se stejnojmenou divadelní hrou. Druhý překlad u nás vznikl v roce 1969 od manželů Skoumalových a v tomto překladu u nás již Alenka opakovaně knižně vyšla. Žvahlav je zde Tlachapoudem (lysperní jezeleni atd.) a jiné. Nezlobte se prosím na mne, ale mám k Alence v říši divů převážně coby ke knize srdeční vztah. Snesu hodně, ale Johanku z Arku, která jezdí na King Kongovi aby se mečovala s Tlachapoudem, kterému uřízne hlavu jako štangli salámu a to celé ještě s dabingem :-))) to ne!

Lukáši, blahopřeji.

měla jsem pocit, že kamera zaostřila Petru coby nejdůležitější prvek ve filmu a z Milady Horákové stal se takovej kašpárek. A je vlastně úplně jedno co se s ní stalo, co řekla za jakých podmínek a v jaké době.

a o tom, jak se tato žena rozhodla být sama se sebou až do smrti... excelentntí představení!