ester_7

TY, JENŽ JSI UBLÍŽIL

Ty jenž jsi ublížil prostému člověku
a jeho křivdě dovedl ses smát
i hordu tatrmanů najímat
k matení pojmů o dobru a zlu,

i kdyby se ti všichni kořili,
tvou ctnost a moudrost sborem chválíce,
tvůj obraz v zlato ryli na mince,
šťastni, že další den zas přežili,

nebuď si jist. Básník to ví a zná.
Můžeš ho zabít - narodí se jiný,
sepsány budou slova tvá i činy.

Lepší by pro tebe byl zimní úsvit s jíním,
provaz a větev tíhou sehnutá.

(Washington D. C. 1950)

(př. Vlasta Dvořáčková)

Który skrzywdziłeś

Który skrzywdziłeś człowieka prostego
śmiechem nad krzywdą jego wybuchając,
gromadę błaznów koło siebie mając
na pomieszanie dobrego i złego,

choćby przed tobą wszyscy się skłonili
cnotę i mądrość tobie przypisując,
złote medale na twoją cześć kując,
radzi że jeszcze jeden dzień przeżyli,

nie bądź bezpieczny. Poeta pamięta.
Możesz go zabić - narodzi się nowy,
spisane będą czyny i rozmowy.

Lepszy dla ciebie byłby świt zimowy
i sznur i gałąź pod ciężarem zgięta.

You Who Wronged

You who wronged a simple man
bursting into laughter at the crime,
and kept a pack of fools around you
to mix good and evil, to blur the line,

though everyone bowed down before you,
saying virtue and wisdom lit your way,
striking gold medals in your honor,
glad to have survived another day,

do not feel safe. The poet remembers.
You can kill one, but another is born,
the words are written down, the deed, the date.

And you'd have done better with a winter dawn,
A rope, and a branch bowed beneath your weight.

Rose at mouth...

...is a gift

Jonathan Strange & Mr. Norrell

Письма мертвого человека / Константин Лопушанский

Children / Terence Davies

...

Посетитель музея

POSSIBILITIES

I prefer movies.

I prefer cats.

I prefer the oaks along the Warta.

I prefer Dickens to Dostoyevsky.

I prefer myself liking people to myself loving mankind.

I prefer keeping a needle and thread on hand, just in case.

I prefer the color green.

I prefer not to maintain that reason is to blame for everything.

I prefer exceptions.

I prefer to leave early.

I prefer talking to doctors about something else.

I prefer the old fine-lined illustrations.

I prefer the absurdity of writing poems to the absurdity of not writing poems.

I prefer, where love’s concerned, nonspecific anniversaries that can be celebrated every day.

I prefer moralists who promise me nothing.

I prefer cunning kindness to the over-trustful kind.

I prefer the earth in civvies.

I prefer conquered to conquering countries.

I prefer having some reservations.

I prefer the hell of chaos to the hell of order.

I prefer Grimms’ fairy tales to the newspapers’ front pages.

I prefer leaves without flowers to flowers without leaves.

I prefer dogs with uncropped tails.

I prefer light eyes, since mine are dark.

I prefer desk drawers.

I prefer many things that I haven’t mentioned here to many things I’ve also left unsaid.

I prefer zeroes on the loose to those lined up behind a cipher.

I prefer the time of insects to the time of stars.

I prefer to knock on wood.

I prefer not to ask how much longer and when.

I prefer keeping in mind even the possibility that existence has its own reason for being.

Nuovomondo / r. Emanuele Crialese

Remembering

Remembering, remembering is like dying a little bit
now you know it
because everything comes around even if you don't want to
and forgetting,
and forgetting is harder
now you know it is harder
if you want to start over
remembering, remembering, like a dive into the sea
remembering, remembering what must be erased
and forgetting, and forgetting, is how you lose dear things
and [by] forgetting, and [by] forgetting, rare joys will end
and forgetting, and forgetting, is how you lose dear things

Ricordare

Ricordare, ricordare è come un po' morire
tu adesso lo sai
perché tutto ritorna anche se non vuoi
e scordare,
e scordare è più difficile
ora sai che è più difficile
se vuoi ricominciare
ricordare, ricordare, come un tuffo in fondo al mare
ricordare, ricordare, quel che c'è da cancellare
e scordare, e scordare, è che perdi cose care
e scordare, e scordare, finiranno gioie rare
e scordare, e scordare, è che perdi cose care

Mirror

I am silver and exact. I have no preconceptions.

Whatever I see I swallow immediately

Just as it is, unmisted by love or dislike.

I am not cruel, only truthful -

The eye of a little god, four-cornered.

Most of the time I meditate on the opposite wall.

It is pink, with speckles. I have looked at it so long

I think it is a part of my heart. But it flickers.

Faces and darkness separate us over and over.

Now I am a lake. A woman bends over me,

Searching my reaches for what she really is.

Then she turns to those liars, the candles or the moon.

I see her back, and reflect it faithfully.

She rewards me with tears and an agitation of hands.

I am important to her. She comes and goes.

Each morning it is her face that replaces the darkness.

In me she has drowned a young girl, and in me an old woman

Rises toward her day after day, like a terrible fish.

(S. P. / 23. 10. 1961)

Does the road wind up-hill all the way?
  Yes, to the very end.
Will the day's journey take the whole long day?
  From morn to night, my friend.

But is there for the night a resting-place?
  A roof for when the slow dark hours begin.
May not the darkness hide it from my face?
  You cannot miss that inn.

Shall I meet other wayfarers at night?
  Those who have gone before.
Then must I knock, or call when just in sight?
  They will not keep you standing at the door.

Shall I find comfort, travel-sore and weak?
  Of labor you shall find the sum.
Will there be beds for me and all who seek?
  Yea, beds for all who come.

(Christina Georgina Rossetti)

Schwarze Milch der Frühe wir trinken sie abends

wir trinken sie mittags und morgens wir trinken sie nachts

wir trinken und trinken

wir schaufeln ein Grab in den Lüften da liegt man nicht eng

Ein Mann wohnt im Haus der spielt mit den Schlangen der schreibt der schreibt

wenn es dunkelt nach Deutschland dein goldenes Haar Margarete

er schreibt es und tritt vor das Haus und es blitzen die Sterne er pfeift seine Rüden herbei

er pfeift seine Juden hervor läßt schaufeln ein Grab in der Erde

er befiehlt uns spielt auf nun zum Tanz

Schwarze Milch der Frühe wir trinken dich nachts

wir trinken dich morgens und mittags wir trinken dich abends

wir trinken und trinken

Ein Mann wohnt im Haus der spielt mit den Schlangen der schreibt

der schreibt wenn es dunkelt nach Deutschland dein goldenes Haar Margarete

Dein aschenes Haar Sulamith wir schaufeln ein Grab in den Lüften da liegt man nicht eng

Er ruft stecht tiefer ins Erdreich ihr einen ihr andern singet und spielt

er greift nach dem Eisen im Gurt er schwingts seine Augen sind blau

stecht tiefer die Spaten ihr einen ihr andern spielt weiter zum Tanz auf

Schwarze Milch der Frühe wir trinken dich nachts

wir trinken dich mittags und morgens wir trinken dich abends

wir trinken und trinken

ein Mann wohnt im Haus dein goldenes Haar Margarete

dein aschenes Haar Sulamith er spielt mit den Schlangen

Er ruft spielt süßer den Tod der Tod ist ein Meister aus Deutschland

er ruft streicht dunkler die Geigen dann steigt ihr als Rauch in die Luft

dann habt ihr ein Grab in den Wolken da liegt man nicht eng

Schwarze Milch der Frühe wir trinken dich nachts

wir trinken dich mittags der Tod ist ein Meister aus Deutschland

wir trinken dich abends und morgens wir trinken und trinken

der Tod ist ein Meister aus Deutschland sein Auge ist blau

er trifft dich mit bleierner Kugel er trifft dich genau

ein Mann wohnt im Haus dein goldenes Haar Margarete

er hetzt seine Rüden auf uns er schenkt uns ein Grab in der Luft

er spielt mit den Schlangen und träumet der Tod ist ein Meister aus Deutschland

dein goldenes Haar Margarete

dein aschenes Haar Sulamith

(Paul Celan)

Fuga smrti

Černé mléko rána my pijem tě večer
pijem tě v poledne pijem tě ráno a pijem tě v noci
pijem i pijem
kopeme v oblacích hrob tam nikdy nebývá těsno
Muž bydlí v domě a hraje si s hady a píše
píše když venku se stmívá a do Němec píše Markétko zlaté máš vlasy
napíše a vyjde před dům kde lesknou se hvězdy a zahvízdá na svoje psice
Zahvízdá na svoje Židy a káže nám kopat hrob
káže nám hrajte teď k tanci
Černé mléko rána my pijem tě v noci
pijem tě ráno a v poledne pijem tě večer
pijem a pijem
Muž bydlí v domě a hraje si s hady a píše
píše když venku se stmívá a do Němec píše Markétko zlaté máš vlasy
tvé jsou jak popel Ó Sulamit v oblacích kopeme hrob tam nikdy nebývá těsno
A volá přitlačte na rýč vy jedni a hrajte a zpívejte druzí
chápe se železa v opasku hrozí a má modré oči
přitlačte na rýč vy jedni a hrajte dál k tanci vy druzí
Černé mléko rána my pijem tě v noci
pijem tě ráno a v poledne pijem tě večer
pijem a pijem
muž bydlí v domě a Markétko zlaté máš vlasy
tvé jsou jak popel Ó Sulamit a hraje si s hady
A volá sladčeji hrajte tu smrt ta smrt je z Němec mistr
a volá hlouběji nalaďte housle budete stoupat jak dým
v oblacích je váš hrob tam nikdy nebývá těsno
Černé mléko rána my pijem tě v noci
pijem tě v poledne a smrt je z Německa mistr
pijem tě večer a pijem tě ráno a pijem a pijem
smrt ta je z Německa mistr a modré má oči
stihne tě z olova kulkou a stihne tě přesně
muž bydlí v domě a Markétko zlaté máš vlasy
štve na nás psice a rozdává v oblacích hroby
hraje si s hady a snívá že smrt je z Německa mistr
Markétko zlaté máš vlasy
tvé jsou jak popel ó Sulamit
(přel. Jan Skácel)

                                                                            Tygr

Tyger! Tyger! burning bright                                 Tygře, tygře, žhavě žhneš

In the forests of the night,                                     v noci, jíž jak lesem jdeš!

What immortal hand or eye                                   Kdo vzal smrti její moc

Could frame thy fearful symmetry?                       a dal ti strašnou souměrnost?

In what distant deeps or skies                              V hloubi kde, kde v nebesích

Burnt the fire of thine eyes?                                 planul oheň očí tvých?

On what wings dare he aspire?                            Na čích perutích se vznese?

What the hand dare sieze the fire?                       Která ruka plamen snese ?

And what shoulder and what art                            Který fortel, které ruce

Could twist the sinews of thy heart?                      utkaly tkáň tvého srdce?

And when thy heart began to beat,                        Kdo, když srdce začlo bít,

What dread hand and what dread feet?                 strašný spár moh vytvořit?

What the hammer? What the chain?                      Kdo dal řetěz? Kdo jej kul?

In what furnace was thy brain?                               V které výhni mozek žhnul?

What the anvil? What dread grasp                          Která kovadlina, hmat

Dare its deadly terrors clasp?                                 smí tu hrůzu do ruk brát?

When the stars threw down their spears,                Když pak hvězdy vrhly kopí,

And watered heaven with their tears,                      jejich slzy nebe kropí,

Did he smile his work to see?                                 moh se, kdo tě stvořil, smát?

Did he who made the Lamb make thee?                Beránka moh udělat?

Tyger! Tyger! burning bright                                    Tygře, tygře, žhavě žhneš

In the forests of the night,                                        v noci, jíž jak lesem jdeš!

What immortal hand or eye                                     Kdo kdy smrti vezme moc

Dare frame thy fearful symmetry?                           a dá ti strašnou souměrnost?

(William Blake)                                                        (Zdeněk Hron)

Do not go gentle into that good night,                          Pokojně nevcházej do dobré tmy,
Old age should burn and rave at close of day,             stáří má vzplát, když se mu den sklání,
Rage, rage against the dying of the light.                     běsni a zuř, když se tvé světlo tmí.

Though wise men at their end know dark is right,       Moudrý, že tma je v konci dobrá, ví,
Because their words had forked no lightning they       když z jeho slov už nehřmí na blýskání,
Do not go gentle into that good night.                          pokojně nevchází do dobré tmy.

Good men, the last wave by, crying how bright            Dobrý, vlnou smeten, zas křičet smí,
Their frail deeds might have danced in a green bay     že jeho činy mohly tančit strání,
Rage, rage against the dying of the light.                     běsní a zuří, když se světlo tmí.

Wild men who caught and sang the sun in flight,         Rváč, který slunce lapil zpěvem svým,
And learn, too late, they grieved it on its way,              lká, že zabránil mu v putování,
Do not go gentle into that good night.                          pokojně nevchází do dobré tmy.

Grave men, near death, who see with blinding sight    Vážný vidí smrt zrakem slepnoucím,
Blind eyes could blaze like meteors and be gay,          jak meteor hořel by ve vlání,
Rage, rage against the dying of the light.                     běsní a zuří, když se světlo tmí.

And you, my father, there on the sad height,                Ty, otče, tam, obklopen žalostmi,
Curse, bless, me now with your fierce tears, I pray.      trestej a žehnej mne svým proklínáním.
Do not go gentle into that good night.                           Pokojně nevcházej do dobré tmy.
Rage, rage against the dying of the light.                      Běsni a zuř, když se tvé světlo tmí.

(Dylan Thomas)                                                            (Pavel Šrut)