Okres na severu

Když tenhle seriál srovnám s jeho (téměř) souputníkem Mužem na radnici, tak musím říct, že se Okres na severu mnohem více povedl a to po všech stránkách. O hlavním hereckém představiteli není třeba hovořit, protože J. Moučka dobrým hercem byl a J. Švorcová jakbysmet. Seriál pro mě není úplným ideologickým odpadem, jako jiné. Z prostého důvodu. Pilný divák, který vydrží a shlédne seriál dokonce, musí uznat, že ne všechno bylo v seriálu poplatné režimu. Byly postavy (P. Svojtka), které se modelu socialistického člověka vymykali a přesto nebyli vykresleny negativně. Poměrně často se v seriálu objevovali narážky na skutečnost, že na západě "TO" dělají lépe a že bychom si z nich měli vzít příklad, protože jsme zaostalejší. V seriálu vystupují také postavy příkladných straníků, kteří i přes svojí čistou morální minulost sešli na zcestí a dopouštěli se chyb (zpronevěry, podvody). Je zde přeci jenom znát rukopis Jaroslava Dietla, který se snažil o trochu objektivity, ale v rámci určitých mezí, tak aby to schvalovatelům šlo pod vousy. A ono bohužel nešlo. Seriál měl při schvalování problémy. Soudruhům se právě nelíbila ta rozličnost charakterů a určitá míra sympatií a pochopení soudruha Pláteníka s těmi "negativními" rysy špatných soudruhů. Nakonec ale seriál prošel. Snad si soudruzi cenzoři mysleli, že to bude vypadat, že strana přiznává, že ne vše je dobře, ne všichni komunisti jsou příkladní, ale že vše se dá napravit. Každopádně role v seriálu se dávali zřejmě za odměnu. Svědčí o tom nepřeberné množství herců, kteří přesvědčenými straníky opravdu byli. Např. Moučka, Švorcová, Sklenčka, Růžek, Bek, Řanda, Prachař, Mixa, Krulišová, Švorc, Haničinec a další. (15.10.2007)

Bodrý, ale rázný Josef Pláteník. Zoufale nudná zápletka (o řediteli Hanychovi se mi snad budou zdát noční můry) okořeněná o brutální agitku, kterou Moučka často dávkoval v neskutečně dlouhých monolozích:-) Světlými / úsměvnými momenty jsou vtipné držky té doby, snaha ukázat cestu a směr mladým (Pláteník a Mladý svět:-), vyrovnávání se s rokem 68 a pak je tu samozřejmě soudruh Kalenda...a ta jeho chemička...ta potvora :-) (01.12.2011)

Moucka, Svehlova, Dolezalova, Svojtka, krasna pani hajna Jaruska, a plno dalsich hercu a herecek ve slavnem socialistickem serialu o okresnim tajemnikovi KSC a jeho starostech. :) Resi se pracovni problemy (nektere stale aktuani), osobni problemy (vetsina stale aktualni) apod. Urcite smysluplnejsi podivana nez mnoho soucasnych serialu. Coz je paradox... 3+ (27.11.2014)

Není možné se na tento seriál dívat s odstupem 35 let, kdy byl natočen a vysílán. Berme to tak, že v té době jsme byli podobným typem filmu obklopeni dost často a v té době, kdy seriál běžel, měl určitě velkou sledovanost. Bylo mi v té době 13 let, nevnímal jsem tenkrát filmy, jako je vnímám dnes, snažím se v těch filmech vidět víc, než jen politický podtext. Za každým seriálem stojí poctivá práce našich předních herců. Hráli v něm, hráli tak, jak cítili, poctivě odvedli svou práci a nemají se za co stydět. (04.01.2016)

Dokázal jsem to. K záměru nahlédnout do nejtemnějších zákoutí seriálové tvorby před rokem 1989 mne pošťouchlo konstatování jednoho známého, že Chalupáři jsou co do propagandy čajíček. A také tohle. Bylo to jednodušší, než jsem čekal. Seroš jde prý v Bontolnadu přes pulty jako housky na krámě, takže opatřit si kopii dalo nižádnou práci, a i když člověk hře na reálný socialismus uvyká pomalu, nakonec jsem se bavil skvěle: Herecké výkony z valné části druhořadých osobností zatěžuje takový budovatelský patos, až oči přecházejí. Motivy jsou vybírány přísně ideologicky a rozplétány jednoznačně dle notiček strany. Předivo s čímsi, co by šlo považovat za skutečnost, je řídké jako kyslík nad Litvínovem. Osobnost okresního tajemníka Strany Josefa Pláteníka obestírá aureola svatosti, což scénář se znatelnými rozpaky opakovaně reflektuje. Dlouhé monology doprovázené detaily Močkových prázdných vidů natahují diváka na pomyslný skřipec trapnosti. Hlavní zdrojem zábavy je ale zjevná bezradnost, s níž Dietl se Sokolovským často zápasí s náročnou zakázkou - ospravedlnit mechanismy reálně socialistické společnosti, obnášející perzekuci na základě odlišných názorů, přesuny "k lopatě", zjevné zaostávání sektoru služeb, klientelismus. Výsledky nemají daleko k absurdnímu dramatu. Na druhou stranu je seroš ve výsledku značně podhodnocen. Přes nevalné řemeslné, umělecké kvality skýtá jeho sledování mnohá hříšná potěšení, zvlášť když je ideologický záměr je ve své bezbřehosti, na rozdíl od rafinovanějších produktů [Chalupáři] málem neškodný. Příští stanice: Žena za pultem či Muž na radnici? (12.04.2014)