Megamysl

Dreamworksovské CGI animáky byly vždycky hlavně rychlospotřební zábavou a vyjma prvního Shreka a How to train your dragon se nikdy nedokázaly prokopat do úplně první ligy (ve které jsou krom nich, pravda, snad už jen Úžasňákovi protože zbytek Pixaru převážně smrdí), ale i přes množství filmů které u nich vzniká se kupodivu drží kvalitou v docela potěšujícím nadprůměru. Když tedy pomineme pár excesů, převážně v podobě příšerných pokračování... mezi které Megamind rozhodně nepatří. Jen těžko se sice vymaní ze škatulky "hravá parodie na komiksové filmy", protože při zábavném bourání všech možných komiksových klišé jde až moc daleko a zapomíná na stavění vlastního nosného příběhu (na rozdíl od právě Úžasňáků), ale pro člověka znalého alespoň povinného minima z old school superhrdinských klasik je parádní oddechovkou a překvapivě dobře fungující komedií. Infantilní nikoli ve smyslu "dětské", ale spíše "bezelstně hravé" - stejně jako samotný hlavní hrdina který se s šibalským úsměvem chce v prvé řadě pořádně bavit. A za přestylizování superhrdinů do podoby rockových hvězd (se super hudbou) bod nahoru. 8/10 (02.09.2011)

Milý animák, který je si hraje s komiksovými archetypy hrdiny a padoucha. Nápad je to originální, provedení už bohužel pokulhává (hlavně kvůli zbytečnému přívalu jinde už viděného, o čemž ostatně v jedné scéně zavtipkuje i hlavní ženská postavička). Celkově je to fajn film pro celou rodinu, ovšem žádná výhra v loterii. (03.02.2011)

Dreamworks se do toho opět obuli a opět s takovou vervou, že prošplápli podrážky! Megamysl je další z již docela dlouhé série lehce pokřivených žánrovek a zase to šlape jako hodinky. Překvapivé ale je, že už to opravdu není film pro děti. 1) proto, že občas brnká na opravdu docela seriózní notu, 2) pak především pro naprosto enormní množství parafrází a odkazů, které desetiletý capart prostě nepobere. 20 letý Nerd si tak Megamysla užije paradoxně třikrát tolik... A já jsem moc rád, že mohu být 20 (resp. 22)letým Nerdem... Hudební dramaturgie je mimochodem krutě originální a dokonale funkční... Je mimochodem velmi zajímavé sledovat vedle sebe Megamysla a Padoucha... Stejné téma zpracované naprosto odlišným způsobem, s dokonale obrácenými funkčními a disfunkčními momenty... (24.11.2010)

Jeden z těch lepších animáků, kterej doplácí na nevyrovnanost děje, ale jinak je to obstojná jízda s příjemným soundtrackem, dobrou nosnou zápletkou a pár hodně fajn nápady (Marlon). Líbila se mi i značná nepředvídatelnost, což se u animáků rozhodně cení. Oproti Despicable me to má lepší finále, ale bohužel ani tentokrát se to neobešlo bez disco-konce. Na druhou stranu dabing byl nadprůměrnej a celkově je to fajn oddychovka. (02.06.2011)

Rok 2010 přinesl dva padoušské animáky - Já, padouch a Megamysl - a musím říct, že každý měl své, čím si mě získal na svou stranu. Megamysl je opět plný kýče a klišé, což je pravidelně používaná substance u většiny dnešních filmů, ale to mně vůbec nevadí. Já jsem se bavil, a jak! Skvělá animace a úderná hudba jen přidaly na mých sympatiích vůči tomuto snímku a jeho hlavnímu modrému hrdinovi. Zkrátka jde sice o starou známou pohádku, ale to hodím stranou, protože se mi to páčilo!!! (09.03.2011)