Kill Bill 2

Když se řekne A, musí se říci i B. To Quentin Tarantino, režírující si jen tak čistě pro radost svůj vysněný projekt, dobře ví. Takže přichází na řadu konečné zúčtování. V něm se mimo jiné podíváme k jednomu velmi přísnému učiteli šermu a také do smrtelně těsné rakve, takže nic pro klaustrofobiky. Druhé kolo plné suchých hlášek, prázdných nábojnic a krve začíná! (08.01.2014)

„Snažil sem se vypátrat ty, který sem podezíral, že tě zabili. Takže najdu tebe, a co nezjistím? Nejen že nejsi mrtvá, ale navíc si bereš nějakýho blba. A jsi těhotná. Zareagoval sem nepřiměřeně.“ Ano, Bill prostě jen zareagoval poněkud nepřiměřeně…Už od úvodní promluvy k divákům jsem podvědomě začal cítit, že druhý díl bude v něčem jiný. A byl. Dvojka je víc vysvětlovací, divák se dozví, co se vlastně stalo mezi Beatrix a Billem, kde Kiddo přišla k určitým schopnostem a vůbec jejich společnou historii. Oproti prvnímu dílu je míň akce a přímočarosti, ale zas přibylo na (povedených) dialozích, překvapeních a „příběhovosti“. Technická stránka je znovu parádní, soundtrack ještě „vymazlenější“ (a to jsem myslel, že už to po jedničce ani nejde). Ale znovu mi několik míst (např. trapné nachytání, hrabání hlínou, těhotenský test či podivné fungování séra) brání k udělení plného počtu, což je škoda, protože některé pasáže (suverénně vede stylový Pai Mei a celé setkání s ním) se opravdu povedly, a třeba David Carradine byl naprosto přesný. (16.02.2020)

Quentin Tarantino měl tento projekt v hlavě, už když natáčel kultovní Pulp Fiction. Když se konečně po letech pustil do realizace a Kill Bill natočil, studio usoudilo, že film je moc dlouhý a stopáž víc než 200 minut, je nepřijatelná. Tarantino se tak rozhodl film rozdělit na dvě části, protože nechtěl některé scény vystříhat a prakticky ihned po sobě je vyslal do kin. Já jsem to udělal stejně a oba snímky jsem zhlédl hezky jeden po druhém, během jednoho dne. Ono je to tak nejlepší, protože oba kousky na sebe pochopitelně navazují a vy si dáte po skončení obou částí dohromady jeden celek. Jestliže Kill Bill je pocta asijským bojovým filmům, tak Kill Bill 2 je poctou spaghetti westernům. Ale musím říct, že dvojka je ještě lepší, než první část. Všechno se nám tady hezky pospojuje a výsledek je vynikající. Také se na scéně konečně objeví David Carradine a my už neslyšíme pouze jeho hlas. Tarantinova režie je jako tradičně geniální a co musím opět zdůraznit, stejně jako u jedničky je - hudba. Pastva pro uši. Kill Bill 2 se určitě řadí k vrcholům nabité kariéry Quentina Tarantina a já už se moc těším, čím nás tenhle geniální umělec v budoucnu překvapí. Já bych chtěl ten zmiňovaný western. Stejně nám v Kill Bill a v Hanebných panchartech, dává jasně najevo, pro jaký žánr má pan režisér slabost. (11.08.2010)

Na predpremiere KB2 se mi libilo, ze na pokracovani utrakrvave jednicky sly i 50lete pani ci staricke babicky a prijemne bylo, kdyz se publikum nestydelo (ci nechapalo) jako obvykle a smalo se jemnym Tarantinovym narazkam ci krasne vtipnym scenam v prubehu filmu. Celkove je dvojka mene akcnejsi, vice promyslena a klasicteji pojata, nezli jeji predchudce - neni to pouha bezducha rez, tak jak se nam to zdalo. V podstate az s dvojkou dava jednicka smysl a bez jednicky by zas dvojka nebyla tak brilantni. Pred promitanim jsem nadaval na rozpuleni filmu Miramaxem, ale po skonceni zaverecnych titulku jsem byl naopak rad. Takto je Kill Bill v podstate dvema trochu odlisnymi filmy, ktere ale ale davaji smysl jen spolu. Tarantino natocil KB jako oslavu vsem jeho oblibenym filmum, reziserum a filmovy mstylum a jelikoz ma stejny vkus jako ja, byl pro me KB smesici toho nejlepsiho, co kinematografie vymyslela a pro stribrne platno vytvorila. V KB jsou zastoupeny ruzne zanry, ruzne styly a ty nejlepsi reziserske postupy. Na zadnou chybu jsem opravdu neprisel, cele to bylo od zacatku az do konce pohadkove. A ten konec panecku, zavereny souboj a odchod Billa ze sceny - po dlouhe dobe opravdu velka filmova scena, ktera muze vstoupit do dejin... (16.04.2004)

Sice jsou oba díly hlavně výrazovými prostředky rozdílné jako den a noc, ale přesto je Kill Bill jedinečným a jednolitým filmovým dílem, které funguje ve všech ohledech. Zkombinovat neowestern se samurajskými meči je natolik výstřední nápad, že mohl dopadnout jenom průšvihem nebo nezapomenutelným zážitkem. Tarantinovi tak ke cti může sloužit to, že se mu povedlo to druhé a jeho počin zraje nečekaně rychlým tempem. (15.08.2006)