Koupili jsme ZOO

Proč ne? Proč se alespoň jednou ve svém krátkém životě nevydat vlastní cestou plnou zádrhelů, oddělenou od té, po které s pocitem jistoty kráčejí i naši blízcí? Proč nevěřit něčemu, v co by ostatní nikdy nedoufali, proč nezahodit minulá traumata a nezačít znovu.....? We Bought a Zoo má neoriginální příběh, který jako celek končí tím nejočekávanějším způsobem, avšak ty různorodé a krásné chutě i pocity obsažené v jednotlivých scénách, ve sladce humorných dialozích i v celkové náladě a motivační atmosféře snímku jsem vstřebával se stejnou radostí jako pusinkující smajlíky od dívky, do které jsem blázen (jo, kéž by si na mě ve skutečnosti aspoň jednou za měsíc vzpomněla :).... Malý film, ale s velkým srdcem a přenádhernou poslední větou, která mi takřka vehnala slzy do očí. 75% (22.11.2015)

Klasický rodinný film se všemi klišé, které k tomu patří. Je tady smrt matky a následná beznaděj otce, který se musí nyní sám starat o dvě děti. Nechybí ani komplikovaný vztah otec - syn a jejich následné postupné sbližování, hledání nových hodnot a nového životního směru. A to vše je zasazeno doprostřed zoo a ano, zvířátka prostě stále zabírají. Myslím, že neexistuje možnost, že by jakákoliv rodina s dětmi odcházela z kina zklamaná. Opravdu pozitivní film, ačkoliv divák ho má samozřejmě prokouknutý od první sekundy a od začátku ví, kam a jak se bude celý film ubírat, ale díky strašně příjemnému obsazení to zde ani nevadí. Musíte být na film správně naladěni a nečekat od něho žádný zázrak. A má oblíbená skladba Hoppipolla na konci rozhodně potěšila. (17.03.2012)

Opět jeden z těch filmů, kvůli kterým mám nutkání srazit některým jiným pětihvězdovým filmům hodnocení. Neskutečná dávka pozitivní energie, smutné mezi-téma podáno citově na hraně (dokáže dojmout, ale zároveň dodává naději), všichni herci a jejich postavy až nelidsky sympatičtí a jako bonus naprosto špičkovej soundtrack (jak originální od Jónsího tak doplněný s různýma skvělýma songama). Chci víc takových filmů. (22.11.2015)

Když už má člověk začít nový život, tak ať to stojí za to. To si zřejmě řekl hlavní hrdina tohoto příběhu, vdovec se dvěma dětmi, a tak koupil dům, jehož součástí byla i několik let zavřená zoologická zahrada s desítkami druhů zvířat. Musím říci, že tenhle film mě opravdu dostal. Ač je mi jasné, že příběh útočí na divákovy city, ač je děj předvídatelný, ač je tenhle film přeslazeně optimistický, přesto je to film, který stálo za to vidět, a který mě dokázal nadchnout. Může za to několik faktorů, tím hlavním faktorem je zřejmě herectví Matta Damona, který úžasně pracuje s výrazy v obličeji, takže se na něj vždy stačí jen podívat a je hned poznat, co asi ta postava prožívá. Tuhle roli zkrátka Matt Damon zvládl s přehledem a musím říci, že mě velmi příjemně překvapil. Druhým, neméně důležitým faktorem stojícím za tím, že mě film dokázal nadchnout, je příběh samotný. Chtěl jsem vidět optimistický příběh bez komplikací a zádrhelů se šťastným koncem, a přesně toho se mi dostalo. A nakonec u mě film uspěl i díky zvířatům. Já miluji zvířata, a v poslední době jsem nějak čím dál více fascinován africkými zvířaty a snažím se podporovat zákaz lovu afrických zvířat, protože jejich populace se s každým rokem snižuje a může za to právě lovecká turistika. Proto jsem byl nadšený, když jsem viděl film, v němž hlavní hrdina nachází kladný vztah ke zvířatům a rozhodne se je zachránit znovuotevřením zoologické zahrady. Scény s umírajícím tygrem byly hodně silné a dojemné a celkově jsem ten příběh prožíval spolu s hlavními protagonisty. A rozhodně se nestydím za těch pár slz, které mi ke konci filmu ukáply. Tenhle film není obyčejný, je to úžasný příběh, který mě dokázal zaujmout a oslovit, a na který budu asi ještě hodně dlouho myslet. Tady není o čem přemýšlet, film si prostě těch pět hvězd zasloužil. (22.04.2013)

Pozitivní dělovka, která se opírá o typické trademarky, které Crowe sype do každého svého filmu. Silné postavy se kterými nelze moc nesympatizovat, nějaké to jiskření hlavních hrdinů, společný cíl pro který je potřeba něco udělat, špetka emocí a osobnostních postojů které je potřeba změnit a jedna z uvolňovaček roku je na světe. Cameron to tentokrát nebral úplně ze široka a natočil skromný, komorní film, který je ale emocionálně transparentní a sympatický, ačkoliv je vlastně zoufale neoriginální a obyčejný. Ale i vypiplat si postavy, dialogy a přidat chytlavý soundtrack je v takovémhle provedení docela kumšt. Poslední scéna je TOP. (21.04.2016)