Resident Evil: Odveta

Je to slabý akčný sci-fi horor, ktorý je piatym dielom tejto vydarenej filmovej série. Má veľmi zlý príbeh o Alici, ktorá je zajatá spoločnosťou Umbrella a prevezená do jej rozsiahleho komplexu, ale pomocou Weskera sa jej podarí dostať z väzby a ozbrojiť sa, aby spolu s ďalšími bojovníkmi, ktorí jej prišli na príkaz Weskera pomôcť unikli z tohto komplexu predstavujúcim niekoľko simulovaných svetových miest plných zombií rôznych druhov. Spracovanie nie je najhoršie, kvôli krátkej dĺžke to ani nemôže začať nudiť, stále sa niečo deje a tak si film po celý čas udržuje svižné tempo, lenže čo z toho, keď celá táto zápletka je tak neskutočne stupídna. Doteraz sa vždy dej posúval a mal nejaký zmysel, ale v tomto prípade vymysleli tú najzbytočnejšiu, najsamoúčelnejšiu a jednoducho najhlúpejšiu verziu, akú si vôbec dokážem predstaviť. Celé to nemá vôbec žiadny zmysel, je to len zlátanina mnohých scén, ktoré by sami o sebe nemuseli byť zlé, ale v tomto filmovom zložení, kde o nejakej prirodzenosti nemôže byť ani reči ma to vôbec nebavilo. A k tomu ešte tie mnohé scény, ktoré takmer doslova vykrádajú rôzne kultové klasiky a plno scén, ktoré nemajú ani štipku logiky aj sami o sebe a nie to ešte v celku, nemám slov. Prakticky jedine posledná minúta ma konečne bavila a to je teda poriadne neskoro. Akcie je tu plno, ale mám z nej také rozporuplné pocity. Najhoršie na tom celom je, že kvôli tejto katastrofálnej zápletke sa už nedá užívať ani akcia, tu neplatia žiadne pravidlá, všetko sa môže stať kedykoľvek a akokoľvek, o postavy sa nedá ani trochu obávať, lebo aj tak ich znovu naklonujú aj po desiatkach, takže celé ma to tak otupilo, že som sa nedokázal ani baviť. Ale keď to skúsim rozobrať bez ohľadu na všetko ostatné, síce súboje ma vôbec nebavili, neviem, ako niekoho mohlo napadnúť miešať zombie s pomaly kung-fu štýlom. V prvých dieloch to aspoň malo nejakú logiku, likvidácie mačetami, reálne pôsobiacim lámaním väzov a podobne, ale tu je to už všetko len na efekt. No zvyšná akcia je už celkom slušná, rôzne prestrelky a naháňačky s pár vydarenými momentmi, potenciál bol síce väčší, mne hlavne prekáža tá neprirodzenosť, celé to pôsobí zbytočne umelo, ale inak som spokojný. Len ako som spomínal, potrebovalo by to lepší film, v niečom takto hlúpom sa nedá užívať ani akcia. Herecké obsadenie je výborné, vrátili sa takmer všetci moji obľúbenci z predchádzajúcich dielov, Milla Jovovich, Oded Fehr, Michelle Rodriguez, Colin Salmon a Sienna Guillory, k dokonalosti tomu chýbala už len Ali Larter, lenže samozrejme opäť pokazili, čo sa dalo a tak zo všetkých menovaných ma nebavil vôbec nikto, hlavne to neustále umieranie Rodriguez už bolo aj trápne. Z celého osadenstva za niečo stojí jedine moja obľúbená Bingbing Li, ktorá má zaujímavú postavu a tú aj ideálne zahrala. A zvyšné nové postavy nemajú prakticky žiadny priestor, aj tak umrú skôr, než sa vôbec dajú poriadne všimnúť. Réžia a technická stránka je už len jeden veľký chaos, tu už ani nie je čo hodnotiť, hromada efektov, nefunkčných cool scén, tento štýl ma vôbec nebaví. A veľkým sklamaním je aj hudba, doteraz ma bavila v každom diely, ale tu som si ju takmer ani nevšimol. Tak tomu hovorím obrovské sklamanie, Resident Evil samozrejme nikdy nepatril medzi tie najinteligentnejšie a ani najoriginálnejšie série, ale aj tak ju mám rád. Prvé tri diely sú výborné, slušné zápletky, vydarená akcia, postavy, vizuál, všetko to na seba dobre nadväzuje a aj teraz si občas tieto diely rád pozriem. Afterlife už síce zaostával, ale stále je to dostatočne zábavný diel, ktorý má aj nejaký zmysel. Ale toto je skutočne hrôza, tu už nedáva zmysel vôbec nič. Keby to bol prvý diel, tak by sa Resident Evil pre mňa stal synonymom maximálneho braku a smial by som sa z toho, ale keďže je to až piaty diel série, ktorej som fanúšik, tak je to len smutné a bojím sa nasledujúceho dielu, pretože teraz už viem, že Paul W.S. Anderson dokáže teda poriadne nepríjemne prekvapiť. 40% (03.12.2012) (méně) (více)

Pár slov o tom, čím navazuje Paul Anderson na André Bretona, v čem spočívá mimořádný význam sequelů a proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. ____ Jak známo, hodně lidí si dneska stěžuje na infantilnost amerických filmů. Tyto stížnosti, jimž neušel ani tenhle film, se ozývají opakovaně, ať už ze strany médií, diváků či akademiků, a tvoří jakýsi názorový konsensus, na němž panuje obecně shoda. Zásadní problém je v tom, že tato infantilita dnes ve spoustě filmů přechází v tzv. infantilitu na druhou, a pak už nejsme na půdě něčeho triviálního či dětského, ale spíš na půdě surrealismu a dadaismu. Na půdě avantgardy. To ovšem tito kritici infantility velmi často přehlížejí a všechno, co se jeví jenom trochu infantilně, hází předem na jednu hromadu. Včetně tohohle filmu, což rozhodně není žádné béčko (béčká jsou často takový hrozně chlapácký, zatímco tenhle film chlapy spíš pobuřuje), ale vyloženě avantgardní projekt, který navazuje na tradici surrealistickou a dadaistickou. Svědčí o tom třeba drzost, s jakou ten film láduje do diváka tok často ne úplně souvisejících obrazů, nebo fakt, že se ve filmu objeví několik herců, kteří zemřeli v předchozích dílech a hrají zde jiné postavy (Michelle Rodriguez, Colin Salmon, Oded Fehr). Někteří hovoří dokonce o éře post-příběhu, čímž naznačují, že zatímco dříve se proti učesanému příběhu bouřila avantgarda, dnes ho opouštějí i ty nejdražší produkce velkých studií. Resident Evil: Odveta svůj výraz zkrátka hledá v krajním experimentování. A jasně že není nijak extra zábavný, ale to avantgardní kusy taky nikdy nebyly. ____ Resident Evil: Odveta má navíc tu výhodu, že se coby sequel může doslova utrhnout ze řetězu a experimentovat, jak se mu zamane. U sequelů se obecně očekává všeho víc a současně se toleruje, opustí-li vnitřní soudržnost postav a vyprávění ve prospěch čisté audiovizuality. V tom spočívá mimořádný a většině kritiků skrytý význam sequelů, neboť vlastní jakousi licenci na experimentování všeho druhu a dovolují tak tvůrcům posouvat hranice filmového jazyka, aniž by se na ně za to producenti a diváci zlobili. Asi nejlepší je tu vzpomenout populární sérii Transformers a Piráti z Karibiku. Zatímco první díl Transformerů a Pirátů představoval ještě poněkud konzervativní přístup, ve druhých a třetích dílech obou sérií rozpoutali tvůrci avantgardu se vším všudy, neboť téměř úplně rezignovali na nějaké zdání smysluplnosti nebo reality, což je ale dobře, protože jim to umožnilo natočit scény, odehrávající se zcela mimo čas a prostor, v pestrobarevném limbu, kde neplatí fyzikální ani jiné zákony, a kde se může dít zcela cokoliv. Diváci tyto pokračování sice přijali s rozpaky nebo rovnou odmítli, ale to jen ukazuje na opakování dějin – když si najdete dobová vyjádření o surrealismus či dadaismu, najdete nespočet paralel s recenzemi druhých a třetích Transformerů a Pirátů. Spousta lidí zastávající názor, že film musí hlavně vysvětlit motivace postav a rozehrát plnohodnotný příběh, si navíc očividně neuvědomuje, že tím připomíná kryptokomunisty, kteří měli rovněž spadýno na „úpadkové“ modernistické a formalistické směry v umění. ____ Podle mě není od věci položit si otázku, která souvisí s předešlým, proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. Určitě neobstojí argument, že za tím stojí moc distribuce či peníze. Skutečným důvodem je fakt, že Hollywood neustále inovuje a vyvíjí se, respektive cílí na mládež, která tyto inovace a změny snese. A jak známo, jedinou možností, jak si v dnešním světě udržet konkurenceschopnost, je vydat se cestou inovací. Bez nich by Hollywood nebyl na poli kinematografie zdaleka tak silným hráčem. Hodně lidí si sice stěžuje na to, že Hollywood se v prvé řadě snaží oslovit děti a teenagery, ale tyto stížnosti jsou mimo, protože právě cílení na děti a teenagery umožňuje inovovat a vyvíjet se, protože starší, potažmo konzervativnější diváci by tyto inovace co se týče změn způsobu vyprávění a stylu neunesli. Filmy jako Resident Evil: Odveta mají pak co se týče inovací asi největší potenciál, protože jednak cílí na mládež a druhak se coby sequely jak řečeno mohou dopouštět všelijakých vylomenin. Závěr z toho všeho je ten, že stěžovat si na infantilní filmy je zajisté v pořádku, ovšem řada dnešních filmů se vyznačuje tzv. infantilitou na druhou, která připomíná spíš evropské avantgardní proudy z počátku 20. století, a zde jsou ty stížnosti už poněkud neadekvátní a liché. (30.12.2012) (méně) (více)