Do Říma s láskou

"Hej Alecu, víš co je špatný na tom bejt Baldwin?" "Ne, co?" "Nic!" - a to platí i tady. Spolu se sprchovou operou ideální, ale ve společnosti superotravné Ellen Page, nevýrazného/iritujícího dua Mastronardi/Tiberi a spousty dalších allenovsky nebo jinak protivně laděných postav z aplikace "Letní film Woodyho Allena z Evropy - snadno a rychle" nemůže vzejít nic snesitelnějšího. Tak třeba příště, v Kodani. (11.07.2012)

Film stejný, jako je jeho opakující se hudební motiv - veselý, jemný, příjemný, hravý a lehce fantaskní. Woody se (konečně) vrátil i jako herec (a pro jistotu se roztrojil), Penelope doslova září a utáhne svou lehce slabší dějovou linku (ačkoli právě v ní se objevuje vynikající vtip s hotelovým zlodějem). Benigniho příběh o tom, jak se přes noc stal slavným prostě proto, že je slavný, je asi nejzábavnější a nejvypointovanější. Woodyho operní režisér, který dokázal nastudovat "Rigoletta v kostýmech bílých myší", nemá chybu; střet neurotického Američana s italskou rodinou, kde otec je funebrák a syn levičáckej právník, to je jeden allenovský gag za druhým. Škoda jen, že chybí lehce údernější závěr, docela by tomu slušel. A příběh Eisenberga, Ellen Pageové a Aleca Baldwina, to je klasická allenovská historka o fatálních, přitažlivých, ale nestálých kráskách, kterou Woody vyprávěl už mockrát - a opět je skvělá, jen lehce zkratkovitá. Ale proč ne? I když vybrat si Ellen Pagevou jako femme fatale nebyl nejlepší nápad, existují přitažlivější herečky, nakonec i moje společnice v kině byla daleko krásnější. Po filmu jsem měl neskutečnou chuť jít se toulat římskými uličkami nebo si aspoň dát nějaké italské víno - to první kupodivu nevyšlo, to druhé už ano - a zakončit tak nádherný římský woodyallenovský večer. I když maličko slabších pět hvězdiček, pořád je to za pět. (02.08.2012)

Poslední film, který režíroval Woody Allen a který jsem ještě neviděl a on to zrovna musí být jeden z jeho nejslabších… To Rome with Love začíná slibně, několik příběhů, hodně sympatický casting (i když nevím, kde vzali, že zrovna Ellen Page je holka, do které se každý chlap zamiluje, fakt tu herečku mám rád a líbí se mi, ale zrovna do téhle role by se mi hodila např. Jennifer Lawrence, ale to je můj subjektivní pocit) a hlavně jedno z nejkrásnějších měst na světě v hlavní roli. Člověk by si řekl, co se může pokazit? Odpověď je vše, pokud budete riskovat, jako Woody, se stylem vyprávění. Nejde ani o to, že by ty příběhy nebyly zajímavé, ony jsou, ale nepůsobí kompaktně jako celek a na konci ve vás zbude takový nemastný neslaný pocit, že tohle mohl natočit prakticky kdokoliv a možná i lépe. Za pár vtipných momentů (zpěvák ve sprše) a casting (Penélope je prostě zlatíčko) budu ještě mírný a dám 50 %. (23.01.2013)

Ve filmu Do Říma s láskou bloumá režisér věčným městem bezcílně, a co hůř, pokouší se o satiru. Do kulisy autor zasadil v podstatě nanicovaté leporelo několika vztahů s banálním vypravěčským rámcem . Ovšem kaleidoskop postav s více méně rovnocenným prostorem způsobí, že jsem k žádné z nich blíže se nepřimknul. Nutno ale uznat, že konverzační bonmoty Allen stále napsat umí. A naštěstí hodně zachraňuje Cruzová, jež se po snímku Volver snad ještě více přiblížila živočišné samozřejmosti sex-appealu Sophie Lorenové. (19.05.2020)

Americká turistka, márne hľadajúca fontánu Di Trevi. Ľavicový právnik, vždy ochotný pomôcť. Vzniká tak prvý pár. Aj prvá poviedka. Dôležitú úlohu v nej zohrávajú otcovia mladých snúbencov. Na jednej strane americký, hypochondrický divadelný a operný režisér, a na strane druhej majiteľ pohrebného ústavu, ktorého koníčkom je spev operných árií pri sprchovaní. Druhá poviedka je o páre, ktorý prichádza do Ríma nájsť nové perspektívy a azda aj nové profesijné príležitosti. Všetko im zamotá príchod nevolanej (no niekým zaplatenej) kurtizány na izbu mladého muža. Prichádza zľahka odená práve v momente, kedy je tento v spodnom prádle a jeho žena išla do kaderníctva. Vzápätí za prostitútkou vtrhnú do izby mladíkovi veľmi konzervatívni príbuzní. Manželka sa popri hľadaní salónu krásy zapletie so známym hercom aj hotelovým lupičom. Tretia poviedka sa nesie v znamení ustáleného partnerského páru, ktorý navštívi na ženino pozvanie jej sexuálne atraktívna priateľka. Ľady sa trhajú, partner neodolá vášni, napriek upozorneniam staršieho Američana, presne odhaľujúcemu zvody sexuchtivej, no neveľmi stálej kamarátky - herečky. No a napokon tu je obyčajný, predvídateľný úradník, ktorý si načas užije nečakanej mediálnej slávy, typickej prívalom superprimitívnych otázok a skenovaním intímneho súkromia. Týpek si vďaka tomu v posteli užije zopár atraktívnych mileniek, aby sa po presune slávy na inú persónu opäť spokojne vrátil k rodine.  Nenáročná poviedková rímska jazda. Ukazujúca, že v Ríme popustí skoro každý uzdu svojím vášňam. Chlípnosti sa totiž v Ríme po tisícročia úspešne darí. Celok je dôsledne hudobne zaštítený typickými italo motívmi, odkláňajúci sa od allenovsky typickej jazzovej jazdy. Za mňa spokojnosť. Veď cieľom nebolo urobiť nejakú sofistikovanú záležitosť, ale odľahčenú taliansku komédiu. 70%. (07.07.2021)