Anna Karenina

Žádná těžkopádná adaptace těžkopádného románu se naštěstí nekoná. Anna Karenina je díky Joe Wrightovi ohromně hravý počin, který si z předlohy vybírá to nejdůležitější, ani na minutu nenudí a minimálně první polovinu nutí diváka všechnu tu vizuální vynalézavost sledovat s úsměvem. Herecké výkony v čele s Keirou Knightley a Judem Lawem bez nejmenší chybičky (Vronský na mě vždycky působil velice slizce, takže i toho nesympatického panáka jsem vlastně uvítal), kostýmy, dekorace, hudba... Všechno perfektní. Spousta doslova a do písmene nezapomenutelných scén, které chci rozhodně vidět znovu. (12.01.2013)

Divadelný úvod som v pohode bral tak ako je, lenže po niekoľkých minútach toho bolo viac, ako som čakal a začal som mať zvláštny pocit, že tentoraz som šliapol poriadne vedľa a že pozerám nejaký divadelný prepis. Až neskôr, keď sa film rozbehol a začali ma zaujímať postavy a ich vzťahy, som tie sekundové prechody medzi scénami ocenil. K záveru som bol nakoniec celkom spokojný a uznávam, že ten vizuálne nablýskaný režisérov pohľad má čosi do seba. Napriek tomu dávam prednosť reálu a radšej by som Kareninu videl ako rozsiahlu ságu v štýle veľkofilmu Doktor Živago. 70%. (05.05.2013)

A tak ono to nakonec nebylo o té naší překladatelce... No ale nevadí, budeme tedy hodnotit historickou sondu do rozervaných srdcí ruských. Po jejím skončení jsem měl chuť smotat promítací plátno, obejmout ho a dát mu pusu, protože ta vizuální exhibice v prolínání všeho, co jen prolnout lze, ta byla na dvacet bodů z deseti. Především díky nápaditému provedení jsem měl pocit, že po dlouhé době sleduji něco víc než jen další frašku podepřenou o reálnou předlohu, za což jsem rád a milé Keiře posílám pusu na čelo, aby nebylo smutná z toho, jak tu o ní někteří mluví. (30.12.2012)

Nemôžem si pomôcť. Mne sa K. Knightley do romantických drám v historickom prostredí vôbec nehodí. A v prípade Anny Kareniny to platí dvojnásobne. Nesadla mi ani forma a koncepcia réžie s polodivadelným stvárnením. Tri hviezdy dávam za kostýmy a hlavne za samotný príbeh, ktorý ako iste každý vie, patrí medzi tie lepšie. 60/100 (29.05.2015)

Tešila som sa na Petrohrad a Moskvu. Miesto toho som sa ocitla v divadle. Ale chýbali mi iba do plesu. Lebo všetko bolo v tanci, v pohľadoch, zvukoch. Tak dávno milujem Kareninu a tak dávno so ju nečítala. Nikdy pre mňa nevyzerala ako Keira, ale dnes ňou bola. Cítila som jej vzrušenie rovnako, ako jej zúfalstvo. Pretože odkedy stretla Vronského, už nič nebolo bežné. Celý jej život sa zrazu odohrával na hranách a pri mantineloch. Tak blízko divákov, túžiacich po klebietkach. Ale len to určitej miery. Pretože je prípustné porušiť zákon, ale nie pravidlá. To chápu všetci - okrem Karenina. Svet však nemôže byť plný svätcov. Užila som si každú minútu! (12.12.2012)