Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. ()
V rovnakom duchu, ako Jan Hus, avšak veľkolepejšie natočené. Jana Žižku môžeme nazvať skutočným historickým veľkofilmom. Napriek ideologickosti a vzletným rečiam mi dej pripadal realistickejšie podaný, ako prvá časť trilógie a najmä s lepším tempom, keď sa dialógy pravidelne striedajú s masovými scénami (vedie "párty" na radnici). Kto videl Alexandra Nevského, toho poteší, poprípade naštve odkaz na lámanie ľadovcov v podobe "neviditeľného" bahna. Samotná postava Žižku je trochu menej majestátnejšie podaná, ako by sa asi slušalo, čo ale nie je tak úplne na škodu, keďže sme zvyknutí na vyšportovaných krásnych vodcov ľudu, ktorých vzhľad skutočnosti odpovedal menej. ()
Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul. Nemám větších námitek.85% ()
Na dobu vzniku je to povedený historický film v čele s nezapomenutelným Žižkou Zdeňka Štěpánka. Bez dějepisných nepřesností a politického agitátorství , by tento film nespatřil světlo světa. Proto by se měly za a) přehlížet a nebo za b) nikdy více na film nekoukat. Sama za sebe volím variantu a) ()
Ne tak dějově sevřený, ne tak silný a především ne tak burcující je druhý díl husitské trilogie. Sled událostí se rozbíhal jen pozvolna a přiznám se, že jsem se občas ve vyprávění ztrácel. Snaha scénáře postihnout hnutí v celé jeho šíři je nejen marná, ale i neúčelná. O historické něvěrohodnosti nemluvě. Dobrý dojem ve mě zanechaly jen jednotlivé scény, především závěrečná bitva a konkrétně útok těžké jízdy. Něco takového se už dnes vidí jen v CGI. Choreografie soubojů je ovšem prachmizerná. V téhle disciplíně by Vávra prohrál s téměř libovolným filmem žánru meče a sandálů. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (25)
- Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty. (Nick321)
- V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005). (sator)
- Cepy, sudlice, palcáty, kameny, balvany i klády byly vyrobeny z latexu. (M.B)
Reklama