Menu

YES, CHEF!!!Je snímek The Menu opravdu vydařeným mixem všech kvalitních ingrediencí nebo dostanete zkaženou rybu a uschlé brambory? S čistou hlavou, plným žaludkem a filmovým uspokojením, mohu napsat, že je to ta první možnost. Příběh nás zavede na odlehlý ostrov, kde jsou speciální hosté pozvání na degustační zážitek v restauraci, kterou vede vážený šéfkuchař s tváří Voldemorta. Pardon, Ralpha Fiennese. Jak hosté a i diváci postupně zjišťují, tento večer nebude jen o ochutnávání celých ekosystémů a gastronomických perel. Upozornění!!! V první řadě se nejedná o horor. O tento žánr se snímek opře lehce listy květáku. Převážně zde máme parádní Thriller, který dokáže diváka znepokojit, překvapit i rozesmát. Hlavním tahákem filmu jsou postavy. V popředí už výše zmiňovaný Fiennes, jenž je zde v poloze, na kterou nejsem zvyklý. Jeho Slawik má charismatu na rozdávání, dokáže být stejně tak znepokojující jako sympatický a jeho tlesknutí dokáže vyvolat menší migrénu. V další řadě je Anya Taylor-Joy (Tuhle slečnu platonicky miluji), která je dokonalá snad v každém filmu. I tady projevuje své herecké nadání a dosvědčuje akorát, že zvládne zahrát cokoliv. Kdykoliv promluví, místnost i kino patří jí! Posledním hlavním tahounem je Nicholas Hoult, který zde hraje postavu, s níž byste na pivo úplně nešly. Samozřejmě je zde postav více a každá z nich má své charisma, dějový oblouk a herce, které určitě znáte. Plusové body dostává hlavně hra s divákem. Příběhově totiž dokáže film předat momenty, kterými jasně změní chod atmosféry i nálady. Takových scén je tady požehnaně a divák spolu s hosty neví, co ho čeká dál. Kam to povede a jak to skončí. Zaskočený jsem byl nejednou. Ve finále se tak jedná o příjemnou, žánrovou jednohubku, která sbírá body za zpracování, casting, scénář a příjemné dějové kličky. Tohle Menu si rád objednám někdy znovu. (22.11.2022)

Zbytočne vyhypovaná filmová jednohubka, ktorá síce pohladila chuťové poháriky filmového konzumenta, ale nakoniec ho nechala odísť hladného a nenasýteného. Trailer sľuboval totálne odlišné smerovanie príbehu, a aj keď vo svojej podstate mieril niekam medzi satiru spoločnosti, iróniu osudu a príbeh netradičnej psychopatickej analýze jednotlivca, musím povedať, že do čierneho sa netrafil ani v jednom. Skvelí herci, občas nejaký ten fajn zvrat a scéna, nedokážu zaplátať chuťovo mdlý príbeh a jeho skvelú pointu, ktorú tvorcovia naservírovali v prvej polovici. Potom film stratil gustióznosť a režisér už len prežúval to isté sústo až do konca a snažil sa nájsť pôvodné ingrediencie. Je to škoda, čakal som michelinský filmový zážitok, no po skončení filmu si budem musieť dať zavolať manažéra. 55%. (14.05.2023)

Perfektne servírované jedlá a mrazivý šéf Julian Slowik hraný perfektným Ralphom Fiennesom tvoria skvelú gastronomicko-filmovú kombináciu. Celý čas som však očakával, že jednotlivé chody vedú k niečomu veľkolepejšiemu, a každý hosť bude mať ´výnimočný dôvod, pre ktorý má byť potrestaný, a tak ma záver trochu sklamal. Slabšie štyri hviezdy. (30.01.2023)

Menu v součtu působí jako řádně připravená a sofistikovaná série chodů, která sice v součtu filmové chuťové pohárky úplně nepoznamená, přesto se v součtu jedná dost možná o jeden z nejzábavnějších filmů roku i jeden z nejpůsobivějších hororových thrillerů roku. Po celkovém zhlédnutí se vlastně nikdy nedokáže plně vypnout myšlenka nad tím, co by s podobným námětem zvládli udělat Yorgos Lanthimos, Ari Aster či Ruben Östlund, Mark Mylod ovšem dodal dostatečně sofistikovanou rýpavou satiru, která by nemusela nutně nechat chladného ani gastronomického laika.... (17.11.2022)

[65%] Viděno v kině v rámci CSFD projekce. Trailer na tento film mě moc nezaujal, ale nakonec jsem přeci jen vyrazil. Krom toho jsem na CSFD projekci nebyl dlouho, takže tak. A nyní k věci. Jak se mi to vlastně líbilo? No, zpočátku mě prvních asi 20-30 min těžce nebavilo. Pozoroval jsem všelijaká jídla o kterých jsem nikdy neslyšel a celkově mě postavy na začátku nebavily. Jenže pak se to naštěstí začalo rozjíždět, Ralph Fiennes mě jako „Voldemort“ v kuchyni – šéfkuchař začal bavit, a to až do konce. Prostě ujetého psychouše zahrál na výbornou. I ta Anya Taylor-Joy mě docela bavila, zejména ve finále. Ostatní herci tak nějak průměr. Od tohoto snímku jsem nic extra neočekával, říkal jsem si, jak moc to ujeté bylo. Zde to naštěstí bylo pitomé takovým způsobem, že mě to docela i bavilo – myslím tím, že jsem se párkrát zasmál. Krvavé to bylo tak akorát, žádná velká nechuťárna tam nebyla, čekal jsem, že to bude ještě víc, ostřejší, ale neva. Dějově je to takové nemastné, neslané, vlastně mě nic nepřekvapilo, žádné velké zvraty ani nijak působivější pointa na konci. Samozřejmě krom skvělého slovního zúčtování Taylor-Joy vs Fiennes, kdy jí „Voldemort“ připravil konečně pokrm, který jí i chutnal – klasický cheesburger. Jenže měla tak velké oči, že si ho musela nechat zabalit s sebou. Haha. Nicméně, pohoršen z filmu až tak nejsem, pecka to není, a hlavně je škoda, že to nebylo víc postavy a dějem hlubší a trochu inteligentnější. Do takových, když to přeženu slovně Tarantinovek či trochu podobně vzdálených filmů to má hodně daleko. Takže konec vyjde do ztracena. Ale jak říkám, já se bavil, nenudil jsem se teda krom toho zdlouhavého úvodu; zasmál jsem se, a hlavně si film udržel mou pozornost díky šéfkuchaři Fiennesovi. Mé kamarádce se to vedle mě v kině líbilo asi o dost méně, jak mi cestou v dopravě domů se smíchem opakovala, ale co už. Haha. (16.11.2022)