U konce s dechem

Jestliže se v Chabrolově rané klasice francouzské nové vlny Na dva západy Belmondo prezentoval zajímavou rebelantskou postavou, nemilosrdně kritizující a usvědčující starý buržoazní svět, jednalo se v tomto případě o Laszlo Kovacse sympatického, a přes některé mouchy rozhodně životného a přinášejícího naději do budoucna. Jean-Luc Godard svět viděl o dost složitěji a jeho stejnojmenný Laszlo Kovacs (v tomto případě se jedná navíc o druhou identitu, symbolizující přetvářku a nejednoznačnost) je sice sympaťák, milý rebel a optimista do morku kosti - jenomže jasnou alternativu do budoucna nenabízí, vlastně mu na tom ani nezáleží. Ač se v mnoha znacích jedná o typického antihrdinu, Belmondo tu nepůsobí ironickým ani karikujícím dojmem. Je životný a pravdivý ažaž. Dech mu dojít musí a poslední charakteristická otázka "Co je to sviňárna?" celkem jasně říká, co chtěl Godard filmem říci, a co ne. (11.10.2006)

Ještě v dobách, než se proslavil jako drsný detektiv, šarmantní dobrodruch a hlavně neuvěřitelný kaskadér zahrál si Belmondo cynického mladíka prchajícího před zákonem. Příběh je sice svým způsobem o ničem a film nemá žádnou gradaci nebo něco co by ho hnalo kupředu ale díky Belmondovi, který je od svých novějších hrdinů k nerozeznání je film lahůdkou, která sice nezachutná všem ale náročnější diváky jistě potěší. (15.11.2009)

Geniální film, který je i po padesáti letech tak svěží, jako by byl natočen včera. Režisér se absolutně nevěnuje vysvětlování podrobností. Nepotřebuje obhajovat svůj příběh konstruováním pravděpodobností. Prostě jen pomocí dynamického střihu, nebo spíše a přesněji, pomocí velmi volné vazby jednotlivých záběrů, které ovšem samy o sobě mohou být i poměrně dlouhé a statické, vypráví příběh. Činí tak pomocí nesmírně poutavé ruční kamery, která těkavě a zdánlivě zcela nahodile a reportážně snímá scénu, pomocí zcela přirozeného a nehledaného herectví, pomocí reálných zvuků a ruchů, ulice, pomocí drobných etud ta téma zcela banálních situací, jakými je zapálení cigarety či zakoupení novin skládá příběh dílek po dílku. Obrovské přirozenosti filmu svědčí i živelné kombinování angličtiny a francouzštiny s anglickým přízvukem v projevu Jean Seberg. Podobně přirozený a nenucený je i herecký projev J. P. Belmonda. Pro ty, kteří jej znají jen jako onoho rošťáka z populárních komedií musí být tato poloha nepochybě nesmírně překvapivá. Přirozenosti kupodivu pranic neubírá ani výborná jazzová hudba, která celý snímek rámuje, dodává mu eleganci a podtrhuje lehkost. Jednoduše geniální film... Ještě malé upozornění na závěr. Máte-li možnost, rozhodně se na něj podívejte v originále s titulky. Český dabing je tradičně špatný a přestárlý hlas Jiřího Krampola mohl pro mladistvého Belmonda zvolit snad pouze člověk bez jakékoli špetky soudnosti v těle... Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, Pohrobek (07.01.2010)

Belmondo v roli toho největšího filmového drsňáka zdobí dílko, které je naprosto neamerické, obzvlášť velmi vtipné dialogy (-jsem těhotná - říkal jsem ti, že si máš dávat pozor --- to v americkém filmu neuslyšíte) a které i 45 let po svém natočení zaujme a nenudí. 90% To nejlepší co jsem viděl na LFŠ v Uherském Hradišti 2005 (13.08.2005)

Tomuhle filmu asi nejde dát míň než 5. Jak známo, znamenal v dějinách kinematografie revoluci a nástup Nové vlny. I po letech přetéká inovacemi. Od kamery, přes scénář, až po střihy, všechno je nesmírně progresivní. Jen škoda, že je ten film všude tak omílaný, takže znám jeho pointu. Ale i tak je to lahůdka. (10.01.2007)