Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Režie:
Ridley ScottScénář:
David ScarpaKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Martin PhippsHrají:
Joaquin Phoenix, Vanessa Kirby, Tahar Rahim, Rupert Everett, Mark Bonnar, Paul Rhys, Ben Miles, Ludivine Sagnier, Edouard Philipponnat, Miles Jupp (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Epické drama zachycuje život francouzského císaře Napoleona Bonaparte, jeho vzestup k moci a vztah k životní lásce Josephine, a ukazuje jeho vizionářské vojenské a politické taktiky na pozadí nejdynamičtějších bitevních scén jaké kdy byly natočeny. (Falcon)
Recenze (562)
Nikoliv o něco slabší než Gladiator (jak jsme doufali), ale pouze o něco lepší než Robin Hood (bohužel). Úryvky z historických etap Napoleonova kariérního vzestupu a “dobývání světa”, komorně prokládané vztahem s ženou jeho života. Film baví herci a občasnou bitvou, ale vnitřně je odtažitý až nijaký, bez zájmu nebo schopnosti najít v Napoleonovi osobnostní rysy, na kterých by mohl budovat psychologii jeho příběhu a nějakou myšlenku. Ani nevyužívá možností jeho osobní konfrontace s vedlejšími postavami, které právě mohli vyprávění naplnit hutným obsahem. A Napoleonův milostný vztah, kterému je věnována značná pozornost, zůstává chladný a divákem neprocítěný. Zakázkově rutinní vyprávění vzbuzuje obavy, že delší režisérská verze bude sice informačně obsažnější, ale stejně bez duše. První historický film Ridleyho Scotta bez hudební identity. ()
FAN-TAS-TI-CKÉ a VEL-KO-LE-PÉ tři bitvy, naprosto úžasný Žakím v roli preqelu k Hitlerovi a parádní výprava. Ale co z toho, když bitvy zabírají ze 158 minut zhruba 38 a zbytek je naprosto unylá scénáristická mrdka, co neví, jestli být nudným, kinderhistorickým a holyúdsky zkresleným klipovým životopisem nebo zasranou nezáživnou telenovelou. Rydly, Rydly! Fuckt nechápu, proč ve své pozici musíš sem tam točit podle popsaných hajzlpapírů profesionálního nudila Skarpy, který evidentně měl zrovna příušnice, když se ve škole braly dramatizace, invence a záživnost dialogů. A já, tupoun, jsem si z přívěsu málem uhnal tenisový loket a těšil jsem se snad víc než sbormistr Kulínský na hudební tábor. A čeho jsem se dočkal? Dvou hodin narkoleptické napoleonské manželské poradny, Slavkova málem někde v Alpách, kam jezdí Brňáci lyžovat, Moskvy s debilně amatérsky přimalovanou oblohou, hudby vykradené z Kmotra a posmrtné kástingové dehonestace na svou dobu těžké vulvy dei Josefíny obskurně odpornou Prasovanesou. Inu což, tenhle politováníhodný incident zatím uzavřu notně krpatou trojkou za ty parádní bitvičky a z úcty k Rydlymu, který v pětaosmdesáti stále udrží nejen moč, ale i megalomanskou velkoprodukci. A rozhodně si počkám na tu avízovanou čtyř a půl hodinovou Vojnu a mír, kde Rydly nemusel vystřihovat dečky pro kinomentály, v naději, že odstraněný matroš jsou jen bitvy či záživné historické události a žádná další bestiálně nekrotizující rodinná terapie korsického zkutra. ()
Kino sestřih dopadl tak, jak asi musel - jako zcela očividně nekompletní fragment rozsáhlejšího díla. Těžko jej hodnotit, je to jako číst román a přeskakovat vždy po deseti stránkách. To, co v kino sestřihu je, je fajn, ale neslévá se to v komplexní zážitek. Je tam Napoleonův osobní život, jsou tam bitvy, ale zcela vypadla "politika" mezi nimi, takže člověk vlastně neví, proč k té které bitvě dochází. ()
No já asi budu mít jiný hodnocení nyní pro verzi, která je v kině a jiný pro réžisérskou, kterou snad také uvidím, protože..... Ano, film je opravdu výborná kvalitní profi práce, Z hlediska velkolepých válečných scén, považuji Ridleyho asi za nejlepšího režiséra vůbec. Bitva u Slavkova působí opravdu jako střet tří velkých armád, tedy velkolepě, choreograficky se mě líbila nejvíce u Waterloo a v opravodvosti ta v Toulonu. Problém mám však se scénářem, absolutně mě nedokáže zformovat postavy. Napoleon je prostě nějakej, chodí, koulí očima občas mávne rukou, stojí a občas něco řekne. Není tam vůbec žádný dialogově silní místo, které by mě s ním seznamilo, které by mě představilo dobu, vedlejší postavy, ta politická část mě tam hodně chybí. Hodně času věnuje film vztahu Napoleona s Josephine, ale ten jsem nepobral vůbec, jejich vztah na mě působil chladně, odtažitě, neviděl jsem tam ani lásku a city, ale ani vášeň a přitažlivost, vrcholem bylo, když Napík přišel za Josephine do pokoje začal říkat "ma-ma-ma-ma" a Josephina reagoval "tak pojď" a vyšpuli prdelku. To teda u Napoleonů v ložnici docela težká nuda. A to bylo v ostrým kontrastu s dopisy, které byly plné citu a lásky. Ano film je pro velký plátno, Ridley ho umí využít, umí točit, kamera skvělá, ale ten příběh v podobě pro kina působí až příliš zkratkovitě. ()
Rimmer by možná táhnul Evropou s největším generálem všech dob a kosil Belgičany, ale já tuším defraudaci vstupného do kina, které jsem se i přes bídné ohlasy rozhodl obětovat. Vizuálně to má i v šestaosmdesáti Scott pořád v ruce, a přistihl jsem se při myšlence, kdo tohle jednou točit bude, až Ridley nebude. Jenže podobných myšlenkových úniků od filmu přibývalo víc a víc, většinou do hodin dějepisu, kdy jsem se marně snažil vzpomenout na příčiny, proč obránci republiky zničehonic přistane na hlavě královská koruna, nebo kdy stačila jedna večeře a jeden dopis k návratu z Elby. Bitvy vtahují jako málokde. Čert vem dějepisnou přesnost, protože když u Slavkova začne praskat led, jdete pod vodu společně s kaskadéry, zatímco u Waterloo cítíte totální zmar a zkázu, ze které je vám až fyzicky špatně. Jenže místo více bitevních tažení, více Napoleonovy egoisticky-maniakální cesty, která rozvracela Evropu, se naprosto nesmyslně toká s Josefínou, přičemž shrnout jejich vztah v dopisech [idea© by ywett_a] by ulehčilo stopáži ve prospěch výše zmíněného. Slíbená čtyřhodinovka na streamu mě nechává chladným, jednak je to podraz na diváka, a taky asi nemám sílu sledovat cringe vztah dvou lidí, kde se k sexu láká nadrženým ržáním, zatímco druhá strana si stěžuje na čerstvě upravené vlasy. ()
Vlastně se mi to neříká úplně snadno, ale i když je, co se týče výpravnosti, Napoleon naprosto klasický film Ridleyeho Scotta, na víc, jak na tři hvězdičky to prostě nevidím. A problém je asi hlavně ve scénáři. Zatímco první skoro hodinu jsem vlastně vůbec nechápal, co se na scéně děje za politické machinace a jak se vlastně Bonaparte na ten trůn dostal, tak ve druhé polovině Ridley klouzal už jen po povrchu a ukazoval ty nejzásadnější momenty slavného vojevůdce střihnuté s momentky ze života Napoleona a jeho divy Pepičky. Po technické stránce ale pecka. Tu bitevní vřavu podle mě nedokáže nikdo tak dokonale ztvárnit jako právě Ridley. Jen možná škoda, že se do Slavkova nejel podívat osobně. Možná by pak tu bitvu položil do prostoru, který je uvěřitelnější, než ty kopce, které tam jsou. Jinak ale nemám výtek. Chtěl bych v 85 letech mít tolik energie jako Ridley, který s prstem v nose natáčí tyto výpravné příběhy, na které dnešní režiséři ani nemají. ()
Rozpočet $200miliónov║ Tržby USA $61,524,375║ Tržby Celosvetovo $220,901,419▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Veľmi skratkovité, dejovo skôr chladno podané, nepútave. Postavy nezaujímavé, povrchne vykreslené. Phoenix vízorovo dobre vybraní ale aj tak nedokáže patrične strhnúť, skôr tam dáva jeho klasické psycho úškrnky. Ridley Scott sa týmto moc nepredviedol, okrem vizuálu a výpravnych bitiek moc nezaujal. Musím len dúfať že DC verzia bude zrozumiteľnejsia a hlavne o niečo pútavejšia. Tento rok bohužial moc nevychádza a kvalita nám uteká kto vie kam. /videl v kine: 65%/ ()
Docela bolest a zklamání. Ridley pořád umí bitvy na jedničku s hvězdičkou (Waterloo je epic!), ale jinak posílá do kin jen dvouapůlhodinové leporelo Napoleonova život pro hodiny dějepisu. Dvě hlavní postavy jsou ploché až běda (jiné postavy mimochodem skoro neexistují), něco jako napětí nečekejte a velká část scén se spíš než historickému dramatu blíží polobizarní komedii (sestříhané tažení do Ruska je skoro materiál do Saturday Night Live). Chápu, že jde o extrémně zredukovanou kinoverzi, kde se holt musí nevybíravě sprintovat. V téhle podobě je však Napoleon spíš průměrnou ostudou než filmovou událostí, v níž by se člověk "geniálnímu rebelovi" dostal pod kůži. Snad to zázračně spasí režisérská verze, tohle proboha nemohl být Ridleyho původní záměr. ()
Ridley Scott ke svému protagonistovi rozhodně není přehnaně uctivý, a tak Napoleonovy nezralé výjevy občas působí až nečekaně směšně. Tenhle podvratný pohled však přece jen není rozehraný tak suverénně, jak by bylo ideální. Neustálé a velmi překotné prolínání Napoleonova nejednoznačného vztahu s Joséphine a vojenských tažení brání tomu, abychom si jednu či druhou linku užili naplno. Nepomáhá tomu ani nečitelnost obou hlavních postav, jejichž motivacemi a vnitřními pohnutkami si divák většinu času nemůže být vůbec jistý. Na vině je zřejmě sestřih pro kina, který je svou zkratkovitostí místy až nepřehledný. Občas zavaluje historickými detaily, jindy se dopouští extrémních zjednodušení. Spousta momentů působí, že ve Scottově vysněné, čtyři a půl hodiny trvající verzi budou dostatečně vysvětleny, zde si však musíme vystačit s až přílišnou překotností. Spousta vedlejších postav se objeví, vypadá důležitě, a vzápětí zase zmizí, stejně tak leckteré dílčí epizodky vyšumí do ztracena. Což je škoda, ale zase je nutné uznat, že navzdory už tak nemalé stopáži tenhle střih rozhodně nenudí. Bitvy u Slavkova a Waterloo jsou vtahující, i když rozdíly v mimice Joaquina Phoenixe jsou možná až zbytečně minimalistické na to, abychom mezi nimi z hlediska hlavní postavy viděli zásadní rozdíl. Ale budiž. Napoleon je rozhodně v mnoha ohledech zábavný a zajímavý, za soudržnější výsledek bych se ale nezlobil. Tak možná v oné gargantuovské verzi… ()
Napoleon Ridleyho Scotta je bohužel mnohem více nudný blockbuster než zajímavý historický velkofilm, to se ale u tohoto režiséra dalo očekávat, přesto to při sledování takového díla zamrzí, jak dobře je to zrežírované a natočené, ale jak špatně a nesourodě je to napsané...problém tkví ve scénáři... ()
„JSI JEN TYRAN, CO BEZE MĚ NENÍ NIC!…“ Historickej velkofilm… Velkofilm? Prostě dvě a půl hodiny dějepisu (s celkem otravným vypravěčem). Nebejt těch dvou bitev, je to dobová vztahovka jak vyšitá. Takhle to je vztahovka taky, ale aspoň je co pochválit. Ale kdo ví… možná takhle nudně Napoleonův život vypadal. (Tvl… ještě že nevznikla Directors Cut!) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Pracovní název filmu byl Kitbag. Jde o reakci na rčení, že „v tašce každého vojáka se skrývá generálská hůl“. 2.) Ridley Scott plánoval režisérskou verzi v dělce 4 hodin a deseti minut. Později od tohoto plánu ustoupil. 3.) Thx za titule „Jozef Ferencz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Že Phoenix si jede svého standardního necharismatického mamlase, přestože Commodus úplně identickou výrazovou polohou ukazoval, jak podobní lidi nejsou schopní přesvědčit ani hrobníka, aby je odvez na skládku, nechápu, ale nějakej účel to, hádám, mít muselo. Že Josefína byla ve skutečnosti o šest, nikoli jeden rok starší a obsazením Phoenix & Kirbyová ten aspekt Napoleon the MILF Chaser zanikl úplně, ořvu jako zločin z nenávisti, ale holt ne každej může mít můj vytříbenej vkus. Že Slavkov je mrdnutej někde na Bajkalu uprostřed Pamíru, hele, východní Evropa, viděl to tam někdy někdo, já teda ne. Že film o vojevůdci, kde podstatnou část tvoří řežby, neobsahuje žádný strategizování, a jak se co vyvíjí, pozná člověk leda z triumfální/tragický hudby, to samý v podstatě totální absence politikaření, protože v tom filmu jsou pořádně jen dva lidi, nu což, intimní osobní portrét. Že nejvíc Scotta evidentně zajímala Josefína coby zocelená přeživší, která vedle sebe se zatnutými zuby snáší prchlivého čuráka, je fajn, jen tam v tom až moc zavazej ty řežby, ale co, bohatá tapisérie, neasi. Že válka špatný a nedosazujme prosím do role tatíčků charismatický tyrany, je krásný téma, jen by bylo radno zpracovat ho jinak než závěrečným titulkem, ovšem Scott zjevně z diváka nechtěl dělat blba. Že ale když se to všechno sečte, já vlastně vůbec nevím, proč Napoleon Scotta fascinuje natolik, aby o něm cokoli točil, je imho už malinko blbý. ()
Ridley Scott a další historický zářez tentokrát si vybral historickou ikonu Napoleóna a dle ukázek se čekal adept na film roku, to však dle aktuálního hodnocení 72% rozhodně nebude a i já jsem čekal určitě více, ale pořád jde o velkovou filmovou a žánrovou událost, jelikož enormních historických filmů moc nemáme ( když se už nějaký objeví, tak většinou bez bitev), takže za tohle Scottovi děkuji, jen zkrátka film hodně trpí zkrácenou verzí ( filmu by prospělo rozdělení na 2 filmy), protože i 4 a půl hodinová stopáž si myslím, že nedokáže úplně udržet pozornost. Joaquin Phoenix je samozřejmě výborný, podává skvělý herecký výkon a sekunduje i Vanessa Kirby, zbytek postav tu překvapivě nemá moc co hrát, mají tu mini role a nikdo další už nedokáže na tak malém prostoru zaujmout. Výpravně a řemeslně samozřejmě špička, to co film historicky předkládá se zdá být věrné ( tradice - korunování, svatba,test otcovství super!), bitvy jsou jen tři a mohly být delší ( což určitě budou v prodloužené verzi) a nejvíce mne zaujala bitva u Waterloo, kde potěšila strategie a taktiky. Samotný boj až tak strhující není, je to sice velkolepé, ale chybělo mi tu pořádné gore, špinavost i bezútěšná atmosféra, není to zkrátka taková rubačka jak s rytíři nebo vikingy. ( Alespoň zaujala jedna boží gore scéna s koněm hned v úvodu, to bylo over the top), zkrátka viděl jsem lepší, ale jsem rád i za tohle. Politika je tu řešena poměrně rychle, na žádný velký intriky tu bohužel nedojde a co zamrzí nejvíc, že tu úplně absentují emoce, ten film s divákem nic moc nedělá ( vztah Napoleona s Josephine je chladný) a chybí mi tu vyloženě nějaký wow zapamatovatelný moment. Sice jsem se bavil výborně, ten film si drží pozornost po celé 2 a půl hodiny ( možná mě to bavilo i více než Oppenheimer), a je to určitě lepší než Fincherův Killer a Scorceseho zabijáky jsem sice ještě neviděl, ale těm už vůbec nevěřím, že si stopáž obhájí. Uvidíme co, prodloužená verze a byť to není film roku, pořád jde o nadprůměrnou podívanou, která si velké plátno zaslouží. 75% ()
// Napoleon z rychlíku. To nejzásadnější z jeho a Josephina života tu asi je, ale dějiny, zejména dění ve Francii, Scott podal velmi zkratkovitě. Dobrá zpráva je, že bitvy fungují parádně, zejména Slavkov, a jakmile se snímek překlopí do své druhé poloviny, je to nakonec i poměrně vtahující biografie s opět jednou skvělým Phoenixem. 270minutovej sestřih bude jistě zajímavej, ale dřív jak za rok ho vidět nechci. 7/10 ()
Působí to jako clipshow desetidílné minisérie. Je hezké, že chce Scott dekonstruovat Napoleona, dělá to ale naprosto neorganicky. Nosným by měl být vztah s Josefínou, který je ale naprosto nerozvinutý a její postava šíleně degradovanná na smutné koukání. A je mi jedno, jestli to nějak ožije v režisérském sestřihu - Scott touhle svojí neschopností uvést film v kinech leda škodí kinematografii. Není to vyloženě katastrofální, ale rozhodně zbytné. Válečné scény nesahají těm Bondarčukovým po kotníky, ale to by mi tolik nevadilo, kdyby ten film našel "něco". ()
Všechno je to mírně chaotické a zbrklé, ale převážně to funguje a Phoenix i Kirbyová předvádějí zajímavé výkony. Epické scény jsou epické, dočkáme se překvapivého množství humoru a moc by mě zajímalo, jak se svým vyzněném liší čtyřhodinová režisérská verze od téhle. I když si nejsem jist, jestli se na ni v nejbližší době chci čtyři hodiny dívat. ()
Nacpat 30 let Napoleonovy "kariéry" do jednoho filmu je "majstrštyk", takže film zcela selhává ve vytvoření jakéhokoli dramatického oblouku. Je to jen řetězec buď více (bitvy), středně (Napoleonův nefunkční vztah) nebo méně (politika) zajímavých scén. Obávám se, že režisérská verze to nezlepší. Na Oscary max. kostýmy, vizuální efekty a výpravu, pls. ()
Scottovo Waterloo. Film, ktorý v kinoverzii až bizarným spôsobom nefunguje a to i navzdory faktu, že je patrične výpravný a bitky vcelku epické. No inak sa len urýchlene skáče zo scény do scény, jednotlivým momentom chýba zmysluplná náväznosť a zaujať nedokážu ani len postavy, kde aj Phoenix miestami pôsobí prazvláštne a vybrané scény s jeho životnou láskou balansujú vinou réžie a strihu na hrane nechcenej sebaparódie. Takto to však dopadne ak niekto očividne komplexný materiál nešikovne zoseká do celovečernej podoby a smutnú prehru tak musí aspoň čiastočne zachraňovať prísľub režisérskej verzie. ()
Pokud uplatním pohled běžného konzumního diváka nezatíženého znalostí historie, který do kina přišel na výpravný blockbuster s hvězdou v hlavní roli, kde nejde o nic menšího než osudovou lásku a je to okořeněné záběry z několika velkolepých bitev, pak můžu být přiměřeně spokojen. Masový komparz, kostýmní scény, pár vzrušujících válečných scén a děj, který dává jakýs takýs smysl. Pokud uplatním pohled filmového fanouška a ještě k tomu zájemce o historii, pak bych musel být výrazně kritičtější. Ridley selhává už v samotném záměru zachytit celý aktivní Napoleonův život. Do jednoho celovečerního filmu tak složitou osobnost v tak rozsáhlém časovém úseku při nejlepší vůli nemůžete vměstnat. Film vypadá neuvěřitelně fragmentovaně, vynechává zásadní úseky Napoleonova života a jiné směstná do jediné scény. Zásadní italské tažení, které přineslo Napoleonovi slávu a umožnilo mu závratnou politickou kariéru, odbývá snímek jedinou stručnou větou. Není vůbec čas rozvíjet jakékoliv charaktery, významné osobnosti vojenství, francouzské a evropské politiky zůstávají pouhými figurkami. Ridley nakládá s historickými fakty ve jménu své umělecké vize velmi ledabyle a čím víc toho o života Napoleona a Josefíny víte, tím víc budete trpět. Co je ale nejzásadnější, podle mého názoru chybí samotný Napoleon. Joaquin Phoenix je sice skvělý herec, ale v několika významných snímcích své kariéry byl obsazen nevhodně a Scottův film k nim bohužel patří. Muž na prahu padesátky hraje po celou dobu ve stále stejné vizáži bez omlazení, což v případě mladičkého důstojníka dělostřelectva působí nepatřičně. Opakuje se stejná chyba jako v komiksovém Jokerovi - Phoenix svého hrdinu hraje jako chcípáčka. Z Napoleona sice čiší ambice, ale tatam je jeho neuvěřitelná vitalita, charisma a bouřliváctví. Nepochopíte, čím ten sebestředný zasmušilý samotář mohl přivádět do varu své armády a strhávat davy na svou stranu. Historie líčí Napoleona a konec konců jeho vztah k ženám úplně jinak, než nám Ridley předkládá. Nelituju toho, že jsem snímek viděl na velkém plátně, ale víc jak 55 % celkového dojmu ode mě, Ridley, bohužel nedostaneš. Máš ve své kariéře i podstatně horší kousky, ale ke tvým špičkovým filmům Napoleon vzhlíží z velké vzdálenosti. Tvoje prvotina Soupeři, paradoxně též z prostředí napoleonských válek, natočená za zlomkový rozpočet, ve mě dodneška vyvolává podstatně větší úctu a zájem. Co mě zklamalo zvlášť, je choreografie bitvy o Waterloo. Existuje spoustu válečných filmů o Napoleonově éře, které jsou pro fanoušky válečné historie vděčnější a nápaditější. ()
Související novinky
Steven Spielberg se chce vrátit k mimozemšťanům
Od roku 2022, kdy Steven Spielberg představil fandům svůj Zlatým Glóbem ověnčený osobní film Fabelmanovi, jsme moc netušili, k čemu se chce jeden z nejslavnějších režisérů všech dob příště… (více)
Druhý Gladiátor byl extrémně drahý
Loňské stávky se nějak podepsaly snad na každém natáčení. A čím větší produkce, tím více studia pravděpodobně krvácela, když se práce na filmu zastavily. Své o tom ví Ridley Scott, který loni na… (více)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
Krásné svátky a PF 2024
Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)
„France, Army, Josephine..“ - možná právě takhle se dá nejlépe popsat, co byl Napoleon Bonaparte zač, a i jak se ho tvůrci snaží divákovi uchopit. Ve svém neuvěřitelném 29. celovečerním filmu se sir Ridley Scott vrací k tomu, co umí nejlépe a to historické filmy. Za svoji dlouhou režisérskou kariéru, kterou tehdy začal u reklam, než na prahu čtyřicítky navždy přesedlal na celovečerní bijáky. Všechno otevřel filmem jménem Soupeři, který spojoval dva důstojníky právě z napoleonských válek, které neustále nutil střetávat se v souboji, jen aby se nyní po více než 45 letech do této doby zase vrátil.. Už bych nevěřil, že se Ridley odhodlá k filmu jako je Napoleon, že ještě na stará kolena ukáže celému světu, že se v dnešní době pořád dají točit historické velkofilmy a to se povedlo, i když to tentokrát s Napoleonem bude složitější.. Dokázal se tak Ridleyho Napoleon zařadit mezi Bondarčukovo Waterloo a miniseriál Napoleon? Napoleon není zpovědí o jeho době, ale především o něm samém od začátku do konce, i proto film ukazuje třeba bitvu o Toulon, která nejen, že není úplně poutavá a úlohou Napoleona vybočuje se ze všech následných Napoleonových bitev, ale především tu na její úkor mohlo být něco jiného, pokud ovšem nevyprávíte právě životopisný příběh jeho osoby, v tom případě dává smysl, že ukážete událost, díky níž byl povýšen do hodnosti generála.. Tradičně mám rád to úvodní seznámení hlavních hrdinů a přesně v podobném stylu to Ridley ukázal už v Klanu Gucci, že to možná mohlo někde tady i celé začít. A i tady na bále, je první setkání Napoleona s Josefínou prostě skvělé, kdy od začátku se daří nastavit patřičně jiskřivou chemii mezi duem a možná až nečekaně brzy ukázat, že právě jejich vztah bude jádrem filmu. Samotná Vanessa Kirby, která ani původně neměla stát Bonapartemu po boku, mě tady vyloženě baví a nic proti dřívějším představitelkám téhle císařovny, ale poprvé z ní mám pocit, nejen že dokáže oslnit natolik, že je jasné, proč pro ni NB obětoval tolik, ale taky dokáže dost působivě prodávat svůj vliv na samotnou Napoleonovu osobu, i přes všechny špatnosti, které si pár mezi sebou dělá.. Škoda že to vyznívá, že Napoleon byl na vše sám, když přitom klíčových osob bylo několik, jenže když nevypráví příběh o válce v Prusku nebo nepokojích ve Španělsku, je asi pravda, že jména jako Massena nebo Davout divák nutně slyšet nemusí, i když třeba právě tahle dvojice mi vždy přišla na francouzské straně bojiště vedle Murata nejzajímavější.. Ach ano Murat, dostávám se k tomu největšímu v Napoleonských válkách a k události, která obzvlášť pro českého diváka má speciální místo – bitvě u Slavkova. Počkat, počkat bitva? Proč? No, jasně, vždyť já úplně jako samotný film zapomněl zmínit, že po událostech Velké francouzské revoluce Rakousko vyhlásilo Francii válku, protože jim popravila princeznu a navíc se Napoleon korunoval císařem, čímž dal za vznik druhého evropského císařství, čímž celou Svatou říši římskou (čti Rakousko) urazil – ano, ten obřad korunovace se Ridleymu povedl i díky ponechání Napoleonova arogantního proslovu - a s tím, že na jeho stranu se připojila jak Velká Británie, Rusko a Prusko, ani ne tak ale pro závazky k Habsburskému císaři, nýbrž z obavy o situaci ve Francii obecně.. A aby Napoleon předešel invazi těchhle spojenců do Francie, kde by mohli narušit jeho propagandou řízený režim prosperity, vyrazil on sám do střední Evropy, aby se armádami střetl. A přes řadu velkých a menších bitev se tak skutečně dostáváme až ke Slavkovu, což obzvlášť pro nás Čechy je trošku citová záležitost, když jde o určitě nejslavnější bitvu, která tady proběhla. Jen v rámci napoleonských válek jde vlastně jen o jednu z mnoha a obzvlášť z Ridleyho britského pohledu, bohužel pro nás, se nemusí legendární konflikt, který by sám mohl stačit na jeden velkolepý film, tak děsně důležitě, navíc zase pokud vyprávíte životopis o Napoleonovi a nikoli o jeho válkách.. Samotná bitva je asi nejkontroverznější moment v celém filmu a i když se to nezdá, tvůrci vlastně svým ztvárněním možná dokazují, že mají načteno mnohem víc, než se na první dobrou jeví.. Je tak skoro škoda, že po bitvě se vrací příběh jen do osobní roviny Napoleona, kde řeší problémy s otázkou dědice, kterého jako císař potřebuje pro upevnění svého postavení, ale láska Josefína mu ho zkrátka není schopna dát, což je pak důvodem pro rozvod a potencionálně otevírá tvůrcům možnost ukázat Napoleonovy milostné pletky i jinými směry (Marie Walewská, Marie Luisa..), ale to se ve vyprávění, v němž je vztah Josefíny s Napoleonem takový opěrný bod, tvůrcům prostě nehodí.. Vždy jsem měl moc rád ten Napoleonův vztah s ruským carem Alexandrem I., především pro jeho pojetí samotným carem, který bral francouzského císaře jako vládnoucí vzor a dokázali si spolu povídat i o něčem jiném než o politice. Tažení do Ruska je obecně považováno od začátku jako omyl a podcenění pověstné ruské zimy (nacisti měli z čeho čerpat), ale ono nechybělo moc a přineslo by ovoce.. Následuje uzavření nosné linky celého příběhu, tedy vztahu Napoleona a Jozefíny, tedy oznámení Hortenzie (už fakt neřešte, že zase z filmu nevíte, kdo to je) o nešťastné smrti bývalé francouzské císařovny, což je pro mě vzhledem k okolnostem a skvělému výkonu Vanessy Kirby možná nejsilnější okamžik celého příběhu a v něčem už pro mě tady film končí. Ale právě i tím dokazuje Ridleyho Napoleon, že linka o vztahu Jozefíny a Napoleona není pro film tak klíčová a jen několikrát sloužila jako jakási berlička.. A co následuje po útěku z Elby? Vídeňský kongres a na něm zmínka o Belgii (Scarpo tvl, ty máš jediný štěstí, že ty čísla v historii musí dávat po sobě smysl!).. Je trošku vidět, že už to v závěru chtějí mít tak nějak všichni za sebou. Všem je jasné, že musí přijít Waterloo, které asi vystřídalo původně hlavní linku stavěnou na vztahu Napoleona a Jozefíny.. Waterloo je přesně takové, jak bych si představoval celý film. Krásně krok po kroku, nastiňuje dokonce taktiky obou stran (představuje i třetí v záloze) a poprvé vnímá bitvu jako součást války a místo na mapě Evropy, kam může kdokoli přijít bez pozvání, poprvé mají armády aktéry zálohy (i když je paradoxně ve skutečnosti měli celou dobu v každé předešlé bitvě, jen se tím nikdo nezaobírá). No a bitva samotná? Lahůdka a poprvé skutečně jako fanoušek napoleonských válek vidím, co jsem si od filmu od začátku naivně přál. Ridley tak na závěr skutečně ukazuje, co měl v každé předchozí bitvě, anebo se na ně třeba úplně vykašlat. Navazuje na Bondarčukovo Waterloo a servíruje jednu z nejepičtějších scén v rámci Scottovi filmografie, kterou dokonce dokáže i perfektně hudebně podchytit. Bylo to tak těžké nahodit tuhle bombu? Jenže v téhle době většinu diváků Napoleon už asi ztratil a otázek, proč to nemohlo přijít už dřív je víc než dost.. Ovšem i nadále ze všech zobrazených bitev je právě Waterloo o třídu jinde a může působit jako z jiného filmu.. A jelikož, jak už jsem několikrát zopakoval jde o medailonek Napoleonovy osoby, kde je vlastně podivem, že neukazuje vojevůdcovo dětství, tak dává smysl, že film končí právě jeho smrtí na ostrově sv. Helena, a dokonce ve správné datum (kéž by to byla samozřejmost).. Není vůbec snadné se k poslednímu celovečernímu filmu mnou oblíbeného Ridleyho Scotta nějak vyjadřovat, jelikož naráží přesně na omezenost diváků, na kterou není film připraven, a i když se režisér nakonec omlouvá za všechno možné, musím mu dát za celé dílo kredit. Napoleon není vyprávěn bezchybně a už vůbec, jak by si diváci přáli, i přesto, že ten příběh by se podle mě mohl linout úplně sám. Jen na všechno musí být čas, a ten prostě ve dvou a půl hodinách není.. Původně jsem se neplánoval ke „kino-verzi“ Napoleona nějak vyjadřovat a už vůbec ne nijak obsáhle, ale když nyní samotný Ridley Scott začíná působit s vydáním svojí rozšiřující skoro dvojnásobné verzi, že na ni nikdy nedojde (vůbec nejlepší na něco lákat už před premiérou, odradit některé diváky od návštěvy kina čekajíce jen na čtyřhodinovou verzi, a pak ji v rozhovoru jen tak mezi řečí div nezrušit), musel jsem k Napoleonovi přistoupit jinak.. A i když pro mě pořád zůstává čtyřdílný Simoneaův miniseriál vrcholem životopisného zpracování francouzského vojevůdce a císaře, tak ve mně Ridleyho Napoleon rozhodně vyvolává řadu emocí, které se postupně po čase dost vyvíjejí. Bylo by až moc snadné loňského Napoleona odsoudit, i když k tomu pro několik nepříliš vlídně vykládaných učebnicových faktů, či absolutně divácky nevděčně vedenému vyprávění jistě vede cesta, ale je naopak mnohem zajímavější k Napoleonovi usednout s mnohem otevřenějším přístupem, který by třeba mohl diváky podnítit k podrobnějšímu studiu historických pramenů.. Je to tak troufalé vyprávět životopis po svém, v němž tvůrci upřednostňují, co oni uznají za vhodné. Nevím, proč vykládá film jak milostný příběh, když jeho vlastní nežádoucí odlesky ignoruje.. Jenže právě takový příběh bych nakonec žákům na školách pustil. Takhle by se mělo k historii přistupovat ne jako dogma, ale jako interpretaci. Napoleon nebyl kladný hrdina, ale ani diktátor a za každý pokus o jeho převedení na filmové plátno chci poděkovat. Není tady možné se vymlouvat na absenci historických pramenů, když jde o období, které je už opravdu velmi dobře a mnoha zdroji zmapováno. Ale není nic horšího než si ji vyložit jen podle jednoho pramene.. A jako příběh soustředící se čistě na Napoleonovu figuru je možná až záměrně egocentrický. Ale pokud si jste schopní pospojovat souvislosti, přijmout britskou zapšklost režiséra není vlastně problém si Napoleona ani ve svojí kinoverzi užít.. A pokud někdy opravdu dojde na rozšířenou verzi, mile rád se na ni podívám, jen to rozhodně nezlepší přidání dalších bitev. A spíš bych diváka připravil na vyčerpávající povídání o Napoleonově dětství ve vojenském učilišti, a to už by opravdu bylo pro naprostou většinu moc… Aneb jak Ridley Scott marně hledá oporu v dekonstrukci jedné z nejslavnějších postav dějin. /viděno v kině/ 85% () (méně) (více)