dubinak

Zpočátku vypadala Exhuma velice dobře. Na mě to byl ale až příliš ambiciózní kousek, který jsem prostě nestíhala a nejspíš by se mi hodila ještě druhá projekce, abych do detailu ocenila jeho scénář. To, co se z toho vyklubalo bylo něco úplně mimo moje prvotní očekávání a možná mě tam štvala právě ta epičnost a poměrně velká zmatenost. U korejských filmů se to ale dalo čekat.

12. série: Už se fakt sama sebe ptám, proč si to furt dělám. Existuje přece tolik dobrých seriálů, na které si brousím zuby, ale z nějaké moji podivné loajality, pořád dávám AHSku šanci, i když vím už předem, že budu zklamaná. A opět. Asi tři díly se daly snést. Poslední série AHS jsou pro mě opravdu na hranici snesitelnosti, co se týče kvality a čím dál víc i hereckými výkony. Emma mě po dlouhé době svým výkonem téměř neuchvátila a ač nevěřím, že to říkám, Kim ji opravdu málem předčila. Tomu, kam tenhle seriál kvalitou i scénářem sklouzl se dá těžko uvěřit. Nefunguje tu téměř nic. Hororová stránka nula, spousta dílů je úplně prázdných, takže i když to má dílů jen devět, i to je podle mě moc. Prostě někdy je opravdu lepší si říct, že už to stačilo a neždímat to jako už třikrát zalitý čaj. Prosím, už ne!

Benson a Moorhead neznají hranic a přesto, že se snaží ve svých scénářích být inovativní, nekonvenční a sofistikovaní, tentokrát to pro mě byly takové velkohubé kecičky, které dřív nebo později dojdou ke zkáze, když logika úplně ztratí význam. Na to, jak dobře a profesionálně působilo Synchronic, tady jde podle mě zase laťka o něco níž. Člověk v tom může chvíli vidět význam, ale záhy pozná, že ani sami scénáristi moc nevědí, kam míří. Škoda, potenciál byl, některé filozofické promluvy byly fajn, takže na zamyšlení proč ne. Ovšem jako sci-fi to funguje minimálně.