Reklama

Reklama

Věčný žid

všechny plakáty
Německá říše, 1940, 62 min

Režie:

Fritz Hippler

Scénář:

Eberhard Taubert

Kamera:

Erich Stoll

Hrají:

Harry Giese (a.z.), Rosa Luxemburg (a.z.), Max Reinhardt (a.z.), Rosa Valetti (a.z.), Curt Bois (a.z.), Charlie Chaplin (a.z.), Albert Einstein (a.z.) (více)

Obsahy(1)

Produkce pověstného filmu „Der Ewige Jude“ je dnes zakázána a tento film může být promítán pouze za splnění předem stanovených podmínek. Film Věčný Žid je jedním z názorných prostředků, na kterých lze demonstrovat přípravu holocaustu nacistickým režimem. Protože tento film má silný propagandistický obsah, může být uváděn pouze na uzavřených vědeckých seminářích a musí být doprovázen vysvětlujícím komentářem. V Německu se toto omezení týká asi 40 filmů vzniklých v období 1933 – 1945. Režisér Fritz Hippler označil tento film po skončení války jako „Negaci všeho lidského a humánního“. Při jeho premiéře dne 28. 11. 1940 hovořil však v této souvislosti o „symfonii odporu a hrůzy“.

Věčný Žid je druhem štvavé propagandy proti příslušníkům židovského národa, který nebyl jiným filmem nikdy překonán. Je považován historiky jako část propagandistické přípravy na tzv. řešení židovské otázky. Velký podíl na vzniku tohoto filmu měl ministr propagandy Joseph Goebbels, který v říjnu 1939 nařídil zhotovit tento antisemitský propagandistický film.

Der ewige Jude se v období Třetí říše promítal ve dvou verzích: 1. verzi pro dospělé, 2. verzi pro děti (byla promítána od 16 hodin a neobsahovala scény rituálního podřezávání dobytka). Taktika snahy o „odlidštění“ nepřítele: „znázornění lidí, kteří už nejsou lidmi, nýbrž zvířata nebo obtížní hmyz, který může být a musí být zničen.“ (Hans Jürgen Brandt)

Peter Bucher označuje tento film jako „osvětový film, s jehož pomocí měly být připraveny a provedeny plánované deportace.“ Film sám sebe nazývá dokumentárním, o dokumentární film se ale nejedná, nýbrž pouze o krajně tendenční kompilaci, která byla vytvořena z různých materiálů:

1. Filmový materiál z polských ghett, který byl pořízen v říjnu 1939 – zobrazení chudoby panující v lidmi přeplněných ghettech
2. Prosionistické filmové záběry z Palestiny, které ale byly použity v jejich protikladném smyslu
3. Ukázky z hraných filmů (Německo, USA), původní komentář se stal objektem manipulace
4. Trikové záběry – které měly znázornit diasporu Židů
5. Fotografie – z archivu Institutu pro studium židovské otázky (4daPeace)

(více)

Recenze (143)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nejlepší a nejvýstižnější komentář zde wader; "V čr raději bez komentáře. Nechci dostat 20 let". Člověk neví jestli to myslel ironicky, a nebo zcela vážně, každopádně něco natom je. Protože jak se dnes člověk jen trochu otře o Žida, smrdí to pomalu paragrafem, dopracovali to až tak daleko, že se dnes pomalu normální člověk bojí vyslovit jen slovo Žid. Dnes na webu ostatně najdete spoustu zajmavých informací, jak to s tou II. světovou válkou, a dokonce i se samotným nacistickým Německem a Hitlerem bylo, nic se tak jako dřív, díky některé tabuizované literatuře neutají, což je dobře. I dkyž vám někdo bude stále dokola tvrdit, že jde o nehoráznou stokrát vyvrácenou lež, nedejte na něho a studujte a zajímejte se:-) Až se jednou změní politické poměry, a přijde vhodná doba, možná se taky více rozepíšu:-) Každopádně i tak kde o ukázkově natočené propagandistické dílo, i po těch dlouhých letech stále svěží, výbušné, explicitní, provokativní, odvážné a sugetivní, pro studijní účely jako dělané. Který režim ale netočí svou propagandu (vůči někomu) mnohdy právě na politickou objednávku, dělají to všechny politické režimy a systémy. Vše v dokumetu je reálné (viz třeba židovké ghetto a způsob života) tedy žádný fake. ()

nevermore 

všechny recenze uživatele

Mělo mi to nahnat odpor k Židům, akorát takovou metodou, která na mě neplatila. Zhnusila mě až závěrečná jatka zvířat. Těžko hodnotit. Nalejvárna. Po půlhodině už jsem se nudil. Ale zachycuje to si myslim, vkusně náhled na Židy, stejně jako u nás obdobné "dokumenty" zvěrstva nemenšího kalibru z 50. let, aneb Rudoši vs. zatuchlý kapitalismus. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Těžko hodnotit. Z hlediska formy jde o velice slušně natočený dokument, zajímavý, názorný a plný informací. Ty jsou pochopitelně vycucané z prstu, ale překvapivě chytře. Zapomeňte na primitivní frašky o boji proti mandelince a rozorávání remízků, Goebbels točí propagandistickou extraligu. Vše co ukáže, nebo ústy vypravěče prohlásí, pasuje do pečlivě doplňovaného pokrouceného obrazu židovské komunity. Kdybych neznal záměr za jakým byl natočen, tak by se dal film s trochou snahy vnímat jako politicky nekorektní mystifikační černohumorná komedie. Takhle z něho jde částečně strach, částečně budí zhnusení. Ve druhé polovině, kde už asi bylo zamýšlené publikum plně angažované, začíná snímek lehce nudit. Tahle část je víc zaměřená na emoce, a pro kriticky přemýšlejícího člověka ztrácí význam. ()

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Otřesné, avšak pokud má každý film nějaké poslání, tak i tenhle film ho má a ač je to poslání, které se mi krajně příčí a hnusí, tak musím říct, že je prezentováno dosti vychytralým, sice nevybíravým, avšak dostatečně kvalitně vlezlým způsobem. Ještě že mám mozek a tento film nemá dostatečný potenciál poškodit mé, snad zdravé, myšlení. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Hodnotím jakožto produkt propagandy, jako dílo vytvořené za jistým účelem. Dokonale zpracovaná a nabídnutá nenávist vůči národnosti, či jak se používalo v nacistickém Německu, rase. Dnes se nám podobná, byť mnohem sofistikovanější a zákeřnější propaganda podbízí v každých novinách nebo TV pořadu. Ať to jsou články ponižující či hanobící seniory (viz třeba předvolební klip Přemluv bábu), homosexuály, cikány nebo tak populární "socky". Mám dojem, že mě média neustále nutí někoho nenávidět, někým opovrhovat. Proto také tento dokument hodnotím vysoko. Abychom všichni věděli, jak zlo začíná, protože jak končí, se učíme v hodinách dějepisu. ()

Zajímavosti (8)

  • Posledních několik záběrů mladých německých mužů, pochodujících vojáků a nacistických vlajek, působící na city pro znovusjednocení a semknutí Němců, jsou vizuálně velmi podobné filmům Leni Riefenstahlové ze stejné doby. (Borrtex)
  • Veřejná distribuce a uvádění filmu je v Německu zakázána, jedinou výjimkou je určení pro použití ve školních učebnách a pro další akademické účely. (Kmotr76)
  • Scéna z filmu Vrah mezi námi (1931), kde je Peter Lorre odsouzen jako dětský vrah byla do filmu dodána kvůli faktu, že Lorre byl žid. Hitler tím chtěl dokázat kriminální mysl židů. (Kulmon)

Reklama

Reklama