The Search
Die Gezeichneten
The Search
Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Richard SchweizerKamera:
Emil BernaHudba:
Robert BlumHrají:
Ivan Jandl, Jarmila Novotná, Montgomery Clift, Ewart G. Morrison, Aline MacMahon, Wendell Corey, Fred ZinnemannObsahy(1)
Ve světě rozbitém válkou hledali své blízké: rodiče děti, děti rodiče. Mezi nimi i česká maminka... Americko-švýcarský film, oceněný mj. Oscarem pro Ivana Jandla v hlavní dětské roli. Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...
Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl – spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Nádherný film. Po prvej mrazivej polodokumentárnej polhodinovke sa síce už ide na Hollywoodsku slzotvornú istotu ale na istotu plne funkčnú, filmársky príjemnu a herecky bezchybnú. Zinneman natočil neskôr určite lepšie filmy ( hlavne Šakal FTW!) ale na tento film by sa už len kvôli silnej téme nemalo zabudnúť a navyše ma celkom dobre rozobral 9/10 ()
Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie. ()
Ze začátku jsem si připadal, že koukám na propagační film na Červený kříž. Ale nejpozději když k naprosto přesvědčivému desetiletému Ivanu Jandlovi přibyly další dva vrcholy tohoto příběhu (Jarmila Novotná v roli jeho matky a Montgomery Clift jako americký voják, který se ho ujal), jsem pochopil, že jde o výborný film (90%). ()
Moje babička těsně po válce pracovala coby vychovatelka v akci Přemysla Pittra ,,Zámky" na zámku Štiřín. Spoustu takových ,,poznamenaných" dětí měla na strarost a stala se jim jim druhou maminkou. Dodnes jí tak při návštěvách z Izraele ty děti (dnes už staří lidé) oslovují.... Snad proto mne tento film velmi zasáhl i po tak dlouhé době. U něj si člověk obzvlášť uvědomuje zlo a zvěrstva napáchaná Němci na těch nejmenších . ---- Kolik dětí už nikdy nevidělo své rodiče...... Kolik rodin bylo rozprášeno a navždy ztraceno.... . Kolik dětí v hrůzách vyhlazovacích táborů pokud mělo štěstí a přežilo zapomnělo svoji rodnou řeč a už se se svými nejbližšími co přežili nikdy nesetkalo.......Strašné! Opravdu hrozné ! Doporučuji vidět. * * * * ()
Každá vojna spôsobí okrem úmrtí, zranení a materiálnych škôd aj chaotické premiešanie ľudí a ich osudov. Druhá svetová v tomto nebola iná, skôr naopak, pretože k oddeľovaniu detí od rodičov dochádzalo aj zámerne. Celý Zinnemannov film sa zaoberá hľadaním syna matkou a neúspešným hľadaním organizáciami, ktoré to majú v náplni. Jednoduchosť námetu a priamočiarosť deja občas narušuje detský vzdor a mierne naivné predstavy niektorých dospelých. Pripájam sa k všeobecnej chvále herectva Ivana Jandla, ale môj celkový dojem opätovne postačuje iba na silné tri hviezdičky. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (9)
- Krátce před smrtí Ivana Jandla (Karel Malík) se s ním ještě sešla Jarmila Novotná (Hana Malíková), aby zavzpomínali na staré časy. (lucascus)
- Ivan Jandl (Karel) uvedl, že v pozdějším věku, když pracoval jako inspicient v divadle, nosil svého Oscara po práci do restaurace a za jeho ukazování mu štamgasti platili útratu. (Redyx1)
- Ivanovi Jandlovi (Karel Malík) prišlo vzácne ocenenie poškodené a jeho otec si zašiel pre vysvetlenie na colnicu. Komunistom bola miniatúrna soška Oscara podozrivá (bol menší ako iné sošky, lebo jeho veľkosť prispôsobili dieťaťu) a chceli zistiť či je z rýdzeho zlata, a tak spravili malý pokus – opiekli mu hlavu. (JančiBači)
Reklama