Životní osudy paní Hedy Margoliové-Kovalyové svými proměnami překonávají veškerou fantazii. Heda Blochová se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži. Prožili tam několik let. Poté byli všichni deportováni do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti. Podařil se jí útěk a tak se zachránila. To se psal únor 1948. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala i v Praze, kde ji nikdo z bývalých "přátel" nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí pomohly opět přežít. Její manžel - JUDr. Margolius - prošel rovněž několika koncentračními tábory. Po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulzů jeho příklonu ke komunistické ideologii a ke vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal. Heda Margoliová prožila osud manželky "zrádce lidu", tak jako mnozí další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie - tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala mj. i Chandlera) - ji po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci. Do České republiky se vrátila teprve po roce 89.
V dokumentu nazvaném Hitler, Stalin a já vypráví svůj životní příběh, který na pozadí výjimečných archivních záznamů se stává i strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma drtícími totalitními režimy, procházejícími Evropou a ovlivňujícím osudy jejích obyvatel.
(Doc Alliance Films)
Životní osudy paní Hedy Margoliové-Kovalyové svými proměnami překonávají veškerou fantazii. Heda Blochová se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži. Prožili tam několik let. Poté byli všichni deportováni do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti. Podařil se jí útěk a tak se zachránila. To se psal únor 1948. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala i v Praze, kde ji nikdo z bývalých "přátel" nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí pomohly opět přežít. Její manžel - JUDr. Margolius - prošel rovněž několika koncentračními tábory. Po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulzů jeho příklonu ke komunistické ideologii a ke vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal. Heda Margoliová prožila osud manželky "zrádce lidu", tak jako mnozí další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie - tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala mj. i Chandlera) - ji po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci. Do České republiky se vrátila teprve po roce 89.
V dokumentu nazvaném Hitler, Stalin a já vypráví svůj životní příběh, který na pozadí výjimečných archivních záznamů se stává i strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma drtícími totalitními režimy, procházejícími Evropou a ovlivňujícím osudy jejích obyvatel.
(Doc Alliance Films)
(více)
Tento dokument popisuje životní příběh Hedy Margoliové-Kovalyové. Hrdinka se narodila v židovské rodině a během 2. světové války prošla několika koncentračními tábory. V padesátých letech byl její manžel popraven v rámci politických procesů. Heda se znovu vdala a pod manželovým jménem překládala mj. detektivky R. Chandlera. Po okupaci Československa v roce 1968 opustila republiku a vrátila se až po roce 1989. Film sleduje pohnuté osudy jedné ženy na pozadí zásadních událostí 20. století.
(J.Connor)