Bo Burnham: Inside

Mňa to zaujalo len hudobne, tie vložky boli dobré, niekedy až veľmi dobré. Ale či ma bavil humor, tak to asi ani trochu a vlastne mu neverím. Sebamrzkačstvo Bo Burnhama vyznieva falošne, skôr si práve tým chce posilňovať ego. Čakal som kedy sa konečne zasmejem, ale za celý čas neprišiel ani zášklb v bruchu. (03.07.2021)

V roce 2018 natočil Sacha Baron Cohen sérii Who Is America?, kde krom jiného vystupoval jako Dr. Nira Cain-N'Degeocello, karikatura liberála, co se na každým kroku omlouval za to, že je cisgender bílej chlap. Netušil jsem, že je tři roky poté možný, aby někdo tuhle sebemrskačskou, bolestínsky narcistní polohu docela upřímně vytěžil. No, i když upřímně. On to Bo Burnham všechno samozřejmě reflektuje naprosto dokonale, a to hned na několika levelech, dokonce i to, že si uvědomuje prázdnotu téhle svojí metareflexe... ale pak mu nezbývá než znovu pokrčit ramínky a začít pět o povrchnosti bílých holek na instáči, ve čtvercovým formátu, of kóz, haha. Prvních zhruba patnáct dvacet minut je nejtěžší cringe, co pamatuju. Zpívat o tom, jestli si z téhle hrůzné doby můžu vůbec dělat legraci a pak neudělat jedinej vtip, to je vlastně výkon, ovšem nevím, na jakou stand-up paralympiádu ho přihlásit. Tohle proboha není stand-up ani komedie, to je do sebe zahleděná mileniální performance s chrupem vetchýho dědouška bez protézy. A nejhorší je, že i ty jakože "depresivní" stavy jsou staged as fuck a nelze jim věřit ani vteřinu. Slavoj Žižek před pandemií pořád dokola opakoval jeden židovskej vtip. V něm se do nebe dostane rabín, židovskej obchodník a obyčejnej Žid. Rabín říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Obchodník říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Pak přijde na řadu obyčejnej Žid a říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Načež rabín strčí ramenem do obchodníka a říká mu: "Kdo si sakra myslí, že je?!" Ta nejvyšší forma privilegia je moct nekonečně shazovat a bičovat sám sebe. Burnham to dělá devadesát minut v kuse a neriskuje přitom vůbec nic. (11.06.2021)

Upřímně řečeno jsem nikdy nerozklíčoval, jestli Bo Burnham předvádí v rámci nekonečného hyper-sebeshazování a sebeuvědomění pro mě nesnesitelného člověka záměrně, nebo jestli by mi měla být jeho persona sympatická. Asi nemělo smysl dívat se na stand up komika, který mi přijde tak nesnesitelný a jehož humor, sebeironický narcisismus a přístup k vystupování mi přijdou tak otravné, to je u stand upu docela stopka z principu (a pro jistotu napíšu, že to není z ideologických důvodů - ideologicky se s Burnhamem zdá se prakticky ztotožňuju), ale člověk se musí udržovat v kontaktu s popkulturou... Tři hvězdy, které jsou zjevně hluboko pod průměrem obvyklých hodnocení, ze sebe ve skutečně maximálně tlačím a snažím se ospravedlnit jakýkoliv důvod to respektovat jako produkt, který mě sice naprosto irituje, ale zřejmě dokázal nějak vystihnout zeitgeist a napojit se na lidi, plus je v něm  snad určitě hodně snahy... asi... (10.06.2021)

Mistrovské dílo. Dost možná to nejlepší, co kdy bylo vytvořeno jediným člověkem. Robert se opravdu překonal. Neuvěřitelně dospěl jak v komedii, tak v muzice. Písně jsou chytlavé a jako vždy vás donutí se zamyslet. Bo nádherně vykreslil rozdíly mezi uměním a umělcem a vlastnoručně vytvořil úplně nový žánr stand upu. 5* (04.08.2021)

Bo Burnham natočil v "době Covidové" asi nejlepší karanténní počin, co mohl vzniknout. Přes mé počáteční rozpaky z až Muzikálového ladění jsem zjistil, že jsem doslova přikovanej v sedačce a užívám si úplně všechno. Provedení skladeb je po minimalistické - formální, herecké i obsahové stránce naprostá radost, ale Bo navrch v tomhle malém prostoru (s tím málem co sám má) "nakládá" a překvapuje i s vizuální stránkou. Kloboučk k zemi dolů. Takhle uhrančivě, emotivně, vtipně a inteligentně podanou věc jsem opravdu nečekal! (01.06.2021)