Tančila jedno léto
-
Hon dansade en sommar
-
One Summer of Happiness
Drama / Romantický
Švédsko, 1951, 107 min
Režie:
Arne MattssonObsah
-
Švédský umělecký film o tragické lásce mladého studenta a venkovské dívky. Goran Stendal před vstupem na vysokou školu odjede k svému strýci na venkov na prázdniny. Tam se seznámí s Kerstin Frederikovou, vychovanou v nábožné rodině. Oba mladí lidé navzdory všem předsudkům, které ve vsi živí svou autoritou puritánský farář, se do sebe zamilují. V okamžiku, kdy se zdá, že všechno, co bránilo šťastnému životu obou, je překonáno, zahyne Kerstin při silniční nehodě.(FILMOVÝ PŘEHLED 50 / 1953) (oficiální text distributora)
Švédský umělecký film o tragické lásce mladého studenta a venkovské dívky. Goran Stendal před vstupem na vysokou školu odjede k svému strýci na venkov na prázdniny. Tam se seznámí s Kerstin Frederikovou, vychovanou v nábožné rodině. Oba mladí lidé navzdory všem předsudkům, které ve vsi živí svou autoritou puritánský farář, se do sebe zamilují. V okamžiku, kdy se zdá, že všechno, co bránilo šťastnému životu obou, je překonáno, zahyne Kerstin při silniční nehodě.(FILMOVÝ PŘEHLED 50 / 1953) Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Houdini
Zlatý Medvěd, Zlatá Palma - výběr(27.6.2006)
-
Karlos80
Svého času a ve své době poměrně skandální film. Tento snímek natočený podle románu Letní tanec (Sommardansen) od Pera-Olofa Ekströma se zaobíral tragickým tématem a to sice v podobě tragické a zhrzené lásky studenta Görana Stendala a venkovské dívky Kerstin, kteří ve jménu své lásky musí tvrdě bojovat proti předsudkům, náboženskému fanatismu a pokrytectví. Tento zdánlivě jednoduchý příběh dokázal tento velice sociálně smýšlející režisér Arne Mattsson natočit pro mě s poněkud překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou, přičemž také zdůraznil konflikt mladé lásky s protestanskou strohostí zaostalého vesnického prostředí. Ke stejné tématické oblasti se obrací i ve svém následujícím snímku Pro žhavou lásku mládí. Filmy Arne Mattssona ale i jiných viz. Anders Henrikson, Hampe Faustman, Hasse Ekman, Arne Sucksdorff ale i třeba staršího Gustava Molendera se po válce velice často prezentují na mezinárodních festivalech a ne náhodou se mluví v souvislosti s jeho dílem o vlivu Italského neorealismu. Všichni tyto mladí tvůrci přinesli švédskému filmu v oněch padesátých letech zcela novou filmovou podobu, nové podněty včetně leckdy moderních zpracování.(7.12.2006)
-
ripo
Švédskému filmu „Tančila jedno léto" předcházela z jeho uvedení na západě velká pověst. A můžeme hned úvodem říci, že v mnohém tato povést nelhala. Jde skutečně o film, který vybočuje z rámce běžné buržoasní filmové produkce, a o film pokrokový, i když ovšem ne jednoznačně. Bojuje proti pokrytecké farářské morálce, proti náboženskému fanatismu. Dovede ukázat vztah mladých lidi s překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou. Vybojovává mladým lidem právo na lásku proti všem příkazům a zákonům církve a jejích hodnostářů. Má dobrou režii a skvělé herecké výkony, zvláště výkon představitelky Kerstin Ully Jacobssonové, která dovede dát své postavě opravdovou hloubku prožitku i při nejobtížnějších psychologických situacích mladého milostného bloudění. Její výkon možno zařadit k předním hereckým výkonům, které jsme kdy ve světové kinematografii viděli. — Nesmíme vsak zapomínat, že film vznikl v kapitalistickém Švédsku a odtud hlavní kořen jeho nedostatků — ideová neujasněnost autorů filmu a z ní vyplývající kompromisnost jejich společenské kritiky, jíž leckde úmyslné otupili ostří. Nedostatkem je i mystickotragický tón, který prolíná celý film; zvláště často a nefunkčně snímaná postava obecního blázna, což, zřejmě v koncepci režie, narušuje mysticismem každý optimističtější tón filmu. I uměle zkonstruovaný závěr s náhodnou Kerstininou smrtí hověl mystickému tónu autorů a pomohl jim, aby se vyhnuli jasnému vyřešení příběhu. Ale i u vědomí všech těchto nedostatků jde o film kladný, pro jeho protiklerikální kritiku, pro jeho vysoce umělecký obraz lásky dvou mladých lidí. A konec konců i proto, že nám umožňuje poznat pokrokovou část švédské kinematografie i Švédsko samo. Filmový přehled 50/1953(14.12.2008)
-
Fingon
Sem tam se stane, že vidím film, který se mi příliš nelíbil, ale místo toho, abych se z něj prostě otřepal a kouknul se na jiný, musím přemýšlet o tom, že jsem byl zase jednou svědkem ztracené příležitosti. Námět mi připadal velice slibný, ale scénář jej totálně pohřbil a nezachránila jej pak ani režie, ani herecké výkony. Taková ta kacířská myšlenka typu "natočil bych to líp." Nepopadá mě to ani tak u Kameňáků, jako spíše u projektů typu Máj. Ale zpět k Mattssonovu filmu. Zaujaly mne popravě řečeno pouze dvě scény: úvodní flashforward - nikde v celém filmu nebyla kamera tak úžasná jako zde - a pak jediný záběr - kolegové se jistě těší na to, že vyzdvihnu ono nahaté koupání, ale bohužel je zklamu - zalíbil se mi záběr následující poté, kde pár stojí přímo v místě, kde se Slunce odráží od vodní hladiny a naši hrdinové stojí v odlescích. PS, Honzo, tys četl moje komentáře jen u filmů, které nám promítali ve škole, že?(7.4.2009)
-
DANAT
Týmto filmom a filmom Anna a vlci bol u nas otváraný filmový klub v 70-rokoch.(28.2.2008)
-
Tahiri
Tak trochu kýč. Řemeslně na dobré úrovni, ale dějově jednoduché a hrající na city.(25.6.2009)
