Nepolapitelní mstitelé

Nepolapitelní mstitelé jsou westernem, který zabloudil z Divokého západu do Ruska mezi kozáky, nechybí ani železnice, ani lupičská banda(kozáci) ani přestřelky a honičky na koních. Hlavními postavami filmu, který začíná a končí obrovským rudým sluncem jsou drsní rudí výrostci, bojujícím proti kozákům a mstící smrt otce jednoho z nich. Díky jejich věku vypadá cokoliv přehnaně a nadneseně, všechny honičky a přestřelky, infiltrace do nepřátelského tábora nebo scéna v hospodě. Jako ve starých amerických westernech mají špatní šerifové černé cylindry, zde je poznávacím znakem lotrů kozácká uniforma, obdobou závěrečného vtipu z filmů z 30. let s Johnem Waynem(svatba, "vtipná" věta apod.) je nástup před velitele rudoarmějců v závěru v příliš velkých uniformách, které výrostkům velikostí naprosto nesedí, hlavně, že se můžou cítit jako velcí bojovníci. Odjezd naproti obrovskému rudému slunci je pouhou třešničkou na dortu. (02.05.2008)

Pamatuju si jen na temné siluety hrdinů, jejichž koně se vzpínali s tím rudým zapadajícím sluncem v pozadí, a na pocit čiré blaženosti. Určitě to byla děsivá blbost, ale v roce 71, kdy mi byl šest, to byl spolu s Šedým pírkem můj absolutní kulťák. A ještě Příběh pravdové lásky, nebo jak se to jmenovalo. (16.01.2010)

Rodinným filmom by som ho veru nenazval. Hlavnými hrdinami sú teenegeri, ktorí zabíjajú v mene odplaty. Záporákmi sú tu kozáci...aspoň takto ich potrebovala vykresliť sovietska/bolševická propaganda. Spracovanie je trochu neohrabané, ale zato akčné scény sa na svoju dobu celkom vydarili. Hodnotenie: 50% (02.01.2014)

Dobrodružství několika „rudých“ výrostků, kteří likvidují buržoazní lumpy, si bere to nejtypičtější z westernového žánru, všechna klišé, ke kterým se tak vehementně hlásí, okázale hyperbolizuje a gesta i věty drsných a větrem ošlehaných chlapíků z amerických prérií vkládá do postav sotva náctiletých dětí. Ty s ryzím klidem odstřelují "hnusné buržousty", honí se s padouchy na koních, provádějí alotria v saloonech a infiltrují se do nepřátelských band. Zatímco verze z roku 1923 byla ještě tradičně natočená a příběh dostatečně nevybroušený (ačkoliv už tehdy film čerpal z westernového žánru, nebyly jeho neduhy, atributy a klišé ještě tak evidentní), remake z roku 1967 by se dal bez problémů zařadit mezi "guilty pleasure" filmy. Nepolapitelní mstitelé jsou ukázkovým příkladem zvrácení všeho, co představuje klasický western, přičemž nejikoničtější je poslední záběr, v němž čtveřice hrdinů s mlíkem na bradě a rudou hvězdou na čapce vjíždí na koních do vycházejícího slunce (které je ještě MNOHEM větší než v amerických westernech). ____ PS: Je to samozřejmě STRAŠLIVĚ dementní film. :) (12.06.2006)

Obludnosť režimu vytvoril prapodivný kvázi - western, kde detskí červení hrdinovia bojujú za ušľachtilé ciele proti bielym kapitalistom. Glorifikácia týchto hrdinov nepozná mieru, po filmárskej stránke je to totálny paškvil, nepodarok. Túžim ten film vidieť ešte raz a z čistej recesie si zaspomínať na zneužité deti v prospech socialistickej propagandy. (09.10.2007)