Režie:
Rich ChristianoKamera:
Philip HurnHudba:
Jasper RandallHrají:
D. David Morin, Gavin MacLeod, Hal Linden, Jennifer O'Neill, Paul Rodriguez, Richard Riehle, Dan Campbell, Evan Ellingson, Kevin Downes, Arthur Roberts (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává na konci 19. století. Dr. Carlisle píše knihu na téma morálních hodnot a čeká na schválení od akademické rady. Jeho nejbližší kamarád, profesor Anderson, však s publikací nesouhlasí, protože podle něj nelze kázat morálku bez autority Ježíše Krista. Mezi profesory dochází k rozepři. Dr. Carlisle se snaží přemluvit svého kolegu, ale ten má své argumenty, a aby dokázal, proč to tak vnímá, zve dr. Carlisle do svého domu, kde mu odkrývá svůj vynález – stroj času. Dr. Carlisle je poslán do 21. století, aby objevil pravdu o morálce a způsobu života tamějších lidí. (yakoob)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Zvláštní a zajímavý snímek zabývající se otázkou víry a morálky. Pro věřícího člověka nepřináší nic převratného a pro nevěřícího je spíš dogmatický a málo přesvědčivý. Hodnotit herecké výkony nebo technické či umělecké parametry filmu v tomto případě nebudu, protože o ty tu nejde. Napíšu, co se mi v souvislosti s filmem honilo hlavou. I když Desatero představuje jakýsi morální kodex a asi i základ novodobého zákonodárství, v moderním světě ve střetnutí vědy s vírou, dostává víra pěkně na frak. A to ponechám stranou církve a jejich světské reprezentanty, kteří na tom mají svůj podíl honbou za majetkem, nedůvěryhodnou politikou a pedofilními kauzami. Člověk, který káže vodu a sám pije víno, nemůže lidi přesvědčovat o morálce či víře, pokud sám nejde příkladem. Víra nepotřebuje agitaci, ta buď je nebo není. Nedá se naučit ani přesvědčováním získat. Věříme, protože chceme věřit. Tento film srovnává víru a morálku ve dvou časových rovinách, nutí k přemýšlení a i když současnost trochu odlehčuje a přikrašluje, rozhodně stojí za shlédnutí. Tak mě v této souvislosti napadá, jak by asi reagoval hlavní hrdina, kdyby zabloudil na zdejší diskuzi. ()
SPOILER! Morálka a koniec sveta. Dve najspornejšie témy v dejinách kresťanstva. Byť morálne dokonalý je skvelá vec, ale stavia vás pred dilemu: Vo svete musíte hrešiť, lebo inak budete na okraji spoločnosti a vaše pracovné pozície zaberú tí, čo v tom vedia chodiť. Musíte prestať pozerať filmy (veď skoro všetky popierajú desatoro). Prestať v lete vychádzať na ulicu, lebo každý muž pri pohľade na takmer nahé ženy pomyslí na sex. Toto všetko film naznačí a nepochybne je to pravda. Ale faktom je, že život je jeden z najťažších... ak chcete existovať, budete aj hrešiť. Súhlasím s tým, čo bolo vo filme prezentované, ale jediná šanca ako sa aspoň priblížiť k dokonalosti a spravodlivosti, je ísť do kláštora. Ostatní sa takpovediac vykúpu v hriechoch. Človeku ostáva len snaha odstraňovať svoje nedostatky, modlitba a nádej, že Boh je milosrdnejší než evanjelikálni kresťania. ()
Béčkové mravokárné sci-fi z protestantského prostředí. Zápletka je prostinká, snaha o budování dramatu vyznívá naprázdno. Pro dovršení béčkovosti tu jsou scény, kdy se postavy pateticky sdílejí, jak jim přijetí Ježíše změnilo život. Za co tedy dávám vysoké hodnocení? Za hlavní myšlenku, že Satan nebojuje proti dobrým mravům, ale proti Ježíši Kristu a jeho Církvi a pro spásu zdaleka nestačí mít dobré mravy. To je totiž pravda, kterou dnes modernističtí blouznivci zamlčují, nebo přímo popírají, chlácholíce se, že stačí, aby byl člověk dobrý. Církev svatá mluví jinak: „Všichni, kdo si přejí být spaseni, musí umřít v jednotě s katolickou Církví.“ „Kdokoliv je oddělen od katolické Církve, jakkoliv chvalitebný dle jeho názoru může jeho život být, jen z důvodu, že je oddělen od jednoty s Kristem, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ Otázky a odpovědi ohledně spásy ()
Jednoduchá, prostá myšlenka o podstatném dělá tento protestantský film. Říká to samé, co věděli světci a všichni, kdo brali svou víru vážně. Liberální křesťanství je k ničemu, je to jen první krok k ateismu a následnému pádu zpět k novopohanství. Film béčkový, ale obsahově zajímavý. Liberální profesor teologie z konce 19. století se ocitá roku 2000 v USA a navštíví i evangelická společenství, a pochopitelně je v šoku.Tragický omyl současné euro-americké společnosti je ten, že si vystačí s morálkou bez Boha. Že se spasí tím, že "nic špatného nedělá". A k této široké cestě Ježíše Krista vlastně vůbec nepotřebuje. Přesněji 3,5, film stojí určitě za vidění. Herec v hlavní roli je dobrý. ()
Křesťanských sci-fi je jak šafránu a když už nějaká je, tak o apokalypse, jenže tahle ne a tak jsem do ní vkládal určité naděje, že by z ní nemusela vypadnout jen těžká (a směšná) agitka. Ale ona bohužel je. Přitom se v tom skrývá nosný a slibný sociologický námět o velké proměně společnosti za 100 let a interakce minulosti s (pro něj) budoucností, resp. současností, ale jakkoli to aspoň začátku vypadá nadějně, tak se to stejně celé rozpadne. Platí to hlavně o výstavbě příběhu, který naťukne možný milostní vztah, komplexnější pohled na současnou církev/víru nebo možné odhalení profesora coby cestovatelé časem, ale vše se zahrabe, hned po objevu určitého prvku zničehonic zmizí a vše tak stojí jen na agitačních mravních poučkách, ve kterých je jediná cesta přijmutí Ježíše do svého srdce. Současnost má působit jako krůček před apokalypsou (ale naštěstí jen v rámci profesorovy teorie, ne přímo), zkaženost doby je zobrazena na banálních příkladech, který by rády byly názorné pro všechny, ale na tento záměr jim zase chybí větší důraznost, která by na křesťanskou agitku byla moc drsná. Tím pádem vám zbydou jen banální lehké příklady a vám nezbyde nic jiného, než se znechucovat nad líbajícím se párem v televizi... jo. Pořád to ale dlouhou dobu má naději být komplexnějším křesťanským filmem, jenže pak přijde závěrečná půl hodina, kde se divákům milionkrát řekne, jak Ježíš všechny miluje a že ho máme pustit do svého srdce a že je to jediná cesta ke spáse atd. a přijdou i scény ve stylu "Mexičan na recepci nikdy nevěřil, ale když dnes viděl společenství věřících a dostal Bibli, natolik ho to nadchlo, že začíná taky věřit a přečte si poctivě celou Bibli"... jo. To už je skoro na úrovni Chvíle poté a "kultovní" scény s echt ateistickým agentem FBI, který po třech slovech ("Ježíš tě miluje") okamžitě uvěří v Boha a začne se kát. Navíc je zde sice nenáboženská (na začátku), ale přesto vyloženě směšná scéna, kdy profesor z roku 1890 jde do kina, jako by tehdy byly všude a přesně věděl, co to je. A abychom to pochopili, podobnou přednášku o Ježíši dostaneme i na konci, kdy profesor řekne o Ježíši (ne o Bohu, o Ježíši) klukovi, který na začátku ukradl kuličky. Snad jediná opravdu dobrá scéna je v knihovně u počítače, kdy profesor přemýšlí nad tím, že vyhledá své jméno (tedy zjistil datum svojí smrti), ale nakonec odolá a nechá to být. Je v tom svým způsobem souboj s pokušením ďábla, přičemž ďábel není ztělesněním počítače (jak bych v takové agitce čekal), ale oné situace. To byla skutečně povedená scéna a líbila se mi. Vše ostatní mi ale připomíná, proč se těmto filmům snažím co nejvíc vyhýbat. Přičemž ten film naznačí skutečné rozpory a uvolňování pravidel morálky a sem tam z něj vypadne něco k zamyšlení, ale vše tak moc zaobalí do agitačního obalu, že se ani neobtěžujete nad tím zamyslet, jak průhledně to působí. Ale tak stalo se, viděl jsem na Velikonoce film, kde je Ježíš nejčastější řečené slovo, bylo to i tak trochu pokání, účel to teoreticky splnilo... ale rozhodně jsem doufal v něco, co by překročilo rámec křesťanské agitky. BohuŽel se nestalo. 2* () (méně) (více)