Willie Boy

Willie Boy se nese v duchu jedné velké honičky mezi ambiciózním, ale poněkud rozervaným šerifem Cooperem a indiánem, který prchá spolu se svou dívkou před spravedlností z nezáživného života v rezervaci, to vše na počátku dvacátého století, kdy rasismus vůči indiánům dosáhl svého maxima. Blake je fajn, Katherine Ross poměrně přesvědčivá, ale až Robert Redford válí. (05.07.2014)

Film se značně topí v nudných slzách svých arogantních očí. Redford byl až krutě nevyužit a celá ta hra na vážný pocit a nedějovost mi ubližovala. Zcela jistě by Willie Boy vypadal jako majstrštyk, kdyby byl vyprávěn nadšeným divákem se smyslem pro hloubku a zkušenostmi z neziskovek. Western vůbec, ale celkem trefně aktuální film v kontextu rasistických výblitků mnohých Čechů vůči Romům. A ještě rada na závěr, je možný si z Willieho udělat soukromou zábavu, když se začnete věnovat počtu vystřílených broků bez nabíjení (plus pointa na závěr celkem ironie). (04.06.2013)

Rasismus, svoboda a poručníkování, srážka mužského a ženského principu, zánik Divokého Západu, to je trochu moc témat na žánrový film. Logickým výsledkem je víc otázek než odpovědí, což westernu taky zrovna dvakrát nesluší. Když se to ale umí, nemusí nic z výše uvedeného být na závadu. “Dal jsem mu šanci, nechtěl ji,” je přece sama tresť westernu. (17.04.2020)

Pan Polonsky si asi myslel, že když si zajistí služby Roberta Redforda v nejlepších/nejhezčích letech a prostě s ním NĚCO natočí, tak že to bude stačít. Omyl - nestačilo to! Willie Boy je film se zoufale nudným příběhem, šíleně přehrávajícími herci, kteří nevědí co mají dělat nebo nedělat, aby z toho nevylezla úplná šaškárna. Nakonec se na to díky Redfordovi a krásné Katharine dá koukat, ale o užívání volné chvíle se opravdu mluvit nedá. 30% (02.12.2012)

V dialozích se odráží politické levicové zaměření režisérovo, v zobrazení psychicko-sexuálních vztahů pak uvolňující se atmosféra konce 60. let (i když podobný psychoanalytický přístup rakouští umělci používali už na přelomu 19. a 20. století), obrazově se pak kameraman opájel horkou kalifornskou přírodou, vše pak podtrhuje decentní komorní hudba s dominující flétnou, emočně napojená na impresionisty i tradiční indiánskou tvorbu. (01.04.2010)