Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Kin-Dza-Dza. Co o ní napsat? Je to vzdálená galaxie nebo jen jinak ukázaný komunistický režim v sovětském svazu? Je ku opravdu většina slov nebo je to jen ukázka "smyslu" komunikace a důležitosti slov? Znamená něco tak obyčejného a bez významného jako zápalky opravdu nejcennější surovinu nebo jen ukazují, v čem všem lidé vidí cennost? Kdo chce najde si v KDD hodně věcí, které se odkazují na vše možné. Kdo hledat nebude, unudí se a pravděpodobně ani film nedokouká. Osobně považuji KDD za velmi podařený film, který se na svět divá trochu jinak a jen škoda, že děj není zhuštěný a lehce zkrácený. Obdivuji člověka, co si dokáže vymyslet takto šílený děj, v kterém dva prostí lidé žijící v Sovětském Svazu procestují galaxii a zjistí jak důležité je mít sirky... ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Moc mě to nezaujalo. Když to vezmu čistě jako satiru na komunismus, tak třeba takoví Skřivánci na niti mi za svoji hodinu a půl dali mnohem víc, byli hlubší a promyšlenější, než Kin-Dza-Dza!, která trvá 127 minut. Navíc stejně jsem měl pocit, že spíš režisérovi šlo o šílené nápady než o satiru, protože na tu stopáž mi to přišlo krapet prázdné až na pár scén. A když vezmu v potaz vše ostatní, ten šílený vizuál, ještě šílenější děj a ten absurdní humor, tak to sice je zajímavé, něco do sebe to má, hlavní duo mi bylo docela sympatické a párkrát jsem se zasmál, ale i tak je to dost a úplně zbytečně rozvleklé a jako celek mě to prostě moc nenadchlo. Takže z toho mám dost průměrné pocity a tak ten film taky budu hodnotit. Slabé 3* ()
kategoria ´rusky socialisticky sci fi film´ neznie velmi povzbudivo, napriek tomu je kin dza dza ukazkou ako z mala urobit vela. pomalicky vygradovany dej, jednoduche pustne kulisy a skvely napad ako usporiadat cudziu vesmirnu spolocnost. ak porovname hoc len s hajkpom okolo aktualne uvadzanej nocnej hliakdy, ktora je tiez filmom z mala urobene vela, kin dza dza je jednoduchsi no prepracovanejsi film a k tomu skvele uchylny. ()
(SSSR) KIN-DZA-DZA! je považována za kultovní sovětskou sci-fi satiru, která by měla být zapsána na mapu vedle kanonických post-apokalyptických děl 80. let (často je zmiňována Bessonova francouzská POSLEDNÍ BITVA a australský vrchol Millerovy trilogie ŠÍLENÝ MAX 2). Hype, který se kolem filmu utvořil, zároveň ale dobře poukazuje na jeho největší slabiny: 1.) jelikož jde o kult, dobře se z kontextu vytrhávají dílčí hlášky či bizardní nápady, ale celek dost dobře nedrží pohromadě a rozpadá se do série více či méně zábavných a trefných scének; 2.) přirovnání naznačují, že zajímavá bude především stylistická stránka (výtvarné řešení cizí planety i nápad se slovy-zvuky), ale vyprávění se i přes celkový surrealistický a dadaistický nádech bude podřizovat určitým konvencím (i přes volnost, s jakou se zachází s deadliney, nesmyslnost v přikládání důležitosti rekvizitám či jasnost motivací postav se nejedná o rozbití pravidel). Na druhou stranu se tím dává najevo, že i přes určitou zatěžkanost významy, které alespoň při prvním zhlédnutí nemusí být dost dobře zachytitelné a rozklíčovatelné v poukazování na sovětskou skutečnost a dobově podmíněný pohled na západní občany, se bude ve výsledku jednat o zábavu, z které utkví víc než "Ku". Některé myšlenky jsou totiž nadčasové (ohledně komunikace, svobodě vyjádření, (ne)materiálních hodnotách...), zato filmy ne. ()
Reklama