Sette scialli di seta gialla

Poslední vražda v tomto giallu byla sympaticky detailně znázorněna, až mne zamrazilo, zároveň mne ale zamrzelo, že se v tomto duchu nenesly všechny vraždy. No smrt první osoby nebyla vidět vůbec, postupně režisér přitvrzoval, až do té poslední, tak by se to snad mohlo brát jako určitá gradace. Vrah se zaměřil na modelky, příběh samotný se ale světa módy příliš nedotýká, slouží jen jako hlavní kostra filmu. V jedné docela působivé scéně zde ovšem nejsou opomenuty figuríny, v giallu tolik používané rekvizity. V určitých chvílích jsem zde vycítil odkaz Argentova filmu The Bird with the Crystal Plumage, který vznikl o dva roky dříve. Docela příjemná detektivka. (11.12.2008)

Štandartné (lepšie) Giallo s kvalitným psych-rockovým soundtrackom plním kyselinovej gitary. V podstate okolo mdlého príbehu slepého hudobného skladateľa, ktorý so svojimi schopnosťami nachádza mŕtvoly vždy skoršie ako mrzutý inšpektor, je pozliepané to všetko čo robí s Gialla dobré Giallo, ako napríklad........ Úžasná kamera so zábermi za ktoré by sa nehanbili Argento ani Bava. Vrah s britvou a čiernymi rukavicami. Vrážd tu síce nie je mnoho ale tie ktoré sa dejú počas násilných momentov sú brutálne morbídne. Vraždy ktoré sa nedejú v násilných momentoch, predstavte si sú tu také, majú tiež čo do seba. Pretože vražedným nástrojom sa tu stáva mačka, ktorú vrah hodí do obete a tá ju s jedovatými pazúrikmi poškriabe načo obet zomrie takmer okamžite. Dej bol pekne zamotaný, tak ako to mám rád. A v podstate tomu nič nechýbalo ale herci ani postavy ma vôbec nezaujali, aj keď tu neprevažovala nuda a finále bolo viac než dobré na 4* to pre mňa nebolo. Na to som už videl priveľa lepších filmov s touto tematikou. Ale ako hovorím spokojnosť. Jeden s tých lepších raritných kúskov. 3,5* (02.07.2014)

Ukázkové italské giallo, které sice nedosahuje legendárnosti "zvířecích" titulů od Argenta, Martina, nebo Fulciho, přitom kvalitou se s nimi může směle rovnat. Příběh je klasicky velmi zapletený, děj chytlavý a gradující. Sledovat vyšetřování, rozplétání záhady a hádat, kdo je vrahem mě s ubíhající stopáží bavilo víc a víc. Závěr pak byl velice překvapivý a uspokojivý. I intenzita scén vražd se tu postupně zvyšuje, dokud nevyvrcholí bestiálním zmasakrováním jedné z hlavních ženských postav ve sprše. Jak je u giallo filmů tradicí, i zde najdeme úžasný vizuál, hru světel a stínů. Konkrétně černá je tady opravdu černá a ve stínech vládne absolutní tma, až mi to připomínalo staré černobílé noir detektivky a gotické horory. Celkově jsem moc nedostatků nenašel a jako velký fanda gialla jsem se bavil naprosto skvěle. Jediná malá výtka možná směřuje k hudbě, která mi v rámci žánru přišla trošku slabší, v jednu chvíli skoro otravná, což ale na celkovém zážitku nijak významně neubralo. Hodnotím tedy 4,5 a zaokrouhluji na 5*. P.S.: Karlos80, za ten brutální spoiler v obsahu si dej facku. (20.04.2022)

Pastore celkem zdařile kopíruje slavnější a schopnější režiséry jako jsou Argento a Fulci, na kterého se dokonce sám odkazuje. Steffen hraje pianistu, který ve filmu skládá hudbu k Fulcimu giallu Lizard in a womans skin. A ta inspirace je rozhodně vidět. Samotným koncem Fulciho v brutalitě a hnusu ve své době dokonce předčil, poslední scéna dosahuje extrému a atmosféry jako mělo pozdější Fulciho ultrabrutalní giallo New York Ripper, jinak režijně Fulciho formátu bohužel nedosahuje. Má svoje momenty, ale slabých míst není málo. Hlavní nápad k uskutečnění vražd je úžasně záhadný, scénář rovněž solidní, Steffen jako slepý pianista uvěřitelný. Moje hlavní výtky mohou tedy mířit jen právě na režii, která je prostě jen průměrná. (12.05.2020)

Ženy sú krásne, postsynchrony hrozné, dialógy debilné, vraždy krvavé (najmä tá posledná!) a koniec, ako sa patrí, riadne vypečený a ešte aj krkolomne nakrútený. Aj keď sa tu v komentároch spomínajú Argento i Bava, nenechajte sa zmiasť, vizuálne je to tretia liga. Po solídnej prvej polhodinke to začne byť dosť ukecané, ale záver je výdatný. Len pre veľkých fanúšikov gialla. (10.11.2020)